Přehled spolubojovníků v útvaru 4434 v Horní Počáply v roce nástupu 1974
Pro zapsání do útvaru musíte být přihlášen
| Jméno spolubojovníka | Telefon | |
|---|---|---|
| Hlavatý Miro | Údaje jsou viditelné až po přihlášení | |
| janeček vojtěch | Údaje jsou viditelné až po přihlášení | |
| Hrachovec Josef | Údaje jsou viditelné až po přihlášení | |
| Hlavatý Miroslav | Údaje jsou viditelné až po přihlášení | |
| Vaňouch Miloš | Údaje jsou viditelné až po přihlášení | |
| Uhlíř Jan | Údaje jsou viditelné až po přihlášení | |
| Bubník Bohuslav | Údaje jsou viditelné až po přihlášení | |
| Hrachovec Josef | Údaje jsou viditelné až po přihlášení | |
| Košťál Frantisek | Údaje jsou viditelné až po přihlášení | |
| stano | Údaje jsou viditelné až po přihlášení | |
| Vavrinec Karol | Údaje jsou viditelné až po přihlášení | |
| Vavrinec Karol | Údaje jsou viditelné až po přihlášení | |
| Svoboda Miroslav | Údaje jsou viditelné až po přihlášení | |
Vyhledej stávající nebo vlož nové fotografie spolubojovníků
Vzkazy od spolubojovníků
| Hrachovec Josef | 06. 02. 2024 |
|---|---|
| ... a když jste šli od ŠDZ zpět dovnitř kasáren, tak bývalá budova brigády byla na těch předchozích fotografiích taková "vyšíslá" - asi tam není žádný život, pak z těch fografií tam byla vidět ještě strážnice-basa a pak horní část tělocvičny...? Já jsem nedávno (asi 2-3 roky zpět) viděl v televizi dokument o válkách po roce 1990 a tehdy tam nějací oficíři říkali, že naši vojáci byli chemici z Liberce a logistici z Počápel, kteří tehdy (už asi) byli v Kuvajtu a možná i pak v bývalé Jugoslávii... Čili tehdy ještě Počáply žili a byli - teď už jsou jen v myšlenkách... A ze srandy možná navrhnu Bohouši Bubníkovi - když on je ten okresní náčelník Sokola Mělník, že tady v Počáplech jsou tedy nevyužitá nástupiště a ty by se mohly hodit pro letošní slet "sokolíků", s ozvučením (jako při naší přísaze), by mohl Bohouš být na velící tribunce opět s pocitem "hrdosti", že tam je jako doma.. A ještě jinak k tvému "volnému průchodu" dovnitř .. To by tedy asi znamenalo, že mezi tou návštěvou Ivana Daňka skrz plot a tvojí, že už asi ostraha na vstupu (nebo něco podobného), je tam zbytečná... A že je to už skutečný "tábor míru.." | |
| Vaňouch Miloš | 05. 02. 2024 |
| Šli jsme s kamarádem normálně přes bránu a nikde nebylo ani živáčka, ani na bývalé rotě ŠDZ (dnes ubytovně) jsem nikoho nepotkal. Až u bývalého autoparku kde stojí plechové haly nějakých firem jsme u jedné která byla otevřená narazili na jednoho staršího chlapíka. Ptal se nás co hledáme, tak jsem mu říkal že jsem se po 48 letech přišel podívat kde jsem vojákoval a přijal to s úsměvem a pochopením. | |
| Hrachovec Josef | 05. 02. 2024 |
| ... a šel si přes bránu nebo někde dírou ? Protože na TOPce ( s námi na rotě ČTZ+ TOP) pak pod Pavem Španerem dělal automechanika Ivan Daněk z Brna -původně jako volejbalista také narukoval, ale s námi v termínu... No a ten byl také kdysi v Počáplech a šel přes bránu, ale tam mu řekli, že do areálu nemůže - když tam nebydlí a jiný důvod tam jít nemá, ale zároveň mu řekli, že v plotě jsou díry (a tedy, že tudy by se tam mohl dostat). No on pak telefonicky mně řekl něco podobného. Jestli tedy tys udělal podobný závěr, tak se to nezlepšilo, ale možná ještě zhoršilo... Já jen jsem ještě za vlády Babiše jsem viděl šot v televizi, kde Babiš ( a okolí) šel kolem plotu pod štábem zřejmě do Elektrárny Mělník, protože ta EMĚ má za nějakou dobu sloužit převážně jako spalovna... I Bohouš Bubník - jako občan Mělníka a starosta Sokola Mělník, se "zodpovědně" zajímá o tento projekt spalovny, ale ten horizont svozu odpadu do EMĚ má být snad hodně kilometrů daleko od ní.... Možná s úsměvem bych řekl, že by odpad tam mohl být dovážen i po Labi - a to by bylo i ekologické... | |
| Vaňouch Miloš | 04. 02. 2024 |
| Také zdravím, už jseš prakticky jediný kdo sem ještě píše a vidím že paměť máš "bezednou". Já ještě zmíním že loni v létě jsem měl cestu s kamarádem autem nedaleko Mělníka a tak jsem navštívil i "místo činu" v Počáplech. Nevěřil jsem svým očím jak je to tam zdevastovaný, velkej buzerplac jsem dlouho nemohl najít, bodejť ne když je téměř celý zarostlý. V prostorech bývalého autoparku je to částečně vybagrovaný jako když chtěli něco stavět a pak od toho utekli. "Naše" baráky 4434 (ŠDZ a štáb) jsou jakžtakž zachovalé jako ubytovny. Šel jsem se podívat i dovnitř na rotu do 1. patra kde jsme měli pokoje. Nalevo od schodů kde byla umývárka a WC chodbu přepažili a dali tam dveře. Tak zase někdy ahoj. | |
| Hrachovec Josef | 03. 02. 2024 |
| Nejprve zdravím Miloše, po mnoha měsících sem něco připsal - a to je dobré, alespoň pro osvěžení, že nás je zase více na vzpomínky... Já jsem ty "pětimetry" uvedl jako vzpomínku na Schillera a exministryni Schillerovou, která je také z Brna jako tehdy byl ten Schiller... Ale jinak s "pětimetry" ani v Počáplech - kromě naší 4434, jsem také zkušenosti neměl, protože to nebyo běžné... Na ČTZ byl také krátce "absík" z Bratislavy des. Obetko (Miroslav ?,stavař ?), který mně tehdy řekl, že jeho žena je právnička a ta "koná něco proto, aby ho z vojny dostala.." - to se mu tehdy povedlo, ale nevím zda to tehdy nebyl přesun blíže Bratislavě, v Počáplech byl asi krátkou dobu, která by odpovídala těm 5 měsícům... A pak ještě jsem si vzpomněl na vojína Čecha z Jihlavy, který také byl na 5 měsíců, ale tam to bylo z toho, že jeho matka se vdala do NSR a on tím nebyl "spolehlivý",.. Do služby na bránu nemohl kvůli tomu, ale myslím, že na stráži na stanoviště č. 1 - což byly hlavně sklady u brigády, tak určitě byl... Tak to byla vzpomínky ještě na pětimetry a něco i dalšího... | |
| Vaňouch Miloš | 03. 02. 2024 |
| Nevím jak tehdy v Počáplech, ale v pozdějších letech byli "pětimetři" zejména ti kteří nechtěli na vojnu na 2 roky a raději si odkroutili 2 roky v náročných výrobních provozech kde byl nedostatek lidí. Kamarád šel někdy po roce 80 taky na 5 měsíců ale před tím si musel odkroutit 2 roky ve výrobě v panelárně. Když závazek dokončil tak dostal povolávák k bojovákům do Chebu na 5 měsíců a co vyprávěl tak těch 5 měsíců si patřičně "užil", ti co tam byli na 2 roky jim to dávali patřičně "sežrat". | |
| Hrachovec Josef | 05. 01. 2024 |
| ... včera večer na ČT 24 jsem viděl diskusi Schillerové a Stanjury a přitom jsem si vzpomněl, že u nás na ČTZ nastoupili někdy na jaře 1976 tzv. pětimetři... To byli vojáci, kteří měli nějaké sociální "problémy" (tedy ne zdravotní), ale spíše rodinné a narukovali pouze na 5 měsíců... Tehdy tam byli všichni z Brna (jako ta Schillerová) a jmenovali se : Schiller, Schoř a Sobotka - a právě ta "shoda" jmen Schillerová a Schiller mě navedla na tento příspěvek... Já sám - jak si ještě vzpomínám, jsem s nimi vycházel velice dobře (a nejlépe asi se Schořem).. Oni tedy šli tehdy po těch odsloužených 5 měsících domů ještě před námi (červenec nebo srpen 76), ale někdo od nich si "dovolil" napsat v koupelně nebo na záchodech na papírek a přilepit ho s textem " Schiller, Schoř, Sobotka za 80...(tedy dnů) - no a my "normální" jsme to měli ještě o 30 a možná i o 60 více... Pak někdo od nás toto přečetl (já tedy ne) a začal ceres - a myslím si, že to odnesli asi rajony (za tu "opovážlivost", že "nám" napsali, že oni budou dříve doma... Kdo od nich ten text napsal, že to mají za méně než my, tak to nevím (a nevěděl jsem to ani tenkrát), ale těmi rajony to odnesli všichni tři... Tak to je vzpomínka na jméno Schiller , který tehdy byl z Brna jako ta (politička) Schillerová aktuálně dnes... Jó, jó, holt stále se něco vybavuje na Počáply - akorát už jen s nostalgií (asi tedy ne ode všech), že ony už nejsou (ale je tam zase "tábor míru...").. | |
| Hrachovec Josef | 14. 08. 2023 |
| ... a ještě jsem si vzpomněl na dalšího talenta volejbalu, který také narukoval s námi a to byl Vondráček Zdeněk (?) z Ostravy, který hrál před vojnou za Vítkovice a na vojně dělal automechanika na TOPce... To jen, abych nezapomněl, že těch talentů bylo tehdy více... | |
| Hrachovec Josef | 14. 08. 2023 |
| Tak se ozývám po skoro 8 měsících, protože jsem zjistil, že "nám všem" sem přibyl - tedy nevím kdy přesně, další spolubojovník Miroslav Svoboda z Lulče (u Drnovic) okr. Vyškov (z "Lulča" foneticky po jejich)... Pokud je to on, tak ho zdravím a je to další posila z našeho pokoje na ČTZ.. Já jsem tedy na uvedené jeho číslo volal, ale nebral to... No nevadí, pokusím se o to dál... On tedy byl původně také volejbalista - asi byl také tehdy v Dukle Mělník (v Horních Počáplech), ale celé dva roky to nebylo.... To byli ti "talenti" jako Daněk, Seknička, Kolafa, Civín, Hebr (ten jen malou chvilku, protože pak byl "vyměněn" do Pardubic za Richarda Vosyku). Na 4434 ale po přijímači nepobyl dlouho, protože byl převelen na 5213 asi na rok (?) - kde v té době byl zřízen centrální sklad automobilových součástek, který se ale zrušil nějakou krátkou dobu před koncem vojny a Mirek se vrátil tam odkud vzešel... A myslím si, že spal na bidle nademnou... Na pokoji u nás bylo najednou tolik volejbalistů, že by to stačilo (skoro) na první ligu - Česenek, Zelenák (green mu říkal Mirek Svoboda), Vykydal, Svoboda... Prvnl liga z toho nakonec nebyla, ale častá zranění Petra Česenka byla "prvoligová"... Jó opět se něco vybaví a potěší... | |
| janeček vojtěch | 19. 12. 2022 |
| S tím Beršem jak to bylo přesně nevím. Domnívám se, že jsme se museli potkat buď ve Vejprtech nebo v Počáplech. Já se dostal do Vejprt 13.11.73 z Olomouce z PŠ Pobyt byl opravdu krátký 3.1.74nás odveleli do Počápel. Tam jsme pokračovali na PŠ. Asi to bylo ve stejné sestavě Budova vedle buzeráku, dále štáb. Už asi v těch Vejprtech jsme byli z více utvarů. Zkusím poslat foto Na Mira Hlavatého. Když jsme dorazili do Počápel bylo to jak alenka v říši divů. Bezva ubytování ůplně něco jiného jak ve Vejprtech. Vzpomínek je méně, nemám s kým to rozebrat. Pamatuji něco málo jmen které jsem uváděl v minulých příspěvcích. Už to bude 50 roků. Vše nejlepšív novém roce. Hlavně zdraví, zdraví a zase zdraví | |
| Hrachovec Josef | 17. 12. 2022 |
| no tak alespoň úspěch - a to jsem rád... A s tím Berešem, tak já poté co jsem napsal ten můj příspěvek, že tedy nebyl ve Vejprtech na kursu (?), jsem si dodatečně zapochyboval o tom zda tam skutečně být mohl a dospěl jsem, že možná mohl... Mně na původní odpověď- tedy že nebyl, tak nevycházel čas, protože jsem si myslel, že ty Vejprty byly také nějaký "měsíc" a že u toho Jandy by už měl být... Já ale nevím co v těch Vejprtech bylo za kurs ? Od nás z výcvikovky šel na kurs na HON Jarda Placht - tedy až s námi o rok později, ale u něj nevím jestli ten kurs byl ve Vejprtech nebo v Postoloprtech - a na takovém nebo podobném kursu asi Bereš nebyl, protože když šel pak k Jandovi, že by asi nešel na kurs na stavební stroj (mohu se ale mýlit).. A ještě k tomu Berešovi, on když byl u Jandy tak s ním byl tady náš zdejší Bohouš Bubník - na něj si určitě pamatuje, protože tehdy tam pospolu strávili minimálně 5 měsíců- a u něj ten kontakt platí i s telefonem. Kontakt na Mira Hlavatého platí také, akorát je tam asi 2x (jako mnoho nás - i já jsem tam 2x), já když mu píši tak na mihla@gmail. A toho Standu Šandora neznám - ten asi potom od podzimu 1974 nebyl v počáplech. Ale pokud je zkontaktován Gerbel, tak to je úspěch.. dobrý a měj se.. | |
| janeček vojtěch | 17. 12. 2022 |
| ahoj jak jsem psal o tom berešovi, tak sám mě potvrdil že byl ve Vejprtech Mluvil jsem s ním telefonicky. Psal jsem mu na email ale neozval se. Já na tom fotu nejsem ani nevím kde to bylo foceno. Domnívám se , že v Počáplech, já tam byl 1-7. 74. Kontakt platí na Mira.? Já jsem v kontaktu se Standou Šandorem válčili jsme spolu. Foto jsem pověsil na FB tak uvidím zda se někdo ozve. Přes ty útvary jsem se zkontaktoval s Josefem Gerbelem. Poslal mě foto, ale nepamatuji ho. Je tam na fotce spolu s Jastrzeským, dalšího neznám. Měj se hezky a doufám, že se někdo ozve. | |
| Hrachovec Josef | 15. 12. 2022 |
| ahoj Miro, bylo by to dobré kdyby Jozef Gerbel se sem také přidal - bylo by nás víc co mají nějaké vzpomínky na Počáply... Já tedy mám dobré vzpomínky na některé "osobnosti" z té doby a Gerbel mezi ně patří - byť vlastně jsem s ním až tak přímo nebyl, to byl přijímač a pak asi 3 měsíce na výcvikovce u Klečky a Zavřela - tam ale už nebyl jenom on.. Já jsem tam na pokoji byl třeba s Tondou Jelínkem - nezapomenutelná postava řekl bych celé Varšavské smlouvy, byl tam také Ivanič (z Nitry ? možná od Nitry)- s ním jsem se bavil o fotbalu v Nitře (stoper Ižold, Zekucia, Dominka -obránci, hrali tam za Nitru v tu dobu asi 2 inženýři), pak Ján (?) Jókai z Vráblů - to byla v té době snad největší vesnice v ČSSR - prý tam žilo přes 10 tis. obyvatel, pak také voj. Dvořák z Prostějova - to byl krejčí, který na poslední dovolené před civilem si doma ušil "kvádro" na cestu domů - to považuji i dnes za kumšt.. | |
| Hlavatý Miroslav | 14. 12. 2022 |
| Pepo, odkaz v mojom príspevku je odkaz na túto stránku , kde diskutujeme. Tento odkaz som Jozefovi poslal, nech sa prihlási sem, a podiškuruje tu s nami. | |
| Hrachovec Josef | 14. 12. 2022 |
| také nazdar, k tomu Berešovi chci říct, že on určitě ve Vejprtech nebyl, protože si ho k sobě "stáhl" pplk. Janda jako propagandistu.. On při našem nástupu (u mě tedy k 30.9.74) byl v té místnosti, kde tehdy se konaly pohovory s námi jako nově nastoupivšími.. Tehdy s Berešem při těch pohovorech tam seděl i jeho kolega propagandista Tlamka - ten měl ale "místní" ŠDZ a právě u toho Tlamky jsem byl já na pohovoru - to si pamatuji. A tu fotku si už moc nepamatuji, ale možná, že tam byl i Jozef Gerbel - o něm píše pode mnou Miro Hlavatý, má o něm příspěvek 20.10 .a 2.11. Mě se nepovedlo nalézt ten odkaz Mira Hlavatého.. | |
| janeček vojtěch | 10. 12. 2022 |
| Ahoj Josefe, zdravím v adventním čase. Chci se zeptat zda poznals někoho na tom foto. Já volal tomu Berešovi mluvili jsme. že oba jsme byli v Počápllech I ve Vejprtech dále se již neozval. Vzpomínal na jméno ale mě to nic neříkalo. | |
| Hlavatý Miroslav | 02. 11. 2022 |
| Pepo, toto som mu poslal. Už sa potom neozval. Prihlás sa sem a tu je na Pakáreň, VÚ 4434 slušná debata : https://spolubojovnici.armyburza.cz/detail-utvaru/415/35 | |
| Hrachovec Josef | 28. 10. 2022 |
| ... a ještě se vraím k tomu včerejšímu příspěvku, protože jsem si vzpomněl, že Jozef Gerbel byl dlouho desátník, ale určitě z vojny domů do Partizánského "šel" jako četař - to abychom mu neubrali hodnost... | |
| Hrachovec Josef | 27. 10. 2022 |
| ... no kdyby si ty "rozprávky " tady přečetl, tak by se mohl sem přidat, protože jsme ho převážně chválili i za to hulákání... I po těch letech od vojny si ho nedovedu představit, že by měl být jiný (třeba jako "tatko" Hofer - ten byl ale jinak až moc slušný a přitom - když odcházel z vojny do civilu do Pragolaktos Praha-Nusle, tak mu bylo 30 let.. Mj. on byl správcem tělocvičny a ta asi podle fotek - možná, ještě stojí), | |
| Hlavatý Miroslav | 20. 10. 2022 |
| Na FB, na stránke Vojenské útvary ČSLA sa objavil des. Jozef Gerbel. Vymenili sme si zopár informácii. Poslal som mu aj odkaz sem, ako pozerám, tak sa zatiaľ neozval. | |
| Hrachovec Josef | 10. 08. 2022 |
| Dnes se ozývám s tím, že cca před třemi hodinami jsme se sešli "s několika málo oporami VÚ 4434 s nástupem "okolo" 1.10.74 v restauraci ve Strakonicích a to : Jarda Duda (zasloužilý řidič tehdy ČSLA a tehdy budovatel vojenského výcvikového prostoru Doupov), Michal Sutner (tehdy v kurzech v Seredi zodpovědný bagrista a buldozerista ČSLA), Josef Tyrpekl (cca skoro 1 rok hlavní a "první" kuchař celých kasáren) a já... Povídali jsme o všem možném a nemožném a o perspektivách naší zářné současnosti a budoucnosti... | |
| Hrachovec Josef | 20. 06. 2022 |
| Po cca půl roce se zde opět "hlásím" s tím, že se "nalezlo" několik spolubojovníků, kteří ale zatím zde nejsou přihlášeni ( ale snažím se, aby se tak stalo - byť s malým úspěchem). Naposledy před cca 14 dny - a to opětovně asi po více jak deseti letech, jsem se náhodně potkal s Michalem Sutnerem, který za "nás" v té době byl 2x na kurzu v Seredi a to jednou na buldozer a podruhé na bagr (psal asi o něm v souvislosti s DOE mjr.Kapounem, který na jeden stejný kurz poslal dva vojáky... a pak zřejmě to byl jeho konec a přišla rtm.Schmidtová). On Michal byl pak na výcvikovce, tam byl i další spolubojovník Jarda Placht - od Strakonic, od vojny souvisle v Praze a i Jirka Seknička - volejbalista z Jihlavy. U nás na ČTZ je hlavním motorem setkání (resp. setkávání) Jarda Duda (od Blatné), který byl řidič tehdy (a je i dosud, vozí v domíchávači beton po hojdlích v Čechách), Jarda čas od času mluví i Frantou Hrabou (z Vodňan) - ten tehdy vozil gazíkem skoro celý rok při stavbě Doupova pplk. Vránu-pozdějšího velitele celé brigády. Tito jmenovaní spolubojovníci zatím na tento portál "nepronikli", čili nemohou přispět svými vzpomínkami na společné obohacení tehdejší doby - tak je nás tu stále jen nemnoho... | |
| Hrachovec Josef | 06. 01. 2022 |
| Tak já také zdravím spolubojovníka z Počápel - byť spolu jsme se nepotkali, protože my tady jsme rukovali až k 1.1O.74 (kromě Honzy Uhlíře - ten rok po nás,ale na tomto seznamu je nejdéle více jak 13 let, a Františka Košťála - ten ale už v té době na ŠDZrotě byl). Já jsem tedy na ŠDZ nebyl, ale byl jsem tam na PŠ a to někdy prosinec 74-květen 75, ale na 4434 souhrnně celé 2 roky - to kluci ze ŠDZ pochopitelně ne a tak v minulosti jsem už tady popisoval co se stalo zhruba od srpna 75-září 76.O npor.(pak byl kpt.) Šverákovi psal naposledy "mělnický" Bohouš Bubník, že už zemřel (minulý rok možná už předminulý, protože už je nový rok). On tedy na podzim 1975 odešel na studium vojenské vysoké školy do Brna (tehdy z kasáren jich tam šlo víc, určitě npor Ivan z 3952 a nevím jestli také mjr. Dohnal - ten asi už z brigády 1046, ale předtím dělal velitele na 5213), rtm. Španer přešel někdy v srpnu 75 na TOPku místo rtn. Mužily - ten šel do civilu, rtm. Šurek pak ještě za nás asi také někdy v srpnu 75 byl převelen na Turecký vrch - tedy blíže "domů", protože on byl "Záhorák", pplk. Růžička také v našem prvním roce (květen 75 plus minus) končil asi jako důchodce a vracel se domů do Přelouče (místo něj přišel tehdy npor. Němeček z Hodonína, ten pak dostal kpt. a asi týden před naším odchodem do civilu -už chvíli jako mjr., byl povýšen na okruh do Tábora, po něm se stal novým velitelem 4434 mjr. Karel z 3891 také tehdy z Počápel - byť na těchto spolubojovnících je útvar 3891 veden už jen v Bílině, ale z 3891 byl voják Slovák-řidič a vynikající malíř, který nám všem odcházejícím nakreslil "mazácké tablo"- to možná ještě někdo má doma, já tedy už asi ne). A Klečka nebyl pplk. ale "pouze" npor. jako velitel výcvikovky - pak nějak těsně po nás odešel do Bíliny snad dělat velitele- to byla nezapomenutelná osoba v dobrém slova smyslu.. Vzpomínám si na jeho slova : "Gerbel , zjebej to!" - to byl tehdy des. Jozef Gerbel z Partizánského a měli jsme ho jako velitele družstva v přijímači, npor. Zelený se stal novým náčelníkem štábu také někdy v květnu 75 ? - a to po pplk. Trutmanovi (za nás byl spíše mjr.), ten šel do důchodu a vracel se do Trutnova, kde původně 4434 byl (tam pak byly vojska SSSR). U těch poddůstojníků ten svob. Zlý tam nebyl - a nebyl ani v kasárnách, asi byl odjinud možná z Přelouče, protože u nás v PŠ byli také velitelé družstev odtud. Ten voják - skladník (prádla) na rotě by mohl být Jáno Gondola z Košic -on byl adventista sedmého dne a ti jsou pacifisté. A k té kuchyni, tak ta se dokončila také někdy zjara 75, protože já jsem ke kuchyni nastoupil v půli června 75 a to už bylo hotovo. Už jsem to asi v minulosti tady psal, ale třeba je to dobré znovu připomenout... No a ještě na konec - jak mi nedávno říkal Bohouš Bubník, že stále on potkává čas od času pplk. Vorla - to byl zástupce pro týl (tedy "můj" nadnáčelník). | |
| Janeček Vojtěch | 06. 01. 2022 |
| Zdravím spolubojovníky z Počápel. V novém roce přeji hlavně pevné zdraví, štěstí a pohodu. V našem věku to zdraví především, obvzlášť v téhle zvláštní době. Vidím, že nás přibývá. S vaší přispěním naskakují nové a nové vzpomínky. Už jsem tady psal, že vy jste všichni z ŠDZ. Já byl na PŠ v době 3.1.74-4.7.74. Nevím , zda jste přišli s někým do kontaktu z PŠ. Vybavují se mně jména nadp. Šverák, rot Španer, Šurek, nadp. Zelený, pplk. Růžička alias Tygr, pplk. Klečka. Vzpomínali jste svob. Zlý. Drešer, Jastřebský. Veltele čety nám dělal slovák, jméno si již nevzpomenu. Hodně používal slovo "čuště". Pamatuji jak se chodívalo jíst do jídelny. Výdej na rampě, krátce jsme jedli uvnitř, sklopné sedačky. Byl tam kuchař snědé pleti nakonec jsme se dověděli, že to byl malíř. Kultury moc nebylo občas do Mělníka. Jednou jsme tam byli na Černocké. Jinak hospody v Počáplech , to byl Skleník a u Labe to byla Labská. Nevím zda je to dobře. Musím vzpomenout na skladníka na rotě, jméno již nevím nechtěl vzít do rukou samopal. Jednou jsme byli házet granát se Šverákem a skladníkovi se to nějak seklo v rukách. Jsou to již střípky je to již skoro padesát roků. Kontaktoval jsem se na fejsu ale nikdo se neozval. Foto moc nemám, mám skupinu ale nevím odkud to je. Pošlu to na Pepu Hrachovce. | |
| Hrachovec Josef | 03. 01. 2022 |
| Karol, děkuji Ti, už jsem si to pustil a je to "nohavicovsky" trefné. Možná to přepošlu i Jardovi Plachtů z výcvikovky - ten byl na rotě s Vildou Bartošem. | |
| Vavrinec Karol | 03. 01. 2022 |
| Nazdar Pepo! Poslal som Ti to na tú novú adresu, tak si to uži! Na ten mail sa mi zatiaľ ozval iba Bohouš Bubník a poslal mi fotky z rodinnej dovče v Rakúskych Alpách. Ostatní asi ešte furt "silvestrujú" na horách alebo u babiček, kde asi nemajú signál. ;-) Zdraví Ťa Karol :-))) | |
| Hrachovec Josef | 03. 01. 2022 |
| Zdravím zejména Karola, já k tomu Nohavicovi dodávám, že bych si ho rád poslechl, ale zřejmě si to poslal na tu první e-adresu, která už bohužel neplatí (protože nějaký "charakter" mě ji zcizil - ukrádoĺ). Já už asi 4 roky mám tam joseff. -pak je to stejné.. díky josef | |
| Vavrinec Karol | 02. 01. 2022 |
| Chalani, všetko dobré v novom roku a ako vravia súkromní komunisti: Veselý kapitalizmus a šťastný nový dlh! To Vám všetkým praje v. v. v. (vojak vo výslužbe) Karol Vavrinec ;-) P.S. A mailom Vám posielam niečo optimistické od Jarka Nohavicu :-) | |
| Hrachovec Josef | 01. 01. 2022 |
| Tak také nazdar v novém roce všem tady zúčastněným. Já v tom listopadu jsem se Frantou Hrabou ve Vodňanech nesešel, protože nebyl nějak zdravotně fit. Ale mezitím se mi ozval další spolubojovník z Počápel a to přímo z ČTZ tehdy "spolubydlící" Jarda Duda(řidič), který mi řekl, že někdy ještě asi rok před "covidem" se ve Vodňanech sešli spolu dohromady Franta Hraba, on Jarda Duda a Ivan "Kolben" Daněk a plánovali, že by mohlo dojít k nějakému širšímu setkání "bojovníků" z Počápel - to ale s nastupujícím covidem se neuskutečnilo. Ivan Daněk byl tehdy na TOPce u Španera jako automechanik a bydlel v Brně a teď je "u Svitav (možná přímo tam)". On má obytný caravan a původně si myslel, že by sem na ten jihozápad s ním přijel a tady by došlo k nějakému širšímu setkání - to ale zatím nevychází i z toho covidu...Já jsem s ním pak také mluvil a řekl jsem mu o našich "spolubojovnících" tady na tomto webu . On si je pak všechny ty příspěvky tady přečetl a trvalo mu to tehdy i přes půlnoc, protože je jich až až.. Bylo by dobré někdy v budoucnu pokusit se o větší setkání těch nás, které mezitím nějak "seženeme", resp. kdo bude případně chtít se setkat. To setkání někde v budoucnu by mohlo být tam kde se dohodne, protože pokud by tam byli i "Záhoráci" z výcvikovky, z Bratislavy, z jihu Moravy, apod., tak by to mělo (mohlo) být třeba i v Mělníku, v Praze, resp. Brně, tak tady u "nás" by to postrádalo mysl... To je ale zatím předčasné, protože nejsme ani na začátku a je nás jen o 4 více než ti, kteří si tady občas dopisují. | |
| Uhlíř Jan | 31. 12. 2021 |
| Všem, co jste zde přihlášeni přeji do Nového roku 2022 hodně štěstí, zdraví a úspěchů. A jen tak na okraj - Pepo, obdivuji se tvé fenomenální paměti. To je neskutečné, co Ty si pamatuješ. | |
| Uhlíř Jan | 31. 12. 2021 |
| Pepo, co si pamatuji, tak Vilda Turek bydlel ve Vodňanech v ulici Radomilická. | |
| Hrachovec Josef | 04. 11. 2021 |
| ... no jsem rád, že se přihlásil (po létech) "mladší" spolubojovník a já mám vzkaz, že cca za 14 dnů bych se rád setkal se "spolubojovníkem" Frantou Hrabou, který tehdy v Počáplech dělal "dvorního řidiče" pplk. Vrány u "výstavby" Doupova a zeptám se ho na případné "napojení" na Viléma Turka (oba jsou z Vodňan). Doufám že to Vilém neodmítne a tak by byl možná další mladší "spolubojovník"- ten měl tehdy funkci staršiny na ŠDZ. | |
| Uhlíř Jan | 04. 11. 2021 |
| Rtm Pavla Španera jsem zažil na ŠDZ jen při nástupu na vojnu . Na to jak byl malý, tak měl silný hlas, když na mne řval, že neumím zdravit. Občas se na rotě objevil v přímači, ale potom nevím kde byl. Vím,že byl v Počáplech, ale kde to už mne z paměti vypadlo. Po přímači jsem ho občas potkával, ale to jsme se zdravili civilním "ahoj". | |
| Hrachovec Josef | 20. 10. 2021 |
| Tak Pavel Španer byl na ŠDZ po našem nástupu 10/74 asi necelý rok, protože s námi na PŠ byl ještě v květnu (máji) 1975 na celostátní vojenské přehlídce v Praze, kde tedy jsme nepůsobili jako cvičící jednotka(jednotky), ale jako seřaďovací jednotka jako v podstatě regulovčíci pro cvičící jednotky. Tehdy na den přehlídky "lilo jako z konve", ale já jsem byl poslední náhradník, který se do "akce" nedostal -čili byl jsem v suchu. Byl jsem ale den předtím na poslední generálce v noci a dodnes vidím ten tank, který jel přímo na mě, ale nedojel, protože jsem světlem ukazoval (už tehdy) doprava a tank se tam vrhnul se vší silou na těch kostkách - bylo to tehdy někde u Špejcharu... To už jsem asi v minulosti někdy psal. No a pak Pavel Španer někdy v pololetí 1975 přešel na TOP po rtn. Lubomíru Mužilovi, který šel do civilu.. A jinak ten Jarda Duda dnes nic nového nepřidal, akorát jsem se mu snažil "cestu" jak se dostat sem na spolubojovníky, ale on zatím nemá svůj mail... Tak snad se polepší... | |
| Bubník Bohuslav | 20. 10. 2021 |
| Ing. Pavel Španer narozen 2.9.1952 se domnívám, že byl na ŠDZ. Pokud se pletu, opravte mě. Jinak mi dnes volal Jarda Duda a těší se na setkání. | |
| Hrachovec Josef | 17. 10. 2021 |
| Po čase se opět hlásím s tím, že dnes ráno mi zavolal můj bývalý "spolubydlící" z cimry Jarda Duda a to hlavní co mi řekl bylo to, že je "zájem" některých také spolubojovníků se hromadně sejít. Zájem konkrétně má Ivan Daněk z Brna, který tady na jihozápadě ČR byl někdy před 2 r.na dovolené a "našel" tady "spolubojovníka" Frantu Hrabu z Vodňan, který tehdy v Počáplech dělal dlouhou dobu řidiče gazíku pod pplk. Vránou z brigády( byl to zástupce pplk. Frýberta, tehdy se stavěl výcvikový prostor Doupov mj. i pro naše dnešní spojence z NATO, a Vrána tomu celému tam velel) a poté byl velitel brigády- asi už ke konci naší služby srpen-září 1976. Zájem se sejít byl ještě před covidem, teď možná bude už lepší doba, ale i kdyby to ještě nevyšlo, tak třeba přes tyto "zdejší" spolubojovníky se můžeme rozšířit (bude-li zájem). Ivan Daněk byl automechanik na TOPce -tj.pod rtm.Španerem, a byl mj.znám, že tehdy "vydával" jakési zprávy, které vždy končily: Ivan Daněk- NKTO (novinářská kancelář technické opravny). On šel na vojnu jako volejbalista a několik takových volejbalistů tam bylo s ním na TOPce (Vondráček, a pak i převelení do Počápel Vrba a Morávek). Já budu mluvit s Jardou Dudou příští středu, protože se má sem dostavit kvůli pojistce a ukážu mu tyto naše stránky. On Ivan Daněk měl tehdy představu, že ke srazu mohlo dojít třeba v Brně, Břeclavi apod. Zájem prý by měl i Závodský (z Bratislavy- Rače?), který prý měl na Slovensku zastávat funkci "šéfa"dovozu Renaultu na Slovensku. On Závodský byl osobním řidičem velitele Němečka.. Tak snad se ozvu dále po té příští středě.. | |
| Hrachovec Josef | 08. 04. 2021 |
| Tak opětně zdravím a mám strohé sdělení o Janu(?) Šťastném z Frýdlantu, který mně řekl Boris Hnik z Hejnic. On si na něj z vojny pamatoval a měli se náhodně potkat asi před cca 30 lety a zásadě by potvrzoval ty Vaše úsudky o něm, ale snad si pak nějak možná výrazně polepšil (hmotně). O Karlu Brennerovi už také dlouho neslyšel, protože už v Hejnicích nebydlí a jeho bratr také ne. Mají tam ale ještě nějaké příbuzenstvo, ale já bych to neviděl na nějaké další rozšíření nových "spolubojovníků". Boris mi slíbil, že pokud by náhodou něco nebo někoho objevil, že zavolá. | |
| Hrachovec Josef | 04. 04. 2021 |
| Tak také nazdar, já příští týden budu volat Borisi Hnikovi, který tenkrát a dosud bydlí v Hejnicích (byl skladník proviantu) a zeptám se ho opět po čase na Karla Brennera příp.na jeho bratra, který (snad) v Hejnicích ještě bydlí ? Také se ho zeptám na Šťastného, protože v době naší vojny ho Boris také určitě znal, Hejnice a Frýdlant jsou "vedle sebe". No a na Dubského si také vzpomínám (byť, že byl Václav, tak to ne) a poměrně si i vybavuji jako střední postavu, trochu silnější, tmavé vlasy, klidné povahy a výška asi jako Miro Hlavatý (možná o něco málo větší) a nevím jestli nebyl z Rakovníku. Zkusím také napsat Bohouši Bubníkovi jak to vypadá s fotkami. mějte se .. j. | |
| Vaňouch Miloš | 04. 04. 2021 |
| Ahoj kluci. Jo případné další fotky z tehdejšího pobytu v Počáplech by se hodily, taky bych se rád podíval a zavzpomínal. Před lety mi poslal několik fotek Miro Hlavatý. Vlastní nemám žádné. Měl jsem jednu z Armádní soutěže technické tvořivosti v raketovém modelářství v Liptovském Mikuláši 1975 které jsem se tehdy ještě jako žák ŠDZ zúčastnil těsně před dovolenou, ale někde se mi ztratila. Na Vencu Dubského si vzpomínám, ale kam odešel z Počápel to už ne. Pepo když jsi tady zmínil Šťastného s kterým jsem byl na pokoji tak si jasně vzpomínám jak nám často po večerce dlouho vyprávěl svoje sexuální zážitky až jsme ho prosili aby toho už nechal. Miro, s tou mojí klidnou povahou - je fakt že jak se říká nechávám na sobě dlouho "dříví štípat" (a to nejen tehdy na vojně), ale jak se toho časem nakupí dost tak jsem schopen někdy vybouchnout i kvůli nějaké maličkosti. No s věkem se to ale dost zlepšilo. Mějte se fajn. | |
| Hlavatý Miroslav | 03. 04. 2021 |
| ... žeby telepatia ? Chodím sem obdeň, či sa niekto ozval. Viem, že to bude znieť málo uveriteľne Miloš, ale prial som si aby si sa ozval práve Ty. Vyjadruješ sa veľmi kľudným spôsobom , dobre sa to číta. A teraz si opäť nesklamal. Ešte jeden borec na mňa pôsobil takým pohoďáckym dojmom, Venca Dubský. Škoda, že sa nepripojilo viac spolubojovníkov. Ale na druhej strane, som prihlásený aj na mojom druhom vojenskom pôsobisku VÚ 5599 Olomouc, a tam sa za 10 rokov neprihlásil nikto. Takže som rád aj za túto buňku počapelskú.... | |
| Hrachovec Josef | 03. 04. 2021 |
| Zdravím Miloše po skoro 2 letech a i já dodávám, že "vstup" Karola Vavrineca mezi spolubojovníky byl velký přínos a já jsem ( a myslím si, že nejen já) rád, že tady ty naše příspěvky dozajista obohatil. Už to, že jen tak se zmínil, že zde několikrát uváděný Šťastný je (byl tehdy) z Frýdlantu, tak jsem si i já rozpomenul, že tehdy tam někdo v ŠDZ z tohoto hezkého města byl (byť dle "obličeje" si ho stále nevybavuji jako Vás, kteří sem z býv. ŠDZ píšou). Já ty předchozí krátké příspěvky jsem víceméně psal o tom, že Bohouši Bubníkovi napíšu o nějaké fotky tehdy z Počápel. On byl tedy po covidu nějak "zdrchaný", ale asi před týdnem mě poslal fotku z vinobraní z Mělníku, které ale nejsou "naše". Jsou to kluci z výcvikovky o rok starší, které Vy asi určitě neznáte (já jsem tam poznal dva ze šesti) a navíc oni tam dělali "kompars", protože nejsou ve vojenském, ale mají hábity včetně kapucí. Bohouš pak napsal, že má i další a že je naskenuje. Takže čekám a dívám se sem často a proto jsem objevil i tento příspěvek Miloše. mějte se j. | |
| Vaňouch Miloš | 03. 04. 2021 |
| Tak jsem sem po delším čase zabrousil a vidím že přibyl další člen. Vítaj Karol! Pokud si dobře vzpomínám tak jsme byli v přijímači na jedné cimře, tuším že jsi měl postel nad Matýskem. Po přijímači a reorganizaci jsi se přestěhoval do pokoje vedle a já zůstal na pokoji s Matýskem, Lukáčem a Šťastným. Četl jsem tvoje zdejší příspěvky, ale na ten můj údajný "hrdinský" skutek s ešusem ohledně mazáků si nepamatuji. To bude nějaká mýlka a pokud se to stalo, tak to musel být někdo jiný. Ale na jeden zážitek s ešusem si přece jen pamatuji i když je opačný. Naše četa stála před ubikací připravená k odchodu na oběd a čekalo se na mě. Nevím už z jakého důvodu jsem se zdržel na rotě. Když jsem dorazil tak se ke mě otočil Šille a něco nepříjemného mi řekl. Nějak ve mě bouchly saze a kolenem jsem ho nakopl do rozkroku. On nelenil, vzal ešus a třisknul mě s ním do hlavy. Když jsem viděl že mi z obočí kape krev tak jsem se vrátil zpět na rotu a na oběd už jsem nešel. Šille mi nakonec sám přinesl oběd a všechno jsme si již v klidu vyříkali. | |
| Hrachovec Josef | 11. 03. 2021 |
| zdravím doslovně a fotky jsem Bohoušovi připomenul, ale on mi odepsal, že si nyní "líže rány" po covidu a abych mu to připomenul později. Zkusím to tedy po cca 14 dnech. mějte se jo. | |
| Hrachovec Josef | 10. 03. 2021 |
| Bohouš Bubník fotí "ostošest", tak jsem ho vlastně "získal" sem na spolubojovníky, že byl viděn na slávě k 8.5. při kladení věnců. Já mu napíšu na e-mail. | |
| Hlavatý Miroslav | 10. 03. 2021 |
| Z našej prísahy sa nezachovali žiadne fotografie ? Má niekto o nich vedomosť ? Škoda .... Alebo sa nefotilo ? Neviem prečo, ale marí sami , že Bohouš Bubník mal dočinenia niečo s fotografovaním. | |
| Hrachovec Josef | 28. 02. 2021 |
| Ahoj "chalani" také píši také chalani po slovensky, protože tady skoro žádný spolubojovník z Čech nepíše. Tedy psával Miloš Vaňouch, ale ten už se také odmlčel, Bohouš Bubník se ozývá také velmi sporadicky, Standa Havelka napsal sem jen jednou ( a také sice i Jan Uhlíř - ten šel na ŠDZ až po Vás, tak ho nemůžete znát). Ale teď k tomu Miloši Vaňouchovi, to jak jsi uvedl, že Miloš se takto tehdy " ozval", tak to jsem překvapený. Já co si na něj pamatuji, tak se mi zdál velmi tichý, ale asi jsem se mýlil (a on se ani v těch předchozích příspěvcích nepřiznal) -ale možná, že to sem dodatečně napíše také. A ještě k těm Vaším návštěvám hospod, resp.speciálně tu v Křivenicích. Já Křivenicemi jsem asi jen projížděl, sice to bylo v okruhu posádky, ale byla to ves určená k "nerozvoji" něco jako k pozvolnému vybydlení. A ani jsem neslyšel, že se tam chodilo do hospody, to bych tam určitě alespoň jednou vyrazil. No a v Počáplech v hospodách jsem byl já za 2 roky ani ne možná 10x. Já nejsem ten typ, a to ani tenkrát, že bych musel stále ho hospod. Navíc tam bylo pivo "Pražan" (býv.pivovar Praha-Holešovice) a to bylo z piv z Prahy nejhorší. Já peníze za žold a za zástupné za "správce jídelny vojáků z povolání" jsem neměl jak utratit a asi jsem i nějaké peníze z vojny si přivezl domů. Byl jsem možná jedna z vyjímek, protože jsem znal kluky co s bídou "vyšli od žoldu k žoldu", ale Počáply byly pro mě spíše pobytem "na konci světa", ale ne ve špatném slova smyslu... | |
| Vavrinec Karol | 28. 02. 2021 |
| Ahoj chalani! S tým Sýkorom máš Miro pravdu - nas..rdil nás všetkých, ale potom sme mu to dali aj patrične "vyžrať". ;-) Neviem či si Miro pamätáš, ako Vaňouch potrel aj posledné zvyšky mazáckeho posmechu. Pochodovali sme na obed, Vaňouch v poslednej rade tvaru a poflakujúci sa mazáci si z nás (ako vždy) nahlas robili posmech. Miloš to raz nevydržal, vybehol z tvaru, vrazil jednému z mazákov ešusom do ksichtu, ten sa zvalil s rozbitou hubou na zem, Miloš sa zaradil späť a pokračovali sme ďalej ako by sa nič nebolo stalo. Ostatní mazáci boli z toho takí vyjavení, že nestihli nič urobiť a ani sa nepokúsili, či už Vaňoucha ani nikoho z nás napadnúť. Ale odvtedy už na nás nikdy nepokrikovali! Mali sme z toho všetci radosť - Vaňouch bol hrdinom roty, ale aj tak sme mali "malé dušičky", že si nás mazáci podajú. Tak sme asi tak 2 týždne ani nechodili na vychádzky. Keď sme sa niektorí nakoniec odhodlali vystrčiť nos z kasární, tak sme išli nie do Počápel ale do Křivenic. Tam bola taká maličká krčma, že keď boli 4 štamgasti dnu, tak už sa tam nikto nezmestil. Bolo nás asi tak 5-6 a cez otvorené dvere sme čumeli dnu, že kde si dáme pivo. Krčmár, keď zbadal ten "ohromný húf" smädných vojakov vyletel spoza pultu a ponúkal nás aby sme vošli. Otvoril dvere do vedľajšej miestnosti a my sme čumeli ako bačovia do TUZEX-u - bola to veľmi pekná tanečno-divadelná sála s nádherne maľovaným stropom. Tam nás usadil a obskakoval nás ako nejakú zahraničnú delegáciu. No a keďže aj dobre točil pivo, tak sme začali chodiť na pivo tam, čím sme nie len odľahčili vždy preplneným Počápelským krčmám, ale zároveň sme "vyriešili" aj večné potýčky medzi holubami a mazákmi. Občas sme síce zašli aj do Počápelskej "rybárny" (to bola tá krčma pri Labe) ale to len vtedy, keď sme krčmárovi dodali ryby (čo sme "nalovili" pri upratovaní na vodnom cvičisku), za čo nás on potom "hostil" zadarmo a nedovolil mazákom aby si na nás dovoľovali. | |
| Hrachovec Josef | 23. 02. 2021 |
| zdravím Mira a i Karola, ten "příběh o Sýkorovi mě potěšil, ale ne ze škodolibosti. Když tam Miro píše o bydlišti spolubojovníka Sýkory v Bobotu, tak si vzpomínám (opětně) na denní rozkazy, kde byly vypisovány VOP s konkrétním místem, tak jsem tehdy nevěděl, kde Bobot je (a po těch létech jsem si na to už ani nevzpomněl). A teď si budu pamatovat, že Sýkora byl z Bobota až do konce mého života... Ale teď už bez humoru, ale ke karanténě (ne tedy té Vaší, která tedy byla, ale asi neměla být.. ) mám také svůj příběh. Jak jsem patřil ke kuchyni, tak tam jeden voják na službě pro kuchyni (hokejista z 3952 v době mezi sezonami), také dostal žloutenku a to znamenalo, že celý ansámbl kuchyně musel každý týden na odběr krve - trvalo to možná až měsíc a půl než to skončilo. A prvně mě nabíral krev MUDr. Aurel Štefko (z Piešťan) - tehdy zubař na ambulanci ( moc hodný) a píchl mě asi 3x a stále krev netekla, tak mě "přebral" zdravotník u brigády ppor. Rozhoň (zvaný UHUB - úplné hovno u brigády) a krev tekla okamžitě, pak dále jsem chodil už jen k němu. A měl jsem slíbený VOP - tak ten nebyl naplněn kvůli karanténě a mně doma "uteklo" podívání na finále ČS poháru v basketbalu, který jsem před vojnou hrál... | |
| Hlavatý Miroslav | 22. 02. 2021 |
| Ja si spomínam na jednu tragikomédiu . Hlavný aktér - SÝKORA Jozef, bytom Bobot, okr. Trenčín. Viem, že ho niektorí z nás chceli "zabiť" alebo aspoň " prizabiť " .... Dôvod ?Jeho vychcanosť a bezohľadnosť zároveň. Nedeľa večer na rote a problém začal tým, že sa Jožko nevrátil z VOP ( radšej to vypíšem z "opušťáku"). Veľký problém začal ale až v pondelok , kedy prišiel z Bobotu telegram, že " Jožko má žltačku ...). A potom to začalo, no malé peklo. To, že sme dostali k dispozícii rôzne dezinfekčné roztoky, kľučky na dverách obandážované mokrými obväzmi, ktoré musel dozorčí opakovane vymieňať a vlhčiť bolo nič proti tomu, že .... Z okamžitou platnosť sme sa ocitli v karanténe, čo o.i. znamenalo nielen koniec vychádzkam ale aj toľko očakávaným VOP. So zmiešanými pocitmi sme očakávali návrat strateného, nemocného druha v zbrani. No a teraz pointa.... Ten blb sa po 10 dňoch vrátil, a ani neviem čo ho prinútilo výjsť s pravdou von. Ten vtipkár sa ešte aj priznal, že žiadnu žltačku nemal, to mu len nejaký dobrák poradil ako sa dá predĺžiť opušťák. Už si ani nespomínam, ako to celé dopadlo, ale viem že hlavne tí, ktorí kvôli nemu nešli na opušťák mu to dlho nevedeli odpustiť. I tak sa žilo na Školnej rote. Pamätníci opravia prípadné nezrovnalosti alebo doplnia, mne už vypadnuté detaily. | |
| Hrachovec Josef | 22. 02. 2021 |
| Ahoj Karol opět, tak s tím Šťastným, že byl (je) z Frýdlantu v Č., jsem si na to mlhavě vzpomněl, že tam "někdo" za ŠDZ byl, ale podobu (jeho) už ne. To ale nevadí, protože když jsem se předtím snažil od Miloše a Mira ho (=Šť.) nějak připomenout, tak až teprve ten Frýdlant mě "něco" říká. To on byl z toho takového liberecko-jabloneckého holportu -Havelka, Brenner, Šťastný... Jinak Frýdlant je velmi hezké město, byl jsem tam někdy v r.2003, když tehdy syn v rámci svého studia historie "dělal" oblast bývalého území Čech -Lužice. Je tam velmi pěkné náměstí s výstavní radnicí německého typu (něco jako menší Liberec), pěkný zámek ( a strýc mého bratrance tam kdysi po válce dělal starostu ). A ještě k tomu Matýskovi v té poslední větě , tak je to skutečně jako bych to slyšel i já... I na mě se někdy takto "káravě" obrátil s vážnou tváří a hlasem... | |
| Vavrinec Karol | 22. 02. 2021 |
| Nazdar Pepo! Tak čo sa týka Jirku Šťastného, bol to taký malý chudučký, čiernovlasý chlapec s malými tmavými očkami a špicatým nosíkom. Bol z Frýdlantu v Čechách a to v Čechách vždy veľmi prízvukoval. Kvôli tomu jeho výzoru (z profilu sa fakt javil ako lasica alebo nejaká iná kunovitá šelmička) a tiež jeho neposednosti sme ho volali lasička. Niekedy nám jeho "aktivita" v tých najnevhodnejších chvíľach poriadne liezla na nervy, takže občas sme ho museli "seřvat jako malýho kluka". Napriek jeho úžasnej aktivite ho niekedy ale chytil taký záchvat lenivosti (hlavne v sobotu v deň "generálního úklidu roty", kedy sa s Obranou lidu zašil na záchode a vydržal tam aj 3 hodiny), že to dokázalo vytočiť aj známeho pohoďáka "tátu" Matýska, ktorý mu nadával do "nevychovanejch spratků" alebo dokonca (a to už bol vrchol tátovej vulgarity!) "línejch parchantů". :-) | |
| Hrachovec Josef | 21. 02. 2021 |
| Tak Karol ahoj, a hned musím říci, že s tím otcem Pišty Kubiše si mě nesmírně potěšil. Sice už je to dávno, ale vím od druhého spolužáka Pišty (Vlado Smatana z Topolčan - ale ten už je také mrtvý, bohužel dobrovolně si vzal život někdy po roce 2007, údajné dluhy pekárny v Partizánském), že otec Pišty byl něco jako "kádrový námestník" na nějaké "inspekci?" v Bratislavě. To mě Vlado říkal budˇ ještě ve škole anebo potom, když jsme si chvíli psali... To ale nesouvisí přímo s vojnou, tak už dál o tom psát nebudu (byť to někdy dokazuje, že jak je ten svět malý...). Ale chtěl jsem psát zejména k tomu "záhoráckému nárečiu". Když jsem si podruhé přečetl ten tvůj příspěvěk v "záhoráčtine", tak jsem si vzpomněl, že takto Paták mluvíval - ono to psané slovo nemůže vyznít tak jako když je ta mluva slyšet, ale i tak jsem byl (a jsem) potěšen. Po rozdělení republiky už tady u nás v Č. takovéto dialekty neuslyšíš, já to beru (osobně) jako ztrátu. A ještě k tomu Laco Fuksovi, on byl ročník asi 1954 a dělal tehdy v nějaké "fabrice" co patřilo pod (asi tehdejší) ZŤS. A ještě k té omluvě za chybné uvedení u "spolubojovníka" a mám dojem, že i u toho Michala Salaby si mlhavě vzpomínám na ten "průser", ale Michala jsem si pamatoval velice dobře (kdo mi ale úplně vypadl z podvědomí je Šťastný - o něm se "vonkoncom" zmiňoval už Miloš Vaňouch). Já tady na tomto webu jsem hned někdy zpočátku - tj.7-8 let, jsem se také opatrně dotazoval, že někdy ke konci Vašeho působení v Počáplech mám v podvědomí, že tenkrát tam byla nějaká krádež peněz.. Ale jak Miloš tak i Miro si nevzpomněli, resp. to přímo zavrhli. A si ještě pamatuji, že tenkrát - než jste odešli- jsem tam u Vás nahoře v patře byl (napravo od schodů) a mluvil jsem tehdy určitě se Sýkorou a Tomašíkem, kteří se tak nějak "volně povalovali" na postelích - to ještě bylo asi před závěrečnými zkouškami. Sýkora měl takový "pištivý" hlas, Tomašík ho měl hlubší. To muselo být v době když už jsem dělal na štábu (jún-júl?), protože bych tam jinak rozhodně sólo nešel... Ale už končím (a pokud toto naše "dopisování" sleduje CIA, tak má alespoň o čem přemýšlet...). | |
| Vavrinec Karol | 21. 02. 2021 |
| Nazdar kluci! Musím sa opraviť v tom, čo som tu minule napísal a ospravedlniť sa Jirkovi Šťastnému, že som ho uviedol ako "průserára", ktorý skončil ŠDZ-ku len ako vojak. Tým nešťastníkom bol totiž Míša Salaba, ktorý už neviem prečo, mal taký veľký "průser" (čosi vyviedol počas vychádzky), že ho chceli z ŠDZ-ky okamžite vylúčiť tesne (cca 2 týždne) pred záverečnými skúškami. Ale táta Matýsek aj celý výbor SSM sa ho zastali a cez Jandu dosiahli aspoň to, že mohol spraviť tie záverečné skúšky. Ten blb ,miesto toho, aby im bol za to vďačný, sa ešte hnusne pohádal s Matýskom a vyhrážal sa, že tie skúšky zámerne nespraví - nech majú lampasáci u svojich nadriadených "po chlebe". Vyvádzal jak pominutý a keďže hrozilo, že aj my - ostatní príslušníci školnej roty, by sme z toho mohli mať "vytriasačky", že sme "soudruha neuhlídali", tak si ho vzali do "parády" Šverák s Jandom a... Prišiel na rotu "jako spráskaný pes" a pred všetkými sľúbil, že už "nebude dělat potíže". To nakoniec dodržal, skúšky ako-tak spravil ale vyradený bol nakoniec len ako vojak absolvent.. Tesne po slávnostnom vyradení nám - Láďovi Matýskovi a mne, prezradil, že sa mu Šverák s Jandom vyhrážali vojenským prokurátorom, Sabinovom a nadsluhovaním, čo ho dostatočne "motivovalo" k tomu aby (aspoň na chvíľu) dostal rozum. | |
| Vavrinec Karol | 21. 02. 2021 |
| Nazdar Pepo! Musím Ťa trochu poopraviť lebo obce Kuchyňa a Rohožník sú ďalej od Bratislavy ako Jablonové. Viem to lebo týmito obcami prechádzam každý týždeň, keď idem na moju chalupu v Sološnici. Po odbočení z diaľnice D1 pred Malackami (ktorá ďalej pokračuje na Brno a Prahu) smerom doprava popod Malé Karpaty, sú obce v poradí: Lozorno, Jablonové, Pernek, Kuchyňa, Rohožník (po starom Ralboch), Sološnica, Plavecké Podhradie, Plavecký Mikuláš, Prievaly (po starom Šandorf), Plavecký Peter, Cerová-Lieskové, Jablonica a Senica. Je to stará pôvodná cesta, ktorá bola najkratšou možnou spojnicou z Bratislavy do Senice v čase, keď bola kvôli streľbám alebo vojenským cvičeniam uzatváraná cesta cez vojenský obvod Záhorie (cesta z Malaciek do Rohožníka, ako aj cesta z Malaciek cez Studienku, Borský Mikuláš, Dojč a Čáčov do Senice) siahajúci od Malaciek až po Šajdíkove Humence. Keď spomínaš Kubiša, tak so starým Pištom Kubišom - pekárom z Kuchyne, som pracoval v rokoch 1986 až 1988 na vtedajšom VLK (Výbore ľudovej kontroly) SSR. Keďže sme sa obidvaja hrdili svojím pôvodom, tak sme (aj napriek veľkému vekovému rozdielu - on bol už v tej dobe dôchodca) boli priatelia a veľakrát som bol uňho aj doma - v Kuchyni, na návšteve. Našim "krédom" bolo, že "Keby nebyuo Záhorákú, tak v Braťislavje neňi inteligencije", ktoré napokon na VLK-u aj "zľudovelo". No a keďže v Dojči mi býva jeden dobrý kamarát, tak keď ho pôjdem navštíviť sa tam na Šureka, s ktorým som sa videl naposledy v deň môjho odchodu do civilu, popýtam. Takisto sa popýtam v Rohožníku na toho Fuksu a keď sa niečo dozviem, tak Ti dám vedieť. | |
| Hrachovec Josef | 20. 02. 2021 |
| Nazdar Karol, tak jsem si prohlédl na mapě tu oblast Sološnice a blízkého okolí a zjistil jsem, že směrem dolů k Bratislavě je Rohožník a Kuchyňa , a nahoru pak trochu dál Prievaly a Cerová. Tak z Rohožníka byl "staršina" Fuksa Ladislav, který nastoupil po "absíku" Peléškovi (souputník Kubíka) na výcvikovku (tj. u Balcara, resp.pod oběma npor.Klečkou a Zavřelem). No a z Kuchyně byl můj ročníkový kamarád z průmyslovky z Pardubic Pišta Kubiš - ten už bohužel není 45 let mezi živými, protože ho v Bratislavě srazila tramvaj pod druhou tramvaj (dělal tam SVŠT). A nahoru pak Prievaly - odsud byl svob. Lubomír Vanek (tehdy chemik praporu), byl jsem s ním krátkou dobu přímo na pokoji, ale on byl potom odvolán a na místo něj přišel jiný mladý chemik hned po kurzu. No z Cerové byl voj. Paták (jméno si už nevzpomínám), řidič z výcvikovky a byla s ním sranda a ten mluvil "záhoráčtinou". No a nakonec Šurek byl z Dojče. | |
| Vavrinec Karol | 20. 02. 2021 |
| Nazdar Pepo! Áno Turecký vrch je na Záhorí, v horách (malé Karpaty) nad dedinou Jablonové. Ja som tiež spolovice Záhorák, keďže môj otec sa narodil a vyrastal v dedine Sološnica, ležiacej na podhorí Malých Karpát asi tak 15 km na sever od Jablonového. V čase môjho vojenčenia ešte žila moja (jak sa ríká na Záhorí) starenka, ktorú som počas mojej služby na Turečáku často - min. 1x do týždňa, navštevoval. Keďže aj ja som od 5 do 11 rokov vyrastal v tejto dedine, tak sa aj na mňa tá Záhoráčtina nalepila a aj dnes, keď som na mojej chalupe v Sološnici, ktorú som po starenkinej smrti zdedil, tak s miestnymi vyprávjám po Záhorácky. Inak Záhoráci sú dosť "svojrázni" ľudia schopní urobiť si posmech nie len z iných ale aj zo seba samých. Okrem toho sú Záhoráci, tak ako aj Moraváci, ku ktorým majú ako rečou, tak mentálne, ako aj svojimi zvykmi, asi najbližšie veľkými milovníkmi vína. No a keďže Záhorie je z Východu a Juhu ohraničené Malými Karpatami a otvorené na Západ a Sever, tak sa na Záhorí darí dorábať veľmi "špecifické" vína. Ako príklad môžu slúžiť tieto značky: Orechové víno - to je také, že ked ňím poleješ orech, tak ten sa z téj kyseuosci tak zatrase, že už nemosíš orechy aňi otúkat! Stolové víno - to je také, že ked ho piješ, tak sa mosíš držat stola, aby ťa o zem nebuchuo! Kolenačkové víno - to je také, že po kolenách chodzíš popod súsedové okna, aby ťa náhodú nezbadau a nepozvau na pohárek! Jesenňí víno - to je také, že ked ho vypiješ, tak ožutneš a spadneš na zem jak líscí na jeseň! Ortopedické víno - 2x zlomené! Gynekologické víno - to je víno na pi*u! Šuškavé víno - to je také, že ked ho vypiješ tak ťi tak skrúcí hubu, že si sám sebje možeš šuškat do ucha. Neutrónové víno - chuapi po jeho vypicí padajú a ostávajú enem prázdné demižóny! Kedysi bolo na Záhorí najrozšírenejšie trjochlapové víno - to bolo také, že ťa moseli dvá držat a trecí to do tebja nalévat, abys to vúbec do sebja dostau, ale toto víno už sa neprodukuje lebo ten co ho piu, tak ten z teho už umreu! Takže popri malej "enologickej" ukážke si si mohol pripomenúť aj Záhoráčtinu. Nech Ti slúží na zdraví, ako hovoria Záhoráci! A mjej sa jak sceš! :-) | |
| Hrachovec Josef | 20. 02. 2021 |
| Opětovně dnes Karol ahoj, jak je možno říci, "že čím dobrý velitel, tím dobří (podřízení) vojáci". Já sice jen s jedním trestaným (ale měl jich už 7), a už v civilu, jsem měl také výborné zkušenosti, protože si myslím, že jsem k němu přistupoval jako k ostatním a nikdo z okolí mu nedával tu jeho minulost najevo a on měl zájem dělat... To jsem ale od vojny odbočil... A ten Turecký vrch to je "Záhorie"?. Ta "záhorácká" mluva se mi líbí. Na pokoji na ČTZ se mnou byl také záhorák z Kopčan a on nehovoril, protože on ríkal... Ta mluva teď tady chybí (ale nejen to).. | |
| Vavrinec Karol | 20. 02. 2021 |
| Nazdar Pepo! No keď píšeš o tých "starcoch", tak to som zažil šok, keď som bol prevelený na Turečák a dostal som "svoju" čatu. Mal som vtedy už 22 rokov, takže na ŠDZ-ke som bol po pohodáři "tátovi" Matýskovi druhý najstarší. Rovnako "starý" bol už len Standa Havelka, ktorý bol odo mňa o niekoľko mesiacov mladší. Ostatní "kluci" mali tak od 19 do 20 rokov. No a keď som došiel na Turečák, tak z mojej čaty 30 "lopaťákov" som bol ja najmladší. V čate som mal totiž zmes bývalých delikventov, ktorým bol nástup ZVS odložený na dobu po vykonaní nepodmienečného trestu odňatia slobody. Takže ich priemerný vek (bezo mňa sa pohyboval okolo 29 rokov. Ale aj napriek tomu (a zrejme aj vďaka ich "životným skúsenostiam" s disciplínou) sme sa veľmi rýchlo "očuchali" a boli sme až po odchod do civilu dobrá parta. Prispelo k tomu asi aj to, že naši lampasáci (vrátane veliteľa roty) boli strašní zašiváci a alkoholici, takže po rannom nástupe (keď sa všetci lampasáci kade-tade pozašívali, hrali tam karty a chlastali) zostávalo velenie, resp. vedenie, všetkých troch čiat našej roty na mne, ako jedinom veliteľovi záklaďákovi. Jediný z lampasákov, kto mi pri tom pomáhal bol politruk roty - mladý absolvent DDŠ (dvojročnej dôstojníckej školy), starší odo mňa iba o 1 rok, ktorý bol na Turečák pridelený len asi 2 mesiace predo mnou. Chalani pochopili, že ich "pohodlie" je absolútne závislé od "odporúčaní" nás dvoch, takže nás nie len plne rešpektovali ale nám aj svojím spôsobom dôverovali. A to aj napriek tomu, že sme pre väčšinu z nich (okrem tých, čo boli na PŠ-ke v Počáplích) boli vlastne "mlaďasi". | |
| Hrachovec Josef | 20. 02. 2021 |
| Karol ahoj, tak jak jsem napsal v předchozím svém příspěvku, že jsem "našel Matýska" v Praze v (asi) Kyjích, tak to bylo přes obchodní (možná živnostenský) rejstřík a tam někde byly i nacionále. Takže ten rok 1947 mě tehdy překvapil, že nastoupil na vojnu v poměrně "zralém" věku ( jinak takto přes tyto rejstříky jsem našel také i další Tvé spolubojovníky Filipa, Anděla, Havelku, Balcara, ale kromě Standy H.se už nikdo neozval...). A k tomu věku nástupu na vojnu mám také dva případy. Na výcvikové rotě, kam jsem přešel po PŠ, byl vojín Jaroslav Hoefer - ten byl ročník 1945- vystudoval SPŠ mlékárenskou a pak šel ped.fakultu do Brna a těsně před státnicí se doma v Jaroměřicích nad Rokytnou nějak "špatně vyjádřil" u orgánů a byl vyloučen... Tedy 2 roky vojny - tam dělal správce tělocvičny, mimořádně hodný a slušný člověk a do civilu šel v r.1975 ve 30ti letech dělat dělníka v mlékárně v Nuslích v Praze- Láďa Balcar byl celý rok jeho nadřízený. A ten druhý případ byl Jarda Sál (r.1946) , nastoupil rok po nás v 29 letech a končil tedy v 31 letech - ten mi říkal, že měl "modrou knížku", ale nezjistil si, že se dělají nově překlasifikace a "buch" nástup na 2 roky. On sice šel hned po přijímači k fin.náčelníkovi jako "asistent", ale i tak... A nevím jestli si četl celé příspěvky od počátku , tak tam jsem psal , že s námi na přijímač nastoupil jako vojín absolvent Zdeněk Mlynář - to byl syn Zdeňka Mlynáře, člena ÚV KSČ z r. 1968 - pak odstaveného od dění... Kam se poděl ten "náš" Zdeněk Mlynář po přijímači to nevím ? | |
| Vavrinec Karol | 19. 02. 2021 |
| Ahoj Pepíku! Čo sa týka "tátu" Matýska (bol absolventom stavebnej fakulty ČVUT v Prahe, keď rukoval mal 27 rokov, bol ženatý a mali 1 syna), tak ten bol síce zo Znojma (vždy o sebe hrdo vyhlasoval: Já su Moravák) ale v čase "vojny" býval (resp. jeho manželka so synom bývali) v Kralupech nad Vltavou. Na dva roky musel narukovať preto, lebo tesne pred skončením vojenskej katedry si "povymieňal názory" s nejakým zeleným tupcom, ktorý mu odmietol uznať jej absolvovanie. Jediné, čo sa mu v tej biede podarilo vybaviť bolo to, že mohol narukovať do kraja, v ktorom býval. Predsedom SZM sa stal tak, že u Jandu bola o tom porada, kde Janda navrhoval mňa, ale ja som to odmietol s návrhom aby to bol práve Láďa, ktorý bol z nás najstarší a požíval prirodzenú autoritu. Niektorí Jandovi mazáci - z propagačného, síce poukazovali na ten jeho "štráf" z vojenskej katedry ale Janda moje argumenty uznal ako najlepšie a tak od neho išiel návrh, citujem: "...aby předsedou SSM na ŠDZ byl vojín Inženýr Matýsek.", konec citátu. No a tak sme ho na ustanovujúcej schôdzi SZM jednomyseľne zvolili za nášho predsedu. Šverák aj Janda s ním boli vždy spokojní, pretože im pomáhal, ako mi raz povedal Šverák: udržovat v mužstvu uvědomělou disciplínu a navyše sa mu ešte podarilo "zverboval" do SZM aj tých, čo dovtedy zväzákmi neboli! No a to už bol Janda v siedmom nebi, keďže mal v ŠDZ-ke 100 %-nú organizovanosť, takže odvtedy sme boli jeho kluci, na ktorých sa vždy "mohl spolehnout". ;-) "Štáb" nášho "aktivizmu" sme zvyčajne tvorili 3 najstarší "holubi" - , t.j. Láďa Matýsek, Standa Havelka a ja - otcovia rodín a teda aj rozvážni a najzodpovednejší, plus Petr Šile (ten sa však neskôr, keď si zaistil "svůj vlastní džob" kotolníka) od nás trhol. K plánovaniu jednotlivých "aktivít" sme si vždy prizývali nejakého "odborníka" na danú problematiku. Po "doladení" všetkých detailov sme potom oslovili oponentov Paľa Bystrického alebo Olina Kubíka a keď oni nemali z toho žiadne "obavy", tak sme s tým cez Šveráka zašli k Jandovi pre "poslední požehnání". No a keď nám to "zožral" a "požehnal" aj Janda, tak už nebolo sily, ktorá by nám v tom mohla zabrániť. Že sa tie "aktivity" niekedy realizovali "trošku" inak, ako to bolo "schválené", tak to už, ako sa vraví, bola len zhoda náhod a nepredvídané okolnosti. Vždy sme ale veľmi dôsledne dbali na to, aby sme sa nedostali "do křížku se zákonem" a hlavne s našimi veliteľmi. ;-) Preto ak niekto začal pri takýchto akciách "strečkovať" alebo mal tendenciu vyvádzať niečo sólo, tak toho sme veľmi rýchlo spacifikovali tak, že na nasledujúcej akcii sa nemohol zúčastniť. Napríklad z dôvodu, že akurát v tom čase, keď sa niečo "zaujímavé" konalo musel mimoriadne nastúpiť do služby na rote, hneď na to do stráže a naopak (v tom vedel byť Olin dôsledný). Až kým si neuvedomil, že "trhať partu" sa nevypláca. ;-) Dokonca sme si riadili aj "poradovník" na opušťáky. Vzniklo to tak, že niektorí z nás mali 1 až 2 opušťáky bez termínov nástupu a niektorí nemali nič. Tak sme sa dohodli, že tí, čo ešte opušťáky nemajú (a chceli by ísť domov), tak tým sa ponavrhovali nejaké "aktivity", s ktorými sme im pomohli tak, aby ten opušťák na betón dostali. Kam "zaválo" Láďu Matýska po vyradení z ŠDZ-ky si už nepamätám, ale keďže sme aj na toto mali spracovaný vlastný "plán redislokace", ktorý velenie zväčša rešpektovalo, tak určite bol prevelený nie ďaleko od svojho domova v Kralupech. | |
| Hrachovec Josef | 19. 02. 2021 |
| Karol, ahoj, abych i já k (tehdy) té Vaší cestovatelské iniciativě něco dodal, tak jsem na konci napsal ha, ha, ha. A to myslím mělo k té "vážnosti" vyjadřovat vše... Jinak teď když odpovídám na tento tvůj příspěvek, tak jsem se chtěl také zeptat "kdo byl předsedou SSM" a tys odpověděl, že Matýsek - takže to už vím. A ještě jsem se chtěl zeptat kdo tvořil to "jádro" Vás jako "cestovatelů". Matýsek byl velmi zajímavá osobnost a mnohdy při těchto dopisováních zde, jsem si také zauvažoval, že kam ho to zaválo po vašem odchodu z Počápel ?. On byl myslíím původně ze Znojma a já při této "iniciativě" jsem "narazil" na Matýska v Praze Kyjích na firmu zřejmě se synem. Ale nepsal jsem mu, protože by si na mě nevzpomněl. toť zatím vše měj se.. | |
| Vavrinec Karol | 19. 02. 2021 |
| Nazdar Pepo! S Tvojim hodnotením našich kvázi mimovojenských "aktivít" musím zásadne nesúhlasiť. ;-) O niektorých našich "klukovinách" sa neskôr lampasáci (najmä vďaka závistlivým alebo zbabelým bonzákom!) dozvedeli. Raz keď to preberali na nejakej porade u politruka Jandu, kde sa okrem iného "posťažovali", že sme už tak "oprsklí", že nerešpektujeme ani mazákov, tak Janda, ktorý nad nami držal akúsi ochrannú ruku, im vysvetlil, že v podstate ide o názorný príklad "tvořivého myšlení" (dnes sa tomu hovorí kreativita), čo je základným predpokladom pre riadny výkon funkcie veliteľa čaty a roty, na ktoré sme boli vlastne pripravovaní no a čo sa týka nášho vzpierania sa mazáctvu, tak to považuje za veľký "úspěch v potírání nežádoucích jevů v ČSLA" a "upevňovaní soudružských vztahů mezi vojáky"! :-D Viem o tom preto, lebo si nás - "tátu" Matýska, ako predsedu SSM a mňa, ako staršieho triedy, potom zavolal a "promlouval" nám do duší, aby sme z tých našich "voľnočasových aktivít" mimo kasární trošku ubrali, lebo to má, údajne, neblahý vplyv na duševné zdravie niektorých príslušníkov štábu praporu. Najprv sme sa robili trošku nechápavými, ale keď nám narovinu povedal, kto sa sťažoval (ale najmä od koho menovite to tí "sťažovatelia" všetko vedeli!), tak to nás, fakt, dorazilo a chtiac-nechtiac sme museli "kápnout božskou". S ohľadom na to, že výsledky ŠDZ-ky boli aj napriek uvádzaným "klukovinám" stabilne výborné, tak sme si (po sľube, že na ŠDZ-ke sa už nič "nepatričného" nebude diať, na čo osobne obidvaja dohliadneme!) mohli dovoliť vyjednávať nejaké tie úľavy. Výsledkom bola potom organizovaná návšteva ND v Prahe (tu nižšie ju popisoval Miro Hlavatý), ktorá sa síce realizovala "trošku" inak, ako bol pôvodný program (miesto v "zlatej kapličke" sme, z dôvodu zmeny programu a na návrh jedného z Pražákov, boli v krčme U spěváčků, aj keď Franta Kolařík navrhoval restauraci U Fleků, ale tú sme z dôvodu vysokých cien a najmä častého výskytu "lietačiek" v jej okolí rázne a jednomyseľne zamietli, ale však spev ako spev - hlavne, že to bola kultúra organizovaná) ale nikto z účastníkov ani "dohliadajúcich" sa o takých "maličkostiach" nepotreboval nikomu nezúčastnenému zmieňovať. Takže o žiadne zneužívanie a už tobôž nie o nejaké neefektívne nakladanie s investíciami ČSLA do našej budúcnosti sa v týchto prípadoch nejednalo. Išlo len a len o rozvíjanie tvorivosti a talentov budúcich veliteľov ČSLA v zálohe! :-) | |
| Hrachovec Josef | 18. 02. 2021 |
| Karol ahoj, no když jsem si přečetl tento tvůj příspěvek, ale i předchozí od Mira, tak "někteří" z Vás tehdy skoro "zneužívali ČSLA, která do Vás investovala svoji budoucnost a Vy jste se jí odvděčili úniky z kasáren". Čili ta poslední věta tvého příspěvku je velice správná, protože byl ohrožen Váš úspěch u závěrečných zkoušek, že ??? Ha, ha, ha.... To já mám také vzpomínku na opuštění kasáren... Ten můj kolega - skladník proviantu jezdil ještě s průmyslovkou z Liberce na chmel do Libkovic - to byla v podstatě sousední vesnice za kolejemi, ale už také sousední okres Litoměřice. Z kasáren sice vidět nebyla, protože byla až za lesem, ale po silnici přes Bechlín to bylo tak 5-6 km. Tam jsme si ji prošli vč.míst, kde Boris na tom chmelu pracoval a po krátkém pobytu v hospodě jsme šli zpět do kasáren, ale už přímo a to bylo dolů z mírného kopce a hlavně pak přes les a asi "osmery" koleje a podlézt pod plotem. Protože tam jsme jeli až spíše k večeru, tak návrat byl už za tmy - ale elektrárna byla vidět. Les byl dost hustý a při jeho průlezu jsme najednou byli na mýtině a tam proti nám bylo blízko divoké prase (ošípané ?). Naštěstí proti nám nevyběhlo, ale i tak jsme odsud velice rychle pospíchali. Pak jsme přešli (poměrně vysoké) koleje a po podlezení plotu byly kasárna. To divoké prase si vybavuji stále a to podlezení plotu také. Bylo to tehdy koncem léta, do konce vojny něco málo přes měsíc a vojenské "povinnosti" jsme už oba nebrali vážně ( a velitel Havelka byl v sobotu doma...) a nikdo nás tak nehledal ( a Boris se tak podíval do míst, kde předtím brigádničil). Tento náš "výlet" byl tehdy načerno a tady to vlastně oficiálně sděluji po necelých 45 letech ( ty Vaše výlety máte beztak v kronice ŠDZ 4434 r.1975, že ?). | |
| Vavrinec Karol | 18. 02. 2021 |
| Ahoj Pepo! Čo sa týka toho Řípu, tak to nebol iba jeden výlet ale my sme tam - do okolia Řípu, chodili (asi tak 2 mesiace, vždy 1 deň v týždni) trénovať orientačný beh. Bola to jedna z mnohých "aktivít", ako sa dostať von z "pakárny". Bolo nás asi tak 5 "holubov" pod "odborným" dozorom 2 mazákov, akože trénerov, ktorí boli zrozumení s podstatou tohto nášho "snaženia". Už si nepamätám, ktorí to boli (myslím, že jeden z nich bol Vilo Kinčeš ale nie som si tým istý) akurát viem, že jeden z nich mal dokonca trénerské "papiere", takže akcia vypadala naozaj veľmi dôveryhodne. Z Počápel do Kostomlat sme išli autobusom, ale niekedy aj peši! V Kostomlatskom "smíšeném zboží" (sortiment: potraviny, drogerie, rakve, biče, lahůdky) sme nakúpili "energetické" nápoje a na okraji lesa alebo na nejakej lúke sme si zriadili "základný tábor", kde sme pri ohníku počas prípravy "energeticky výdatnej" stravy (z KD-čiek) preberali stratégiu a taktiku závodenia tak dlho až prišiel čas návratu do kasární. :-) Všetko by bolo v poriadku, keby sa niekto nebol niekde prekecol, čo sú to za tréningy, následkom čoho začal veľmi stúpať záujem o orientačný beh aj na iných útvaroch, kde sa k tomuto športu začali hlásiť aj takí, ktorí boli široko-ďaleko známi svojím absolútnym odporom k akejkoľvek športovej alebo aj pohybovej aktivite. Tak sme to radšej rýchlo "odpískali" s odôvodnením, že sa musíme začať lepšie pripravovať na záverečné skúšky v ŠDZ. | |
| Hrachovec Josef | 17. 02. 2021 |
| Miro nazdar, já jen k tomu Vilo Čížikovi, když už tedy jste si oba dva vzpomněli (a připomněli) na výlet na Říp, že tam tehdy byli s Vámi "absíci VŠ" a pak z toho vzešel , že určitě tím jedním byl Medveď, tak okamžitě jsem Vám k tomu dodal, že tím druhým musel být Vilo Čížik. Já jsem je oba na rotě zažil poměrné krátkou dobu, protože oba odcházeli k 31.8.75 a já jsem tam přišel "žít" asi také v tom měsíci, ale Vilo Čížik byl fixován na Medveďa. Vilo Čížik nebyl pro vojnu stvořený (a i obráceně vojna pro něj). Jemu by vyhovovalo, aby byl v nějakém hudebním souboru, na něm to bylo vidět, ale na to byl na vojně příliš krátce - 1 rok a to těžko se nechá něco pořádného utvořit. On byl zařazen k TOPce, asi jako "asistent" velitele TOP, tam byly asi 2 pokoje automechaniků a někteří si z Vila i utahovali (posměch). Jo kdyby byl třeba v Přelouči, kde měli "Maďaři beatovou skupinu a na ASUTu (praporním) v Počáplech tam hráli Omegu (neskutečně parádně - to jejich "Petroleum lámpó), tak tam by se mu určitě mezi nimi líbilo. Někdy i poté v civilu jsem si na něho vzpomněl jak byl moc slušný a teď jsem si ho zase vybavil. Tolik k němu, ale na vojně jsem já zažil mnoho lidských povah, které bych asi v normálním životě až tak nevnímal ( a třeba proto si také tady rád povídám - pokud je s kým).. | |
| Vavrinec Karol | 17. 02. 2021 |
| Ahoj Mirec! Ako som si tu nižšie prečítal, tak si si posťažoval, že som si Ťa nepribral na služobku do Bratislavy nakupovať busty Lenina a Stalina. Dnes Ti to už môžem prezradiť, že to bola moja veľmi dobre pripravovaná akcia s najvyšším stupňom "utajenia", o ktorej pravom cieli nevedel okrem mňa nikto. V Bratislave ma na stanici už čakal otec s autom, odviezol ma na veliteľstvo posádky (to bolo vtedy na Štúrovej ulici, tam kde je dnes Polícia), kde som sa nahlásil, že som služobne v Bratislave a že prespím u rodičov v Dúbravke (ako iste vieš, tak vojaci mali pre účely služobného ubytovania slobodárky, ktoré boli v kasárňach a tam som ja samozrejme nechcel byť zavretý, keďže som mal na tú služobku 2+2 dni). Potom sme hneď zašli do obchodu s propagačným materiálom (bolo to na bývalej Jiráskovej ulici, tam kde je dnes antikvariát Steiner), kde už mali pre mňa pripravené tie dve busty (foter to už dopredu vybavil) a faktúru, kde som potvrdil ich prevzatie. Celý tento "služobný cirkus" mi trval ani nie 1 hodinu a mal som more času na svoje vlastné aktivity, t.j. návštevu rodiny - žena a dcéra, ktorá bola v Zemnom v okrese Nové Zámky. Tak som sa u fotra v robote prehodil do civilu a on ma hneď odviezol do Zemného, kde som si s manželkou a dcérou užil nádherný víkend. V pondelok ráno ma sused hodil na medzinárodný rýchlik, ktorý ma zo Zámkov doviezol bez prestupu až do Prahy. Takže iste uznáš, že k takejto "akcii" som nepotreboval žiadneho svedka. ;-) Takže ešte raz prosím za prepáčenie, ak som Ťa vtedy sklamal. :-) | |
| Hlavatý Miroslav | 16. 02. 2021 |
| Pepo, tak si mal ukecal s tým Čížikom. Mne to priezvisko Medveď v súvislosti s tým absíkom od začiatku nesedelo. Beriem na vedomie a ukladám do pamäti. Ďakujem. | |
| Hrachovec Josef | 16. 02. 2021 |
| A ještě jednou dnes se ozývám, protože Miro tím svým dotazem na "VŠ absíky "na Říp, mě přivedl na vzpomínky na tyto absíky- tehdy zejména v přijímači. Já si pamatuji, že tam působili jako "nejaktivnější a nejchytřejší" svob.abs. Kolář, svob.abs.Peša a také asi svob.abs.Dočekal (?)- ti se po přijímači někam přesunuli (asi na výcvikovku). Tam vůbec bylo v tom našem prvním roce těchto absíků z Brna dost. Bez hodností : Janča (architekt), Janeček, Schneider, pak tedy Peša,Kolář, Dočekal, Peléšek (ten byl staršina na výcvikovce), na ŠDZ byl tedy Kubík. Někteří z nich byli pak někam odveleni a vrátili se zpět těsně před odchodem z vojny. U toho Schneidera mám takovou pochybnost jestli on nebyl jedním z prvních primátorů Zlína (po revoluci), protože ta podoba byla po těch letech ještě co jsem si ho pamatoval. Možná ale ne, že to nebyl. A jinak jsem si také při těchto vzpomínáních vybavil Jiřího Bartíka - on byl asi "motorkář" pro ŠDZ, jeho pak "vystřídal" svob. Pavel Prokorát a toho několikrát slovně jmenoval Šverák... A pro dnešek už (asi) končím... | |
| Hrachovec Josef | 16. 02. 2021 |
| Nazdar oba dva chlapci z přátelského Slovenska, mám 2 doplnění - ten "Tigr" byl pplk. Růžička, a ten "Maďár byl zřejmě Karol Šercel , a pokud si také vzpomínám, tak byl také z Čierného Brodu jako Vilda Bartos a další z Čierného Brodu byl Laco Kiss - to byl vyučený kuchár-čašník, jinak dobrý kluk a kuchař a uměl slovensky velice dobře. Karol Šercel (hovorově Karči) byl asi na kurzu na kuchaře, ale slovensky fakticky neuměl nic a ke konci vojny alespoň rozuměl a trochu hovořil po slovensky. Tehdy kdyby šel namísto Šercela na kurz Vilda Bartos, tak by to rozhodně zvládl lépe. Jinak tehdy v té kuchyni byl ještě Molnár, který také nastoupil s námi, ale protože už byl dříve na vojně, tak už nešel na 2 roky. Ten uměl slovensky dobře a pak, když odešel z důstojnické jídelny k 30.9.75 číšník Vlasta Honomichl, tak tam nastoupil Molnár (byl z Nesvad ?), a když odešel i on dříve po svých 24 měsících, tak tam byl Laci Kiss ( a to i se mnou- já jsem měl druhou funkci jako správce jídelny vojáků z povolání a tam jsem hlavně prodával vojákům z povolání lístky na stravu - to jsem dělal celý rok po absíku VŠ Karlu Ševčíkovi - ten to měl jako hlavní činnost). | |
| Vavrinec Karol | 16. 02. 2021 |
| Nazdar Pepo, nazdar Mirec! Ako vidíte, chalani, tak aj moja pamäť má svoje "limity", takže Vám ďakujem za spresnenie mojich spomienok a na oplátku pogratulovať aj k Vašej ešte stále dobrej pamäti. Na "dobre vyvinutú" nrtm. Schmidtovú si tiež dobre pamätám lebo každé ráno, keď prichádzala do práce sme my - ŠDZ-ka, práve pekne v tvare pochodovali na raňajky. Vždy keď sme ju míňali, tak sme jej na povel veliteľa tvaru: Pozor! Vlevo hleď!, vzdávali poctu, čo vyvolávalo na jej tvári pobavenie. Ona samozrejme vždy zastala a s kúzelným úsmevom (a najmä s vypnutou hruďou!) nás priam predpisovo pozdravila. Po takomto niečom bol ten začiatok dňa v "pakárni" aspoň trošku krajší. Najmä keď sme zo začiatku (celý prijímač) museli jedávať vonku poopieraní o stenu alebo posedavajúci na všelijakých múrikoch, v jednej ruke ešus, druhou odháňať dotierajúce vrany a pri tom hádať, čo nám to tí kuchárski alchymisti zase uklohnili a do toho ešusu nakydali. Inak, čo sa týka "kuchárov", tak to bola fakt kapitola, na ktorú by som radšej zabudol. Okrem už zmieňovaného nikotinistu Michalíka, ktorý by svojou postavou robil ešte aj dnes "česť" hocijakej vegánskej "výkrmni", tam dosadili ešte aj jedného tupého polomaďara. Zrejme ho tam dali preto, lebo bol odborníkom na správnu výživu - ako sme neskôr zistili, bol v civile krmičom koní. To bolo vyslovené hovädo, ktorému tie blafy, čo tam produkovali pripadali ako vrchol kuchárskeho umenia, na ktoré bol aj patrične "hrdý", čo nám dával najavo tým, že keď ti to kydol do ešusu (kto si nedával pozor a nedržal ho poriadne, tak tomu ten ešus vyletel z ruky a obed alebo večeru mohol lízať z podlahy) a ty si sa opovážil niečo, podľa neho, "nepatričné" poznamenať na adresu "jedla" alebo jeho autorov, tak na teba česko-lovensky zavrčal, citujem: Keď sa ti ňelíbí, tak můžeš ísť do Alkrónu! Samozrejme, že vrcholom vojenskej "logiky" bolo aj to, že sme museli nosiť so sebou okrem ešusu aj kompletný príbor, ktorým sa nedalo z ešusu jesť ani keď si sedel pri stole a nie ešte keď si stál alebo čupel pod stenou, takže jediným nástrojom na stravovanie (od polievky až po "dezert") bol povestný "bager", t.j. lyžica. Holt, ako vravievali "starí fronťáci": Vojna není kojná! a Dobrý voják musí být zmrzlý, hladový a nasraný. :-) My sme si to potom ale vykompenzovali na Vianoce, kedy sme si "vydupali" večeru v dôstojníckej jedálni. Mali sme kompletné štedrovečerné menu vrátane 1 dcl vína na osobu. V suchej "pakárni" to bol priam zázrak. Keď sa to dozvedeli mazáci z ostatných útvarov, tak stratili reč a KhakiLáďa sa to až do poslednej chvíle pokúšal zaraziť. Ale proti pplk. Jandovi, s ktorého "požehnaním" sme to spunktovali, nemal šancu. Michalík oholený, vyčesaný, v nažehlenej bielej košeli, čiernych nohaviciach a v naleštených kanadách (ospravedlňoval sa, že lakovky má u šustra v oprave a ten mu ich zabudol dodať načas!) sa tam zvŕtal ako rodený pingl zo starej školy a pri tom ešte "nenápadne" usmerňoval aj ostatný obsluhujúci "personál" ako v nejakom vychytenom podniku na francúzskej Riviére. Bola to taká nádhera, že aj vtedajší veliteľ útvaru - Tigr (meno si už nepamätám), aj ZVP - Janda, aj náš VR - Šverák, boli z toho celí unesení. | |
| Hrachovec Josef | 15. 02. 2021 |
| A opětně se ještě jednou ozývám k Mirovi Hlavatému a Medveďovi- ten neměl světlé vlasy, ale černé a ne rovné (spíše skoro kudrnaté) - možná by ho popsal i Standa Havelka, protože po něm přebíral ČTZ. To Vilo Čížik byl takový subtilní, skromný, nevyčnívající a vlasy rovné rozhodně světlejší než Medveď | |
| Hrachovec Josef | 15. 02. 2021 |
| Ahoj Karol, děkuji za přání vč. zdraví a jak uvádíš "chrbtica" - tak mě někdy zlobí dole na kříži. Navíc tím jak je teď vše zavřené, tak na pohyb je v podstatě jen chůze. Já byl předtím zvyklý 2x týdně hrát sálový fotbal a jednou a někdy i dvakrát tenis, čili minimálně 3-4 hodiny aktivního pohybu (a to bych i tu chrbticu si nějak vylepšil...). Ale teď k "Tvému" zadržení narušitelů na 1 stanovišti. Musím říct, že tak jak si to popsal, tak jsem si mlhavě vzpomínku na to vybavil, že tehdy na rotě se o tom mluvilo, ale už bych vůbec nevěděl koho si tenkrát "chytil". Jen mám takovou technickou poznámku, že Růžička byl jen "pplk" a byl velitel našeho útvaru a ne brigády - to byl pplk. Frýbert (ten pak ke konci naší vojny odešel do důchodu a novým velitelem brigády byl pplk. Kamil Vrána - ten byl tehdy už za našeho nástupu 1.zástupce Frýberta). V Počáplech tehdy určitě nebyl žádný plukovník. To ale neznamená nic proti tomu, že tehdy se Tě povedl skutečně "majstrštyk" - to já jsem zažil ve stráži na kontrole "jen" našeho DOE mjr.Kapouna a to ještě na stanovišti 3 (mostové konstrukce) a tehdy jsem je oba dva viděl (on šel s velitelem stráže), ale nechal jsem je jít druhou stranou kolem ohrady a zastavil jsem je předpisově asi 50 m před vstupem na stanoviště. A přiznám se, ještě po tolika letech, že když jsem si to celé stanoviště obcházel ve dne po nástupu do stráže, tak bylo místy i bahno - a proto už za tmy jsem tam vůbec nechodil, ale oni přišli v noci a tak to obešli celé. A k tomu jsem si ještě nyní vzpomněl, že jsem tam našel celou krabici nových ešusů, kterou zřejmě někdo zcizil a tam schoval. Ale co se potom s ešusy stalo, tak to už nevím - já rozhodně jsem si domů žádný nepřinesl... (to jen tak humorně nakonec). Já jsem tedy za předpisové zadržení Kapouna VOP nedostal a ani Kapouna to v Počáplech nezachránilo, protože chvíli poté tam za něj přišla nrtm.Schmidtová - a tu jste ještě určitě zažili (byla to taková velmi slušná paní - blondýna), já potom -čas od času- jsem s ní také spolupracoval. Mjr.Kapoun, tehdy hned po přijímači, poslal na kurzy do Seredě na půl roku na bagr a buldozer 2 vojáky, ale když se vrátili, tak oba měli papíry jen na stejný stroj a tak jeden z nich -Michal Sutner- šel do Seredě podruhé na druhý stroj (ironicky jsem se ho ptal, poté co se po roce vrátil, jestli už umí maďarsky...). To už jsem asi možná v minulosti tady uváděl (ale ty 2 profese pak v civilu Michal Sutner využil, protože mj.dělal také v lomu). To už tak s námi nesouvisí, ale je to také vzpomínka... A ještě jeden dovětek ke Kinčešovi, tady na spolubojovnících je také jistý p. Košťál, který na ŠDZ byl rok před Vámi . On se přihlásil se k termínu našeho nástupu a uvedl telefon a já jsem mu volal a ptal jsem se ho na Bystrického, Kinčeše a Tlamku (a na štábu byla zástava a tam byl vyfocený také tehdejší jejich spoluŠDZ Klučka), ale on si na ně nepamatoval, pamatoval si Šveráka, Šureka, asi i Španera a asi Jastrzebského. | |
| Hlavatý Miroslav | 15. 02. 2021 |
| Pozrel som si príspevky staršieho dáta a tam som, asi to meno našiel : Medveď. Toho spájajú s Perďochom. | |
| Hlavatý Miroslav | 15. 02. 2021 |
| Ahoj Karol, Vojto Kinčeš sa vyskytoval na začiatku ŠDZ-tky. Dobre som ho poznal, bol z Vajnor. Tak že on to nebol. To bol taký šťúply stredoslovák, svetlé vlasy. Oni boli pri nás až do konca školy, ako som už písal boli s nami na výlete na Řípe ( práve som si pozrel fotku z toho výletu, ale sme na nej len my, do pol pása odhalení. Je nás tam 18, na tej fotke). A pamätám si ich aj preto, lebo po vyradení a rozkaze o novom zaradení, ja som išiel do Olomouca, k čomu my obaja gratulovali ma obaja utešovali, lebo to akože poznali a malo sa jednať o nejakú projekčnú kanceláriu, s veľkou dávkou slobody. Chyba lávky, skončil som na autorote. Inak fajn, ale preto si ich oboch pamätám. A Vojto to určite nebol, to som si na 100 % istý. | |
| Vavrinec Karol | 15. 02. 2021 |
| Nazdar Pepo! V prvom rade Ti blahoželám k Tvojim narodeninám (ja som mal teraz nedávno - 8.2. tiež narodeniny, 68 rokov) a prajem Ti nie len veľa dobrého zdravia ale aj šťastie. Veď to poznáš, čo je zo zdravia, keď sa Ti šťastie obráti chrbtom. Tí, čo boli na Titanicu by to vedeli potvrdiť. ;-) No ale čo sa týka strážneho stanovišťa č. 1, tak na to nedám dopustiť. Tam som si vyslúžil 1 opušťák a dokonca aj 5 dní mimoriadnej dovolenky za vzorný výkon strážnej služby. Tú dovolenku som dostal za to, že som zadržal 2 narušiteľov, konkrétne gen. Dzúra a plk. Růžičku, ktorí sa chceli v noci nepozorovane dostať do budovy veliteľstva brigády zadným vchodom. Lenže mali smolu, lebo zadný vchod bol už súčasťou strážneho stanovišťa a na tom stanovišti slúžil ostražitý vojak Vavrinec, ktorý v službe nepoznal ani brata. :-) Stál som v tieni jedného zo skladov a pozoroval som, že k rampe sa blížia 2 postavy. Zozadu ich osvetľovali lampy pred strážnicou a preto som videl, že na nárameníkoch sa im lesklo nejako viac "zlata". Myslel som si, že to bude nejaká "prepadovka", keďže nemali so sebou žiadneho vojaka zo strážnej jednotky. Tak som si počkal, kým sa priblížia až tesne k rampe a vtedy som som zreval: Stoj! Heslo! Na chvíľu sa zastavili, čumeli odkiaľ to ide ale keď nikoho nevideli, tak kašľali na mňa, podliezli rampu a chceli ísť ďalej... To sa ale prerátali, lebo ja som na nich znova z tej tmy zrúkol: STOJ! Heslo... a Stoj lebo strelím! Vtedy už si všimli odkiaľ to prišlo, zastali a Růžička začal so mnou vyjednávať systémom: Neblbněte vojáku, já jsem velitel brigády a tady se soudruhem generálem jdeme na namátkovou kontrolu dozorčího... Nechal som ho dohovoriť a znova som ho vyzval aby povedal heslo. Naštval sa a chcel sa rozbehnúť ku mne ale ja som zrúkol stoj lebo strelím a natiahol som záver samopalu. Keď to začuli, tak stuhli a už obidvaja jeden cez druhého ma prehovárali aby som ich pustil, že sa nikto nič nedozvie a pustili sa späť k rampe. Tak som ich znovu zastavil obligátnym: STOJ lebo strelím! a vysvetlil som im, že musím zavolať veliteľa stráže a kým ten príde, tak musia stáť na mieste a ani sa nepohnúť, lebo inak budem nútený použiť zbraň. Keď prišiel veliteľ stráže (trvalo mu to asi tak 15 minút) a zbadal šarže, tak im začal celý vydesený podávať hlásenie. Růžička sa už ale spamätal, zarazil ho a vyzval nech si miesto toho šaškovania radšej plní svoje povinnosti, tak ako si ich plnil ten vojak, čo ich zadržal. Počkal kým ma vystriedajú, generál aj on mi podali ruku, veliteľovi stráže nakázali, že ráno chcú vidieť hlásenie s návrhom na odmenu pre strážneho a odkráčali riadne predným vchodom na veliteľstvo brigády "zohriať sa". V návrhu na odmenu bol síce opušťák ale Růžička bol frajer a zmenil (aj po "porade" s Dzúrom) to na 5 dní mimoriadnej dovolenky. | |
| Vavrinec Karol | 15. 02. 2021 |
| Ahoj Mirec! ten druhý bol predsa Vojto Kinčeš. Bol to veľký športovec a najmä horolezec. Keď som druhým rokom slúžil na Turečáku, tak sme sa s ostatnými 2 absíkmi, čo boli na našej rote (obidvaja boli po VŠ) len tak zo srandy prihlásili na Malokarpatskú 50-ku. Trasa viedla hrebeňom Malých Karpát a aj okolo zrúcanín hradu Pajštún (vtedy sa to ešte volalo Borinka). Keď sme tam dorazili, tak tam práve cvičili horolezci a koho nevidím, Kinčeš sa práve zlanil a rovno na chodník predomňa. Tak sme pokecali a sľúbili si, že sa stretneme u Mamuta na pive. Ale aj keď som tam - do Mamuta, chodil dosť často, tak nikdy som ho tam nestretol. | |
| Hlavatý Miroslav | 15. 02. 2021 |
| Pepo , pravdu máš, volal sa Perďoch, ten vyšší, ale ten druhý , fakt neviem . Možno Karol bude vedieť........ | |
| Hrachovec Josef | 14. 02. 2021 |
| Karol, zdravím a musím smeknout před znalostmi po více jak 45-ti letech... A teď k Tvému příspěvku, speciálně k Vildovi Bartošů, já jsem ho litoval, protože on hned po přijímači šel na výcvikovku a tam chodil do stráže ob den a ještě jako mladý voják pak stanoviště č.1 - to bylo od brigády k elektrárně a mezi NZ-sklady a furt tak dokola a po asfaltu, právě ten asfalt v létě v kanadách bylo úděsné. Nechalo se to snést za předpokladu, že těch stráží bude málo, ale u toho Vildy to znamenalo chodit skoro celý rok... Já jsem sice také byl na tom stanovišti č.1- asi snad max.5x, ale nechalo se to vydržet s vědomím, že tam mockrát nebudu. Já pak jsem šel na kurz na motorku a pak na PŠ. Ono totiž stráž znamenala to, že v den nástupu už tak někdy od 11.oo byla příprava, stráž pak začínala v 15.oo a než se zavedla nová stráž na stanoviště a stará zpět k vybití samopalu tak bylo tak i po 16,30. A pak se člověk vrátil na rotu v podstatě "vyplivlý", ty ostatní 2 stanoviště v Počáplech autopark a mostovky už byly dobré. A nyní k dalšímu a sice ke složení Vaší ŠDZ . Já sám jsem také měl průmyslovku - byla to potravinářská technologie v Pardubicích - v té době jediná škola v ČSSR a zaměření tam bylo převážně na pekárenskou výrobu - tam potom šlo nejvíc absolventů, dále také technologie cukrářská a "cestovinánárská", hlavní učební předměty tedy chemie, biologie, strojnictví. Dokonce v našem ročníku byla speciálně celá třída ze Slovenska (2 kluci a asi 25 holek) a to od Trenčína až po Michalovce a i z Levoče. A také můj kolega -skladník proviantu- měl také textilní SPŠ v Liberci. A je fakt, že si moc nevzpomínám, že by potom už po přijímači měl někdo střední školu na rotách u 4434 (byl tam sice také svob.Vanek z Prieval - ten měl SPŠ chemickou v Bratislavě - ten po kurzu dělal chvíli chemika praporu, také Lojza Nagy- ten měl maďarské gymnázium v Galantě, ale slovensky neuměl skoro vůbec nic, a také vlastně i Tono Chrenko z Bratislavy- ten ale nedostudoval VŠ). Na Tolara si také vzpomínám, on nastoupil asi až 10.10 ( a měl by tedy sloužit asi ještě několik dnů po našem odchodu do civilu...), oni spolu se Šillem byli "zlepšovatelé" a dostávali mnoho uznání, odměn a asi i VOP - to vycházelo v denních rozkazech, které jsem pochopitelně četl. A ten "východňár" byl zřejmě Toňo Lipták. To jsem měl druhou službu na rotě s Handlovským a Toňo se "vracel" z vycházky "nadrátovaný" jen se na schodech prohýbal na všechny strany, v pláštíku a vojenských botičkách a asi z 5.schodu mě povídá : "Škádži ši". Já jsem mu tenkrát nerozuměl, ale pak po letech mě "došlo", že to bylo odkud jsi po východňársku - a pamatuji si to dodnes. To byl bezesporu "významný voják"... A také k tomu "přežití vojny" Já si pamatuji, že tenkrát byla na celé rotě ŠDZ anonymní anketa, která pak vyšla, že podstatná část celé roty chtěla vojnu přežít a ne prožít a vzpomínám si i na pohled Šveráka, který rozhodně byl zklamaný.. A ještě k Mirovi Hlavatém o těch "absíkách" s Vámi na Řípu. Co si ještě po těch letech vybavuji, tak ze Slovenska byli absíci z VŠLD Zvolen a to St.(?) Medveď (předchůdce Standy Havelky jako vel.ČTZ), pak Vilo Čížik (hudebník, měl "uznání" z Detvianskej Zlatej lýry) a (asi) Jozef Perďoch ("nějaký"horolezec tohoto jména kdysi zahynul při nějakém výstupu, ale už nevím kde a ani nevím jestli tento "náš" Perďoch měl zálibu v alpinismu - byl takový vyšší, možná 190 cm a velmi slušný, to byl i Čížik- ten byl subtilnější). Další absík ze Slovenska byl (asi) Jozef Vass - ten byl malý spíše zavalitý a černé vlasy a asi také měl VŠLD - ten ale nebyl na ČTZ. Další absíci na 4434 byli z Brna a byli to vesměs Moraváci. Končím s tím, že zítra mám 66 let a je to tedy už 45 let, kdy jsem byl ještě chvíli na vojně , no neskutečně dlouhá doba na takovéto vzpomínky, ale vzpomínám rád - zvlášť když je i s kým... (jen ten velitel Havelka se nechce ozývat...) | |
| Hlavatý Miroslav | 14. 02. 2021 |
| Karol, hlboko sa skláňam pred tvojou pamäťou .... Osobne sa priznávam, že niektoré, tebou uvádzané fakty mi " vyšumeli". Ale niektoré " blbosti" ako to, že Tomču bol z Nálepkova si pamätám. Aj to, že keď prišiel z vychádzky " naliaty" , tak mu nerozumeli ani je ho rodáci - spišaci ....Ja si silno spomínam na pokus, o návštevu " Zlaté kapličky " v Prahe, ktorý sme prechlastali v pražskej pivárni aj so Šurekom. Neviem koho, sme poverili, aby skočil do divadla pre Program ... aby sme mali alibi. V tej pivárni sme si mohutne so Šurekom potykali, čo ale skončilo to v tom momente, keď sme prešli za bránu pakárne..... Aj výlet na Duklu bol nezabudnuteľný, a tá noc na tej chate v Sabinove .... Uff, ešte teraz si spomínam na tie odraté prsty od gitary.... Ale v jednom máš obrovskú pravdu, keď opomeniem prijímač, tak počas 9 mesiacov trvania ŠDZ sme sa s mazáctvom fakt už nestretávali. Odišiel Pavlačka, Gerbel a bol pokoj. Miro Bystrický bol stelesnený kluďas, podobne ako Miro Jastrzebski. Už si nepamätám na mená tých dvoch slovenských absíkov, s ktorými sme boli napr. na svatej hore Říp. TAké otcovské typy to boli. Vizuálne si ich viem predstaviť, ale mená nie. | |
| Vavrinec Karol | 14. 02. 2021 |
| Zdravím Ťa Josef! K Tvojej otázke, či všetci na ŠDZ-ke boli stavbári, môžem zodpovedne odpovedať, že nie. Boli medzi nami aj strojári, hutníci (napr. Venca Tolar), poľnohospodári, elektrotechnici a (ako píšeš aj Ty) ďalšie technické profesie. Spoločné sme mali to, že všetci sme mali úplné stredoškolské vzdelanie technického smeru ukončené maturitou. To bolo podmienkou pre zaradenie do ŠDZ. Výhodou bolo to, že väčšina z nás bola na približne rovnakej mentálnej úrovni, čo umožňovalo nie len ľahšie vzdelávanie pre vojenskú odbornosť ale aj budovanie vzťahov vo vnútri jednotky. Výsledkom bolo to, že sme si veľmi skoro porozumeli v otázke "ako prežiť vojnu" a prijali sme účinné opatrenia voči mazákom vrátane opatrení na krotenie príliš aktívnych lampasákov. Odmietali sme mazákom poskytovať dobroty z balíkov, ktoré sme dostávali z domova, odmietali sme im dávať zadarmo cigarety ("priekopníkom" v tejto oblasti bol Standa Havelka, ktorý verejne - na kuřárně, v prítomnosti ďalších 2 mazákov zhulákal Kratinu, za to, že si dovoľuje od neho chcieť cigaretu: 1. nevychovaným spôsobom - dej cígu, namiesto toho aby poprosil, po 2. keď má ako poddôstojník vyšší žold, po 3. ako vyššia šarža, ktorá zneužíva svoje postavenie. Suma sumárum mu ako aj ostatným prítomným mazákom veľmi nahlas "vysvetlil", že za takéto správanie môžu ísť na hlásenie pre šikanu a odvtedy si žiadny mazák od ŠDZ-kára cigaretu ale ani iné "úsluhy" nedovolil požadovať.), sami sme si robili rozdeľovník rajónov (čo Kubíkovi ako výkonnému paporčíkovi roty veľmi vyhovovalo), navrhovali sme všelijaké "voľnočasové aktivity", ktoré prinášali "dobré body" a hodnotenia nie len našim priamym veliteľom - družstiev, čaty a roty, ale aj funkcionárom štábu nášho praporu a niekedy dokonca aj funkcionárom brigády, za čo sme potom dostávali vychádzky, opušťáky a dokonca aj mimoriadne dovolenky. Dušou tohto celého diania bol "táta Matýsek", s ktorým sme vymýšľali ťahy ako si život v "pakárně" nie len zlepšiť ale aj spríjemniť. To bolo napríklad to, Mirom Hlavatým už spomínané, vedenie pionierskych oddielov (čo by dal ktorýkoľvek Počápelský mazák za to, keby mohol ísť aspoň raz za týždeň na celé popoludnie do Mělníka, t.j. mimo okruh posádky a s návratom do 24. hodiny!), trénovanie orientačného behu (čo by dal hociktorý vojak za to, keby sa mohol 1 celý deň v týždni poflakovať bez dozoru mimo kasární v nádhernej prírode okolo Řípu!), hasičské cvičenia v čase, keď sa robili rajóny, turnaje v šachu alebo v ping-pongu (dôležité pre nás ale bolo ale to, že sa trénovalo v čase robenia rajónov, navyše "borci" boli oslobodení nie len od rajónov ale aj od blbých ranných rozcvičiek!), všelijaké brigádnické "aktivity" mimo okruhu posádky (do toho zapadali aj tie stavbárske brigády v Automotoklube Svazarmu v Mělníku) obsahujúce nie len slobodu od kasárenského života ale aj dobrú domácu stravu a "civilný pitný režim" (iste rozumieš, čo tým myslím), kompletnú rekonštrukciu PVS-ky, kde sme pod bustou Lenina zbudovali rotný "sklípek", takže už sme sa nemuseli obávať, že by pri kontrole skriniek u niekoho našli alkohol. Takisto sme dosiahli to, že cudzí poddôstojníci (napríklad aj od vás z PŠ-ky) alebo mazáci z iných rôt mali zakázané chodiť na naše izby bez nášho súhlasu. Vrcholom toho všetkého bolo, keď sme velenie praporu a brigády presvedčili, že by bolo žiadúce nadviazať na bojové tradície ČSĽA a zorganizovali sme "pochod" po stopách 1. ČS Armádneho zboru od Dukly po Prahu. Čo by bol dal hociktorý vojak z "pakárny u 3 komínů" za to, keby mohol stráviť celý týždeň cestovaním mimo kasární! No a čo by dal hociktorý lopaťácky veliteľ za to, keby mal tak disciplinovanú a aktívnu jednotku, bez průserov a mimoriadnych udalostí!!! Jediní, ktorí sa na príprave týchto "aktivít" nepodieľali (a dokonca sa ich snažili niekedy aj sabotovať) boli Kolařík a Šťastný. Nuž ale, ako sa vraví, kto chce kam pomôžme mu tam, títo dvaja aj tak nakoniec dopadli. Kolařík dostal viackrát poriadnu deku a Šťastňák skončil ako vojak absolvent kdesi v ťažkom zapadákove na Šumave a ako som sa neskôr dozvedel (neviem, či je to pravda) tak mu aj toho absíka vzali a nakoniec vraj skončil až pred vojenským prokurátorom. Inak toto naše "zomknutie" spôsobil aj ten verejný "proces" s chudákom Bartošom, kedy sme si uvedomili, že ak sa necháme napospas blbých mazákov a nezodpovedných lampasákov, tak môžeme dopadnúť podobne ako on! Keď som slúžil na Turečáku, tak sme boli na výpomoci práve v Čiernom Brode, kde sa mi v krčme, hneď na druhý deň ako sme tam prišli, prihovoril práve Bartošov otec, ktorého upútali moje silničárske znaky na uniforme. Ja som ich mal ako jediný z našej jednotky, lebo ostatní nosili tie znaky s buldozérom. Nakoniec som zistil, že sme ubytovaní u nich na samote asi 1 km za dedinou - volalo sa to tam Máčonáš. Starý pán sa ma povypytoval na to nešťastie, čo postihlo jeho syna, ktorý vyfasoval 18 mesiacov v Sabinove a bol rád, keď som mu to celé vysvetli, že čo sa tam v Počáplích vlastne stalo, lebo po dedine sa šírili také nehorázne klepy ako keby Vilmos vyvraždil polovicu dediny. Kým sme tam boli, tak každý večer sme s ním a "jeho" chlapmi posedeli v krčme pri pivku a debatili "jak de život". Neskôr sme si aj písali a ak si dobre pamätám, tak Vilmošovi bol za dobré chovanie trest skrátený na 9 mesiacov, ktoré však musel nadslúžiť. Tie však už doslúžil, tuším, na Oremovom laze alebo niekde na Slovensku. Inak keď už spomínaš iných spolubojovníkov, tak na PŠ-ke bol, okrem iných z Turečáku, aj taký malý Východňár (zo Spiša) volal sa Tonču. Jeho druhé meno si už nepamätám. Bol to taký malý jedovatý chumaj, ktorý keď sme boli na ostrých streľbách a zasekol sa mu samopal, tak sa obrátil dozadu s otázkou "Ta to co...do matky...?" a miksloval pri tom so záverom. Všetci sme vtedy vydesení zaľahli a Šverák ho ukľudňoval, aby to položil na zem. Keď sa ho podarilo nakoniec "odzbrojiť", tak vyfasoval, tuším, 14 dní basy a potom ho poslali s PŠ-ky späť ako obyčajného vojaka. Na Turečáku bol našťastie v inej ako mojej čate a bol z neho jeden ťažký ožran. Až taký, že sa nakoniec prepil na smrť a my sme z toho potom mali mimoriadku. Celý mesiac si nás - veliteľov družstiev, čiat i roty, "podával" vojenský prokurátor, aby zistil ako sa to mohlo stať, že sa vojak v kasárňach ožerie na smrť. | |
| Hrachovec Josef | 14. 02. 2021 |
| Karol, opětovně ahoj, tvůj předchozí přípis, kterým mj.zmiňuješ vaše " stavárske počínania pri zvelebování Mělníka", mě nějak připomnělo otázku " zda všetký v ŠDZ boli stavbári" ? Já, co si tak vybavuji, tak si myslím, že ne? Byl tam také Dvořák (?) a ten si myslím, že určitě stavař nebyl. Jarda Hryzák sice také ne, ale měl dopravní průmyslovku, Lukáč asi také. Jinak ještě k "tým stavbárom", na pokoji v přijímači byl s námi Ivan Mikita, který měl stavební fakultu v Bratislave, ale nedělal vojenskou katedru tehdy a tak šel na 2 roky (asi něco jako Matýsek). On byl ze Stropkova ( a Svidníku, coby okr.městu, říkal Bilakovo), on potom šel na kurz na "lapiducha" a poté si zřejmě zajistil přeložení na Slovensko. | |
| Hrachovec Josef | 09. 02. 2021 |
| Karolko, zdravím dnes ještě jednou a doufám, že se za tu zdrobnělinku "karolko" nezlobíš, ale když jsi byl můj "první šéf" na rotě - a já si tu službu ještě teď pamatuji. No a teď k "tým muráským prácam" na Mělníku. Nebyl tehdy také s Vámi Vilda Bartoš (respektive správně Vilmós Bartos)? On byl Maďar od Galanty (Čierny Brod?), narukoval s námi, ale bohužel když pak chodil ob den do stráže, tak jednou si pospal v krabici - bedne na stanovišti č.1 - to bylo mezi brigádou a elektrárnou a když pak šel na kontrolu stráže tehdy také "náš" mjr.Vlašimský (finanční náčelník- soused naší kanceláře z jedné strany a z druhé strany to byl "soused" mjr.Šille ), tak ho nemohl najít - a dokonce si pak musel pozvat velitele praporu (to byl pplk.Růžička), aby ho poté našli jak v té bedně spí. No a Vilda měl soud a dostal asi 9 měsíců Sabinov. A právě než měl nástup do Sabinova tak jezdil také zedničit do Mělníka zástupci pro týl pplk.Vorlovi (ten byl nadřízený mého náčelníka a také i mjr.Šille byl pod ním) a myslím, že také to byla garáž. On Vilda Bartoš se v našem druhém roce ze Sabinova vrátil, byl na pohled trochu jiný a vlastně byl podřízený Láďovi Balcarovi, s námi domů tedy nešel, ale kolik nasluhoval už nevím. Čili to jen dotaz k té Vaší stavební partě... | |
| Vavrinec Karol | 09. 02. 2021 |
| Zdravím Ťa Josef! Mjr. Šile bol taký malý chudší a počerný. To že býval v Mělníku viem isto, lebo som preňho chodil ako spojka, vždy pred vyhlásením poplachu. Zároveň bol členom Automotoklubu SVAZARMU v Mělníku, pre ktorý sme stavali v Mělníku garáže. Bolo tak, že "svazarmovci" chceli ušetriť a my sme sa potrebovali dostať z "pakárny" na čerstvý vzduch. Takže keď sa nás raz na nástupe opýtal Šile, že kto z nás vie robiť "zedničinu" a či je ochotný ísť brigádovať v sobotu do Mělníka, bolo záujemcov ako maku. Tak sme vytvorili "zednickou partu", v ktorej bol aj mladý Šile a po 4 soboty sme, namiesto "hospodářského dne" na rote a prežúvania starých KD-čiek, chodili makať do zväzarmovských garáží v Mělníku. Odmenou nám bol nie len dobrý obed od "maminek" členov Zväzarmu ale aj finančná odmena a najmä vychádzka mimo okruh posádky do 24.hod. Pracovali sme od 8. do 14. hodiny a potom sme mali voľno, t.j. navštevovali sme "pamätihodnosti" "města vína" - Mělníka. No a (pokiaľ viem, tak) spokojné boli aj dcéry ctihodných mešťanov! ;-) | |
| Hrachovec Josef | 09. 02. 2021 |
| Opětně Karol ahoj, já jsem si myslel, že Petr Šille byl z Hořovic a tím pádem jsem si tak "přiřazoval" jeho tátu , že je také z Hořovic - jenom, že pracovně je v Počáplech a na té svobodárně-ubytovně přebývá. Ale jak je vidět, tak jsem skoro 45 let žil v mýlce... No nijak jsem si ho nevybavoval když vždycky "houfy" vojáků z povolání šli od autobusové zastávky... Dneska už je asi jediný autentický voják z Mělníka jedině Bohouš Bubník, když už z Počápel je "tábor míru". A ještě teď jsem si vzpomněl jak někdy předloni šel kolem "štábu" - ale z venku po chodníku- směrem k Elektrárně Babiš s vládní suitou, protože tehdy se jednalo o tom, že by tam měla být spalovna. Jak to dopadlo dál nevím, protože obec to nechtěla, ale ten záběr kamery byl jakoby to bylo brané ze štábu. Mj. na fotkách kasáren je vidět sušák prádla akorát z okna kde za nás byl velitel praporu... | |
| Vavrinec Karol | 09. 02. 2021 |
| Zdravím Ťa Josefe! Iba tak pre pamäť, mjr. Šile bol z Mělníka a jeho syn Petr bol s nami v ŠDZ-ke. No a čo sa týka tej PMS-ky, tak máš pravdu, bolo to uložené na T-138-ke a vypadalo to jako popelářský vůz. Odtiaľ ten názov popelnice. | |
| Hrachovec Josef | 08. 02. 2021 |
| Zdravím Karola, a děkuji za vysvětlení názvů různých mostových souprav. Já si víceméně vzpomínám na tu "naši" z 4434 a její postavení si pamatuji nějak zpočátku naší vojny na cvičišti u Labe. Tehdy to "dělali" mazáci z výcvikovky a mostovka byla postavená relativně brzo, myslím si, že to nebyla ani 1 hodina. Pak si ještě vybavím tu PMS (ale pouze na autě T-138), protože tu "dělali" vedle na rotách u 5213 - čili tam u toho byli i Verner Filip a Jarda Legner. Naživo jsem ji na vodě neviděl, ale v Beřkovicích na Labi před Mělníkem se jezdilo na cvičení s pontony. Ty mostovky byly uloženy na samostatně hlídaném stanovišti za autoparkem až ke kolejím, byly tam asi i ty velké TMS a tam se hlídalo s píšťalkou, protože to byly samé těžké kusy (na jeřáb) - na stráži jsem tam byl asi 3x. No a k tomu Zelenému, jak jsem uvedl v tom předchozím příspěvku, že jsem získal dojem, že až ke konci vojny se vztah Zeleného ke mě změnil. On nebyl nijak jinak přístupný, snad pouze pro ty "své písaře", a asi ani pro vojáky z povolání a to jak ze štábu resp. z rot. A s Němečkem to asi nebylo také nijak vynikající, to u předchozích velitelů Růžičky a Trutmana se mi to -na dálku, zdálo jiné. Pravda, jeden se vracel do Přelouče a druhý šel do důchodu. A ještě k mjr.Šillemu, já jsem si myslel, že on "přebýval" na svobodárně, tak jako třeba Růžička, protože jednou k nám do kanceláře přišla p. Lukačíková(?), která tam dělala na svobodárně správcovou, a ta tehdy o (mjr.) Šillem mluvila - on měl kancelář vedle naší. Možná ale, že jsem si to jen špatně dovodil, je to už přece jen 45 let... Ona ta Lukačíková měla takovou dobrou mluvu, byla myslím původem z Maďarska, její muž byl (asi) pplk. a dělal na brigádě. Nechám už toho, ale jak je vidět, tak na něco si ještě dokážu vzpomenout (když už jsi zmínil toho Šilleho). ahoj j. | |
| Karola Vavrinca | 07. 02. 2021 |
| Nazdar chlapi! Pre Josefa Hrachovce mám odpoveď na jeho otázku, čo znamená to S v tej skratke SMS. To prvé S je skratkou slova střední (mostní souprava). No a pokiaľ si dobre pamätám, tak ešte bola i těžká mostní souprava, skratka: TMS a ešte bola pontonová mostní souprava, skratka: PMS, ktorú sme nazývali popelnice. Čo sa týka Blažkovana, tak ten bol z Tureckého vrchu zo silničnej roty, kde som potom v druhom roku slúžil aj ja. Blažkovana som mal najprv v mojej čate a potom, asi tak za 1/2 roka, sa stal zástupcom výkonného praporčíka a presťahoval sa k nám na dôstojnícku ubytovňu, kde sme bývali aj my absíci. Takže až do konca vojny sme bývali s Blaškovanom spolu (ešte s 2 absíkmi - vysokoškolákmi) na jednej cimre. Ja som nemal s Khaki Láďou zato dobré vzťahy, lebo to bol zakomplexovaný "čecháčkovský" šovinista trpiaci "pod pantoflem" svojej manželky, bývalej to cirkusovej "umelkyne", ktorá keď mala návštevu, tak ho jednoducho vyhodila na ulicu a on sa chodil za to mstiť, resp. vybíjať si zlosť do kasární. Prišiel som na to tak, že raz keď sme mali výjazd spojok - ja som mal na starosti dovoz npor. Zeleného a mjr. Šileho z Mělníka do kasární, tak pani Zelená, keď som u ich bytu zazvonil a žiadal aby sa súdruh nadporučík dostavil do kasární, ma vyhodila s tým, že "...vždyť Láďa je už od večera v kasárnách, tak co mě tady otravujete!". Do kasární som sa vrátil iba s mjr. Šilem a Zeleného sme nevedeli nikde zohnať, takže zmeškal nástup na štábe pred vyhlásením poplachu. A ten blbec to dával za vinu mne, že som ho nehľadal. Nepomohlo ani dohováranie mjr. Šileho a jeho útoky na mňa skončili až po otcovskom "pohovore" u ZVUP pplk. Jandu. Naposledy si ma chcel "vychutnať" v deň, keď som odchádzal z Počápel na Turečák a on mal posaďakáka. Držal ma v kasárňach (nechcel mi odovzdať rozkaz o prevelení a cestovný príkaz) dovtedy, kým mi neodišiel aj posledný popoludňajší vlak do Prahy, takže som musel ísť v noci. V Prahe som až do rána nemal prípoj do Bratislavy, takže som musel spať na nádraží. Ale ja som sa mu vysmial tak, že po príchode na Turečák som mu napísal ďakovný list, v ktorom som nechal pozdravovať aj jeho milú manželku. Ako som sa neskôr dozvedel od kpt. Nováka, ktorému to telefonoval jeho otec pplk. Novák, tak Láďa sa vraj po tom strašne ožral a zastrájal, že, citujem: ".. toho slovenského buržoazního nacionalistu dám zavřít až zčerná!!!", koniec citátu. Ale na tom sme sa s mojím veliteľom iba dobre pobavili a na zdravie nešťastného Khaki Láďu sme spolu stiahli litrovku borovičky. :-) Takže z mojej strany, len toľko k tým "kladným" stránkam npor. Zeleného. ;-) | |
| Hrachovec Josef | 27. 01. 2021 |
| Ale ano, určitě měl npor. a pak už kpt.Zelený i své kladné lidské stránky a to můžu potvrdit i já. On vlastně po nástupu na funkci náčelníka štábu (po pplk.Trutmanovi (zvaný Harry jako Truman), který už to měl tehdy "za pár," začal velice usilovně pracovat na štábu a to zejména "odnášeli" štábní písaři. Nedokáži si už teď vzpomenout zda to bylo už také s čet.Mísařem, který byl písař do konce jeho vojny k 30.9.75, pak tam byl více volejbalista Hřebík - ten nastoupil o 3 měsíce dříve než my (a ten i Mísaře občasně zastupoval), ale pak po 1.10.75 tam přišel jako písař Otakar Volman a ten se Zeleným strávil mraky času. Zelený vlastně oddaloval i můj nástup na účtovatele proviantu, protože já jsem nastoupil na funkci asi 14 dnů předtím než v polovině roku 1975 skončil Milan Goetz, který končil vojnu spolu s Mitterpachem, on tedy ne volejbalista, ale hokejista a brankář ale civilní Spolany Neratovice (Jarda Legner ho asi ale nevyfotil). Tenkrát to pro mě znamenalo, že jsem musel chodit do "práce" na štáb i v sobotu a i v neděli, abych to dříve uměl - a to jste Vy z ŠDZ hráli pravidelně na buzeráku fotbal s velkým zaujetím (tenkrát, kdyby nepřítel zaútočil, tak mohl elitní vojáky "vyřídit" natotata... a bylo by tady po vzpomínkách...). Zelený měl skutečně podpis jednodušší - a při té Mirově vzpomínce jsem si ho také vybavil. Ke konci vojny jsem vypozoroval, že přístup Zeléného ke mně se změnil k lepšímu, ale nástupce na " mé místo" přišel až po mém odchodu do civilu. Toho už musela zaučovat p. Vaniaková coby o.p.na proviantu (a měl by jím být tehdy vojín Bivoj Merc, který posléze v civilu měl nějakou vyšší funkci na báňském úřadu - toho jsem znal jen letmo). Tady Zelený neměl rád "mého " proviantního náčelníka kpt.Malíka a proto nástup nového účtovatele oddálil (to si myslím...) Ale i tak na Zeleného nevzpomínám ve zlém, pro svoji práci byl velmi zaujatý a k tomu se museli podřízení přizpůsobit... | |
| Hlavatý Miroslav | 27. 01. 2021 |
| Ad ) Kaki Láďa alias npor. Zelený. On mal tak jednoduchý podpis, že som si ho osvojil a v Olomouci som sa ním podpisoval do svoje "náhradnej vychádzkovej knížky". Ešte ju mám možno aj niekde odloženú... Ale zase na druhej strane, ako budúci modelár som mu zrepasoval model stanovišťa smerníka, čo bola jeho parketa, a vybavil mi za to opušťák. | |
| Hrachovec Josef | 24. 01. 2021 |
| Zdravím a pro Karola Vavrinca mám nějaké další popisky. Tak tehdy v r.1975 (možná ale už na konci r.1974) bylo s námi na PŠ v přízemí (Vy z ŠDZ jste byli v patře "sólo") také z Kežmarku a z Lešti pri Krupine také několik "chalánov", ale z 2.čety-družstva? (já byl v 1.četě- náš velitel byl des.pak četař Panajotidis Leon? z Brna), já si pamatuji jen voj. Blaškovana -ten byl z Lešti . A k tomu Šverákovi, já jsem si myslel, že oni šli na VŠ do Brna asi tři (spolu s ním mjr.Dohnal z brigády- ale za našeho nástupu na vojnu byl v té době ještě velitelem 5213, a další byl npor.(kpt.?) Ivan z 3952 - toho si vzala za manžela "naše" DOE nrtm.Schmidtová ((ta nastoupila na štáb po mjr.Kapounovi - za něj jsme do Počápel přišli)), ale myslím si, že ještě do konce naší vojny 9/76 se s npor.Ivanem rozvedla ).? A jak píšeš o těch SMS ? Tak já si nevzpomínám co je to "první S". Ty zbývající MS si překládám jako mostová souprava . S těmi našemi "mostovkami" z Počápel jsem se setkal já u nás po povodních ( když to "odnesly" menší mosty krátce po vojně) a kdykoliv jsem přes ně jel, tak jsem si vzpomněl jak jsem je hlídal na stráži stanoviště č.3 - beze zbraně pouze s píšťalkou a jednou mě tam "navštívil" jako dozorčí posádky právě mjr.Kapoun tak jsem na něj předpisově bafnul "Stůj!"- ale byl jsem asi jen třikrát tam na stráži... | |
| Karola Vavrinca | 24. 01. 2021 |
| Ad: Josef Hrachovec Zdravím i Tebe Pepo! Čo sa týka Šureka, tak ten slúžil na Turečáku u Ženijní roty spadající pod velení Motostřeleckého praporu v Bratislavě, a já jsem byl u samostatné Silniční roty, která spadala pod pŕímé velení VVO. Takové roty byly na Slovensku celkem 3 - ve VVO Turecký vrch, ve VVO Lešť (Oremov laz) a ve VVO Zaľubica (u Kežmarku). V Zaľubici jsme se v zimě 1975 potkali všichni absíci z Počápel, kteŕí sloužili ve VVO, na důstojnických zkouškách. Všichne jsme byli veliteli družstev, nebo i čet a byli jsme velice vyvalení, že nás ráno všechny vyhnali ven (bylo asi tak 10 stupňů pod nulou, sněhu do pasu a foukal děsnej vichr!) na rozcvičku. My jsme se krčili zabalení v teplákách, v teplých rukavicích, s beranicemi na hlavách a se šálami kolem krku v závětŕí a Rusové, co tam byli, tak ty cvičili do půl těla svlečení. Bŕŕŕ... ještě i dnes mi běhá mráz po zádech, když si na to vzpomenu! | |
| Karola Vavrinca | 24. 01. 2021 |
| Nazdar chlapi! Keď už spomínate na stretká s našimi bývalými veliteľmi, tak ja som stretol nášho bývalého veliteľa roty - Svěráka, tesne po tom ako skončil vysokú školu v Žiline. Vtedy už mal hodnosť majora a veľmi mi ďakoval za to, ako sme ho s "tátou" - vojínem inženýrem Matýskem :-) pripravili na prijímačky. Inak ja si ešte pamätám aj na "zúrivého" krpca Španera, ktorému, keď prišiel do krčmy v civile, nechceli ani naliať lebo vypadal ako decko. Ale revať vedel ako čert. Na Turečáku som sa stretol aj s vtedajším námestníkom MO - Tuchyňom, ktorý tam prišiel na poľovačku akurát v čase, keď som mal službu pomocníka posaďáka. No a keďže posaďák bol (ako to bolo v tejto posádke obvyklé!) niekde zašitý, tak som "návšteve" podával hlásenie ja. Keď ma generál zbadal a z hlásenia sa presvedčil, o koho ide, tak ma celej svojej suite predstavil asi takto: Tu vidíte chlapa, ktorý mňa aj veliteľa brigády držal s nabitým samopalom v haptáku celú polhodinu. S týmto generálom som sa potom stretol ešte 2x a to tak, že som uňho robil kontroly. Prvýkrát som ho kontroloval ,keď bol náčelníkom GŠ ASR a druhýkrát, keď bol ministrom vnútra SR. Keď som k nemu "zavítal" na kontrolu ako k náčelníkovi GŠ ASR, tak sa ma už so smiechom opýtal, že či som si naňho náhodou nezasadol, keď ho už toľké roky (1. krát v roku 1975 v H. Počaplech, 2. krát v roku 1976 na T. Vrchu, 3. krát v roku 1995 na MV SR a 4. krát v roku 1997 na GŠ ASR) prenasledujem. Inak ešte si spomínam na nášho výkonného praporčíka Kubíka, no a na nezapomenutelného Khaki Láďu - npor. Zeleného, ktorého vždy na*ralo, keď som mu podával hlásenie po slovensky. Inak tú SMS, čo naši vojenskí rádobyprofesionáli postavili na východnom Slovensku a s veľkou slávou ju minulý týždeň otvárali sám pán minister obrany, tak tento most museli po 3 dňoch prevádzky uzatvoriť, lebo, sa im na ňom vraj uvoľnili šróby a začala sa prepadávať mostovka! Nech žije profesionálna armáda! S blbcema na čele, do prdele vesele! Hurá!!! :-DDD | |
| Hrachovec Josef | 20. 01. 2021 |
| I já něco dodám co napsal Bohouš Bubník k "Říhovi". On měl myslím kancelář na štábu za "devěťárnou" (naproti byly učebny), hodnost měl nadrotmistr a "kamarádil" s npor.Krejčou - to byl náčelník pro vyzbrojování (pokud tak zněla jeho funkce) v 1.patře napravo. Oba byli velcí fandové hokeje Dukly Mělník. | |
| Bubník Bohuslav | 20. 01. 2021 |
| ZDRAVÍM A JEN PÁR ÚDAJŮ: Ríša Drešer přišel do Dukly jako brankář z Ingstavu Brno a rok dokonce chytal v nejvyšší hokejové soutěži. Kam až to dotáhl v Počáplech jste psali. S Mirkem Jastrzeským jsem před několika lety mluvil telefonicky a když jsme byli v Ostravě na MS, ale bohužel jsme se nesešli. S Láďou Andělem jsem se kdysi sešel v Milevsku. Byl trenérem žen - volejbalistek. A smutnější zprávy: nedávno, 12.12.2020 zemřel Vladimír Říha ve věku76 let. Říha , zvaný pytlák. | |
| Hrachovec Josef | 19. 01. 2021 |
| Karolko zdravím Tě, a jsem rád, že přibyl další spolubojovník z Počápel 4434. Nevím jestli si na mě pamatuješ, ale já jsem s Tebou sloužil moji první službu na rotě ( ty už jsi jich měl v té době asi 2x více), ale mám takový dojem, že to bylo zrovna v ten den co se Standa Havelka dozvěděl, že se mu tehdy narodila dcera( správně tedy jeho ženě)...A jak jsem už dříve psal, tak si pamatuji, žes tu službu sloužil velice zodpovědně.. Ihned jak jsem si přečetl tvé příspěvky, tak jsem napsal okamžitě email Mirovi Hlavatému a Bohouši Bubníkovi ( je to asi 15 minut). A na toho pplk Nováka si vzpomínám dost dobře, on byl za II..sv.války na Dukle a při ústupu tam zakopali zástavu, kterou ale už později vůbec nenašli a proto on měl dál funkční postup max. na podplukovníka. Jinak na ten Turecký vrch asi odešel ještě za nás (tj. asi v druhém roce naší vojny) rtm. Šurek - to jsem asi psal dříve v příspěvcích. No a jinak já jsem byl na rotě poté na PŠ, kde byli z Tureckého vrchu také nějací vojáci a jméno měli Vrba a Vrbatovič a vím, že tehdy se s nimi bavil Šurek často. Byli tam určitě i jiní z Tur.vrchu a mě tehdy zaujali ti dva tím podobným jménem a také i mluvou - byli odněkud mezi Trnavou a Senickým okresem - byla to taková "záhoráčtina", ale hezká. Napsal bych i Miloši Vaňouchovi, ale asi 2x se mi e-mail vrátil jako nedoručený. měj se josef | |
| Karol Vavrinec | 16. 01. 2021 |
| Inak, čo sa týka tej SMS, ktorú tu spomínal Miro Hlavatý, že sme ju stavali v januári 1975, tak na tú som narazil pri kontrole delenia majetku bývalej ČSĽA v skladoch (bývalej) ASR (dnes už OS SR) v Novom Meste nad Váhom, kam sa dostala po rozdelení republiky. Pri spomienke ako sme ju stavali my - záklaďáci, a keď som si vypočul tento týždeň jedného z našich "vyvolených", že na východnom Slovensku bude jej postavenie trvať profesionálnym vojakom 2 týždne, šaliem od rehotu! :-DDD | |
| Karola Vavrinca | 16. 01. 2021 |
| Zdravím Vás chlapi! Iba dnes - 16. januára 2021, som narazil na tento web a nestačím sa diviť, že sa tu už tak dlho stretávate. Čítal som si Vaše odkazy a narazil som na nejasnosti okolo Standy Havelku, takže si to dovolím upresniť, Standa bol taký istý ročník ako ja, t.j. rok narodenia 1953. Inak po vyradení z ŠDZ-ky a odvelení z Počápel som zakotvil u Silničnej roty na Tureckom vrchu, kde mi bol veliteľom kpt. Novák -syn toho starého pplk. Nováka z veliteľstva brigády, čo nás učil zamínovávať. Inak na jar minulého roka som sa chystal na trip do Mělníka - pozrieť Bubníka a Šileho, ale tá poondená korona mi to prekazila. Takže "někdy příště"! Zdraví Vás Karol :-) | |
| Uhlíř Jan | 18. 05. 2020 |
| Pepo, můžeš mi poslat adresu Vládi Anděla? Já mám chatu na Orlíku v Temešváru a občas do Milevska zavítám. Tak bych se tam na tu adresu podíval. | |
| Hrachovec Josef | 18. 04. 2020 |
| Já jsem při vzpomínání na Richarda Drešera úplně zapomněl na Miroslava Jastrzebského - a to byla "postava" rozhodně významnější (Richard Drešer mi to promine, protože ke konci vojny on byl spíše na tom "svém" patře, jak jsem psal v předchozím příspěvku) Jastrzebski šel z vojny jako kulturista, nevím ale na jakém "stupni" kulturistického hodnocení to bylo. Vím, že se mnou v PŠ byl vojín Uher z Havířova, který tehdy Jasrzebskému říkal , že v Havířově je klub kulturistiky a Jastrzebski pak všechny ty tituly zíslal jako člen klubu z Havířova. Jen mi teď ještě napadá jestli tu kulturistiku začal dělat až na vojně nebo už před ní ? No a ten další "spolubojovník" Košťál tak ten by si mohl případně pamatovat na jméno svob.Zlý ( možná ale mohl být přidělen jen k výcviku na PŠ). U nás velitelé družstev na PŠ byli také převeleni třeba z Přelouče, čili ten.svob.Zlý mohl jen takto být dočasně.. | |
| janeček vojtěch | 18. 04. 2020 |
| Jsem rád že vzpomínky na Počaply pořád žijí. Jastrzebskeho i Drešera si vybavím, toho Mitterpacha už ne. Ještě se mě tam vybavuje jméno svob. Zlý menšího vzrůstu. Pamatuji jak nás naháněli po buzeráku na tom velkém. Dále nás honili kolem Labe a dále na tom vodním cvičišti. Jasrzebskému jsem psal dopis ale buď to nedošlo nebo se neozval. Kačáky a žabáky pamatuji také. Vzpomínáš tam jméno Košťál, se mnou byl také už si nevybavím jméno. Mam dojem ,že byl z Pardubic. Mám foto, tak to nějak pošlu, zda tam někoho znáte. Jsou to již útržky vzpomínek. | |
| Hlavatý Miroslav | 16. 04. 2020 |
| Je v mojich silách niečo doplniť . slob.Rišo Drešer bol ,o.i.hokejový brankár. Na izbe s ním boli čat. Miro Jastrzebski , slob.Stano Mitterpach. Obýval som so Standom Havelkom vedľajšiu izby, tak preto to viem. A pamätám si ich aj preto, lebo nám dali v prijímači riadne zabrať, oni boli športovci a my ? Odvtedy som nemal takú svalovicu, že sme po schodoch chodili opačne. Na ich " žabáky" a " kačáky"sa skrátka nedá , nedá zabudnúť. Na tom veľkom buzeráku, skoro každé ráno .... A tie kolečká okolo kasáreň ? Oni sa striedali a my sme to odsierali natvrdo... Ale večer už dali pokoj. Ešte si pamätám, že do civilu išli na vlak neskoro v noci. a prišli sa pekne rozlúčiť, to bolo od nich bohovské..... Na také veci sa nedá zabudnúť. | |
| Hrachovec Josef | 16. 04. 2020 |
| Vracím se do "Počápel" skoro po roce, abych spolubojovníkovi (o rok staršímu) odpověděl. Já si Richarda Drešera pamatuji jako činného vojáka-svobodníka pouze v našem přijímači - tj. říjen (oktober) 1974. Pak si dal prý údajně závazek, že už do konce vojny (tj. k 31.3.1975) nesleze z I.patra, kde byl na pokoji (ale nevím s kým nebo tam byl sám?). To by si mohli pamatovat z ŠDZ,kteří byli na 1.p.také. K němu dovozuji ještě i to, že on musel být na 4434 přeložen odjinud, protože 4434 měl nástupní termín podzim (jeseň) , respektive "sportovci" (na 4434 volejbalisté) k 1.7.. S ním do civilu šli od nás z PŠ naši velitelé čet a to čet.Panajotidis a des.Pospíšil (pak také četař) - oba byli z Brna. Ti byli ale přeloženi na 4434 z 5213, kde nástupní termín bylo jaro. Je ale faktem, že při našem přijímači byli jako velitelé družstev tehdy oba svob.Pasulka a Kratina, kteří nastoupili také na jaře 1974.. No a ten velitel čety Kovacs - tak toho já neznám, ale tady s námi je také další spolubojovník o rok dříve p. Košťál. Ten by možná mohl znát více. Toť vše, jsem rád, že i když jsou teď Počáply v úpadku, tak stále v myslích žijí... | |
| janeček vojtěch | 11. 04. 2020 |
| Ještě se znova hlásím teď se mě vybavil vel. čety Kovacs, nenosil brýle. Dále vzpomínáte na vel. družstva Richarda Drešera. Ten ale nebyl absik. Člověk pokud má někoho k sobě tak se ty jména vybavují. | |
| janeček vojtěch | 11. 04. 2020 |
| Ahoj zdravím spolubojovníky z Horních Počápel. Dlouho jsem se neozval, předem Vás všechny zdravím v téhle těžké době a přeji všem pevné zdraví. Mě se nikdo neozval, že by dále přiblížil vzpomínky na dobu prožitou v Horních Počáplích. V loňském roce jsem se po letech sešel s kamarádem ,ktery sloužil se mnou. Trochu jsme si zavzpomínali na léta prožitá v pakárně u třech komínů. V některých z vašich příspěvků jste řešili objekty kasáren. Já dnes právě surfoval po netu a sledoval kde jsem všude byl na té vojně. Kasárna v Horních Počáplích samozřejmě vypadají dnes jinak. Najel jsem na panoramatický pohled. Stoprocentě je tam vidět budova bývalé ŠDZ vstupní dveře uprostřed, stojí před budovou dále buzer plac vlevo a vedle budova štábu. Tohle je vše vidět z pohledu ze silnice. Ve vesnici jsem našel hospodu u hl silnice říkali jsme tomu skleník, neví zda to byl správný název. K Labi jsme zase chodili do labské hospody. Určitě jste to znali také. Vás je více takže vzpomínek máte mnohem víc. Přeji všem pevné zdraví ať vše překonáme. Vojtěch | |
| Hrachovec Josef | 16. 06. 2019 |
| A to jsem zjistil, že tehdy na té adrese z telef.seznamu z r. 2011 bydlí(bydlela)? -jako Vladimír Anděl- jedna moje spolužačka, ale pouze do třetí třídy ZDŠ (pak se postavila nová škola a ona tam přešla) a ona už mě nezná. Čas od času jí tady potkávám, budu se jí muset nějak připomenout, aby -pokud ještě ta adresa trvá, spolubojovníka Anděla s tímto naším nástupem do Počápel, obeznámila, že to není blud. No zatím nezoufám.... | |
| Hlavatý Miroslav | 16. 06. 2019 |
| Pepo, mrzí ma, že Tvoja, skoro bezhraničná ochota sa míňa účinku.... ObdivujemTvoju snahu. A držím palce aj naďalej. Nevzdávaj to .... | |
| Hrachovec Josef | 09. 06. 2019 |
| Tak "velitel" Anděl se zřejmě nepřipojí k nám spolubojovníkům - tak jako i Jarda Legner a Verner Filip - asi měli špatné PŠM na vyšším stupni... | |
| Hrachovec Josef | 07. 05. 2019 |
| Dnes jsem poslal "dopis" Vladimíru Andělovi do Milevska, protože jsem našel adresu ve Zlatých stránkách asi z. r. 2011. Pevnou telefonní linku už nemá a tak jsem "investoval" 19 korun českých, abych případně zajistil dalšího veleitele z r.1975-76. Pokud se ozve, tak na "spolubojovnících" budou převážně samí velitelé, kteří tady vzpomínají na minulost (tedy až na Standu Havelku, který je tajemný jako Hrad v Karpatech v Jablonci ) a tehdy tvořili "vojenské budoucí kapacity" (a to včetně služebně mladšího Jana Uhlíře) a my dva s Bohoušem Bubníkem jsme tady jako stafáž... | |
| Hrachovec Josef | 05. 05. 2019 |
| Ale spíš než Vladimír tak asi Vladislav - to když jsem o tom dále přemýšlel a ten Vladimír je tedy herec. To už jsou ale nepodstatné nuance, každopádně na vojně na 4434 byl a máme vzpomínky a tečka... | |
| Uhlíř Jan | 05. 05. 2019 |
| Pepo, asi máš pravdu v tom, že se jmenoval Vladimír. Jak jsi to napsal, tak jsem si v paměti začal porovnávat jména Martin versus Vladimír a nakonec jsem se fakt přiklonil více k tomu Vladimír. Asi už mne paměť vynechává. | |
| Hrachovec Josef | 03. 05. 2019 |
| No ale Kratina se určitě nejmenoval Martin,Něco mi říká, že by mohl se jmenovat Vladimír ??? - to je ale herec. A Bajzík byl Slovák středoškolák z Nových Zámků a Kovacs byl sice Maďar, ale plynule mluvil slovensky, měl také střední školu a velice hezké písmo. Na PVS v l.patře ŠDZ bylo spousta popisů od něj ( a možná je to tam do dneška...) Oni oba dva byli původně u 3891, ale na PŠ byli převeleni k 4434 a už tam zůstali a někdo za ně šel od nás k 3891 (určitě to byl Tibor Toth, výborný fotbalista - alespoň jak jsem ho viděl hrát na velkém buzeráku, a také myslím i Ivan Civín z Pardubic, který narukoval jako volejbalista k 4434, ale pak už ho pochopitelně nehrál). | |
| Uhlíř Jan | 03. 05. 2019 |
| Ahoj bojovníci. Vracím se k Vašemu tématu, kdy Miro psal 11.3 a Pepa 11.2 o svobodníkovi Martinovi Kratinovi. Nám ten zmrd dělal velitele družstva spolu s Jozefem Kováčem a Alexandrem Bajzíkem. Kováč i Bajza byli odněkud ze Slovenska, ale tenhle krpatej blb Kratinu byl z Rumburka. Teď nevím, jestli měl desátníka, nebo četaře, ale odcházel do civilu na jaře 1976. Možná jsem to sem psal (nechce se mi to hledat), ale to je ten, jak jsem ho na moji dovolence jel proplesknout do Rumburka. Adresu kde bydlí jsem znal a Rumburk není tak veliký, navíc on bydlel na náměstí. Dostal jednu výchovnou , spadl mezi popelnice u nich v chodbě a já se spokojeně vrátil vlakem do České Lípy. Nevím proč jsem měl na něj spadeno po takové době, když on odešel do civilu někdy v březnu a já měl dovolenku až v červenci, ale ten hnus k němu ve mne stále doutnal. Dnes bych se na něj vykašlal, ale tenkrát to nešlo. Byl to ale jeden z největších blbů, které jsem kdy na vojně poznal. Nevím, co si tenkrát tím řevem dokazoval. | |
| Hrachovec Josef | 30. 04. 2019 |
| Já se ještě teď vracím ke "svému" nadřízenému z r. 1975-6 Standovi Havelkovi, který napsal, že má nějaké fotky (asi z té doby vojny), aby je nějak "dal" do fotogalerie kasáren (přes Československá lidová armáda a pak kasárna). Určitě by to bylo veselejší než když jsem se na "Počáply" podíval při pohledu z letadla, kdy v podstatě jakž takž je podobná levá strana od vstupu do kasáren, ale prostředek a pravá část včetně důst.klubu, jídelny, kuchyně, army, skladů za armou a budovy všech rot 4434,5213,3952 a 1046 a autoparku - tak tam už je jen a jen "TÁBOR MÍRU.. A už psát dál nebudu , jdu se dívat na fotbal Tottenham-Ajax. | |
| Vaňouch Miloš | 26. 04. 2019 |
| Ahoj Miro, kdo byl třetí již opravdu nevím, Michal to mohl být. Já si ho pamatuji zejména pro ty jeho rozličné srandičky. | |
| Hlavatý Miroslav | 24. 04. 2019 |
| Ahoj Miloši, ak sa nemýlim, ako obyčajne, tak ten 3 VD bol : Michal SALABA. Čo Ty na to ? | |
| Vaňouch Miloš | 21. 04. 2019 |
| Ahoj, pokud si dobře pamatuji tak Karel Brenner byl jeden ze 3 nových velitelů družstev čety ŠDZ z našich řad, druhý byl Lojza Zákravský, třetího si nepamatuji, když Jastrzebski a spol. odešli do civilu. Velitelé družstev měli pravomoc i navrhnout opušťák, Karel mě tenkrát navrhnul a já na něj opravdu potom jel. Pokud s ním budeš mluvit tak ho pozdravuj. | |
| Hrachovec Josef | 12. 04. 2019 |
| Opět se přihlašuji s výsledkem, že včera mně volal Boris Hnik (píšu o něm v mém předchozím příspěvku), kterého jsem hledal přes redakci Hejnického zpravodaje telefonickým dotazem ze středy tohoto týdne (tam byl kdysi "šéfredaktor") a druhý den už Boris zavolal a mj. mi řekl, že Karel Brenner už v Hejnicích nebydlí, ale má tam příbuzné a u nich Boris zkusí možnost nějakého kontaktu na Karla - a pak možná Vás z ŠDZ už bude zase více.... | |
| Hlavatý Miroslav | 11. 04. 2019 |
| Ahoj Stando, pamätáš, blbli sme ako malí Jardovia a Ty si strčil ruku za kovový rám postele ,postel sa pod tlakom pohla a .... Skrivila Ti obrúčku, a bolo po po srande. Krvi by sa v tebe nedorezal.... | |
| Hrachovec Josef | 06. 04. 2019 |
| Ještě jednou se vracím ke Standovi. Po těch letech od konce vojny já už posuzuji všechny zjištěné "skutky" (tj.bidlo- nebidlo, odklad-neodklad) jako iluzorní, které pochopitelně nemohou nijak zkazit dobu prožitou v Počáplech. Zrovna třeba, kdyby si narukoval o ten rok dříve, tak bys byl možná někde v "hojdlích" a možná by sis nepřečetl naší dosavadní korespondenci zde, protože my tady jsme možná napsali už "romány". Já se ještě budu snažit nějak sehnat Borise Hnika, který byl můj navazující kolega (já účtovatel proviantu a on skladník, který dle mého vypracovaného formuláře, proviant vydával), ten ale byl na výcvikovce s Bohoušem Bubníkem -ten už se mě na něj ptal. Ahoj Josef | |
| Hrachovec Josef | 06. 04. 2019 |
| Tak zdravím na "Spolubojovníkách (nebo spolubojovnících)" svého velitele z ČTZ od r.1975 a doufám, že přispěje také svými vzpomínkami a já budu jen rád.... | |
| stano | 06. 04. 2019 |
| Pepo, měl jsem odklad,proto jsem šel o rok později.Jinak vaši diskusi sleduji pravidelně a je to legrace.Většinou se to všechno perfektně vybaví,jakoby to bylo včera.Dokonce jsem našel i pár fotografií.S bydlem si to nepamatuji,že bych byl nasraný a dokonce jsem Mira asi dvakrát hledal v Blavě,ale nějak se to nepodařilo. Standa | |
| Hrachovec Josef | 17. 03. 2019 |
| No to předpokládám, když včera si mi řekl, že kolega -také Sokol-zemřel nedávno ve 104 letech. Holt "na" Mělníku je dobrá voda. | |
| Bubník Bohuslav | 17. 03. 2019 |
| Zdar borci, hlásím, že jsem živ a zdráv. Bohouš | |
| Hrachovec Josef | 09. 03. 2019 |
| To mu klidně zavolej, on to to zřejmě myslel ze srandy, protože byl a je starší. Standa se narodil někdy na konci roku 1953, Měl by tedy jít na vojnu už v roce 1973. Já jsem to nevěděl, že je vlastně o rok starší a to po celou vojnu s ním. Jeho datum narození jsem zjistl až z obchodního rejstříku, když jsem na něj hledal nějaké spojení. Každopádně si myslím, že mu klidně zavolej, bude určitě rád. Já po těch 2 telefonátech s ním jsem se snažil, aby se přihlásil na spolubojovníky, ale nepřemluvil jsem ho. Ty možná budeě úspěšnější. Teď vlastně si píšeme už jen sami dva. A k tomu "rehotaní" si pamatuji nejvíc na Richarda Drešera, ten po vojně, a to jsem už dříve psal, přestoupil jako brankář hokejistů Ingstavu Brno do Žiliny. | |
| Hlavatý Miroslav | 09. 03. 2019 |
| Ja som prišiel na izbu ako prvý, tak som si mohol vyberať. Zaskočilo ma to, že to berie ako " potupu ". Vidím, že sa na to celé pozerá inak ako ja .... Aj som myslel, že sa neho nakontaktujem, dáme reč, ale keď to pociťuje takto, tak nech v tom žije ďalej. Tie drastické rozcvičky viedol Rišo Drešer, Miro s tou korbou tiež ten beh moc nestíhal. Hoši mali z toho veľkú prdel, rozostavali sa po kasárňach a my sme krúžili okolo barákov a oni sa rehotali. | |
| Hrachovec Josef | 09. 03. 2019 |
| Ještě k tomu Pavlačkovi. Já bych si na něho vůbec nevzpomněl ( a to přesto, že on skutečně křičel - alespoň v přijímači, a pak nevím už se mi dále ve vzpomínkách nevybavuje jestli byl stále na rotě ŠDZ nebo šel na výcvikovku jako Gerbel), ale jak si uvedl Pavelka ze Znojma, tak jsem si vzpomněl, že ze Znojma byl Pavlačka - to se mohlo jméno snadno po tolika letech poplést. Ale to Znojmo mě Pavlačku připomnělo, protože se mnou na SPŠ v Pardubicích byl spolužák ze Znojma, tak to Znojmo jsem měl v hlavě zafixované. No a k tomu Jastrzebskému, stále si vzpomínám na moji (naši) první rozvičku na vojně, kterou právě vedl Jastrzebski. On to už tehdy měl jako součást kulturistického treinku, ale já měl obrazně řečeno jazyk na vestě. A teď jsem si k tomu vzpomněl na tlf.rozhovor se Standou Havelkou někdy vloni, protože on říkal, že nastoupili až 1.10.1974, čili ta první rozcvička s Jastrzebským mu "unikla" - i když já už nevím, kdo vedl tu druhou další den. On tedy "strávil" na vojně o jeden den méně než já a také všichni, kdou nastoupili 30.9 .1974. Proto prý také musel spát na "bidle", protože pod ním dole spal "nějaký" Hlavatý.... Jak je vidět pamatuje si tuto "svoji potupu", že spal na bidle nad mladším vojákem skoro 45 let... Tolik trochu humoru na závěr, a ahoj a měj se Miro. P.S. Příští týden, kdybych u vás mohl volit, volil bych Harabina... | |
| Hlavatý Miroslav | 08. 03. 2019 |
| Jozef, máš pravdu, volal s Pavlačka. To mne sa poplietlo. Slob. Kratina bol to bol taký zmrdík, o čo bol subtilnejší o to viac kričal. Pasulka bol dobrák, to sedí. Aj na slob. Blaška si pamätám, nebol problémový, tiež v pohode. Ale najlepší bol aj tak čat. Miro Jastrzebski . Volejbalista, slob. Richard Drešer ? Ten nám v prijímači dával zabrať, kačáky cez buzerák . Podobne ako Slob. Stano Mitterpach. Myslím, že bol predtým skladník a potom nás "honil jak nadmuté kozy", a mal z toho strašnú prdel, keď sme nevládali. A to sme v prijímači fakt nevládali, svalovica bola na dennom režime. | |
| Hrachovec Josef | 11. 02. 2019 |
| Ze Znojma byl Pavlačka - ten dost křičel, my jsme v přijímači měli jako velitele družstva svob.Vratislava Pasulku, ten byl z Brna a měl chemickou průmyslovku - ten ale nekřičel. To víc křičel svob. Kratina (ale znatelně méně než Pavlačka) ten byl ze "Severu" kolem Děčína. Oba jak Pasulka a tak i Kratina nastoupili také v r.1974, ale na jaře. Na Kratinu si ještě pamatuji jak se už v civilním oblečení loučil s námi na výcvikové rotě (byť já jsem byl vedle na ČTZ- ale byl jsem tam tehdy náhodou) a zdálo se mi tehdy - a to si vybavuji ještě dnes, že měl takové smutné oči, že něco končí... Takovou dobrou vzpomínku mám ještě na svob. Blaška ze Zlatých Moravců, ten byl s námi ještě na PŠ, a pak myslím, že dostal i desátníka. | |
| Hlavatý Miroslav | 10. 02. 2019 |
| des. Gerbel, tak to bol hulvát na pohľadanie. Čo mu chýbalo v rozume to dohnal revom .... Ešte teraz ho počujem , bŕŕŕŕ´.... A k nemu ešte des. Pavelka zo Znojma, detto... npor. Klečku si pamätám. | |
| Hrachovec Josef | 26. 01. 2019 |
| Tak pokud jsem to pochopil, tak tento příspěvek psal někdo sloužící dávno před námi -tj.r.1974 nástup podzim. Zmiňuje tam velitele výcvikové roty Klečku (tam byl od něj v našem přijímači des.Gerbel z Partizánského, a Lojza Klečka , když později už u něj na rotě,chtěl aby byl pořádek, tak říkal "Gerbel, zmrdej je" a Gerbel začal hartusit). S Klečkou jsem sloužil onen památný den, kdy jsme se stali v roce 1976 mistry Evropy fe fotbale- tedy já na rotě ČTZ a on na štábu. Já jsem vždycky odbíhal od stolku ke dveřím k PVS, aby mně nic neuteklo a pak po konci přišel i Lojza k nám na rotu a s velkou radostí jsme spolu mluvili (on byl velký fanda Baníku Ostrava - něco jako Verner Filip). Klečka ještě za naší služby dostal kapitána a relativně krátce po našem ukončení ZVS byl převelen do Bíliny - myslím, že jako zástupce velitele. A pak, co mi říkal tehdy Standa Havelka do telefonu, že se s ním potkal na cvičení v Liberci. Dále tam je uváděn také prap.Koráb, také si na něj pamatuji, vím, že jednou mně "zjebal", že jsem ho špatně pozdravil a musel jsem potom chodit po asfaltce 5x tam zpátky mezi gorodkem, co stráž "vybíjela" samopal až ke spojnici hl.buzerák vers.chodník od vrátnice a vždy pozdravit ho (ale nezlobil jsem se něj). On měl v kasárnách funkci něco jako vedoucí údržby, protože vojáci -instalatéř byli s ním často k vidění. | |
| Hlavatý Miroslav | 25. 01. 2019 |
| Niečo som objavil o H.Počaplech. Ivik vojíin VÚ 4434: Zase jsem tady. Byl jsem na výletě v Hořicích a tak jsem našel a navštívil bývalého našeho mazáka a velitelě čety Ládu Kupku.Nemohl jsem ho ani poznat je šedivý s knírkem. Pracuje tam v nějakém soukromém zámečnictví,jako klempíř.Dále vím o Jardovi Holíkovi,kterého jsem také navštívil,ten bydlí v Podlázkách u Mladé Boleslavi.Další spolubojovník Václav Šubr bydlí ve Kbele u Benátek n/J. a pracuje,jako soukromý kameník.Ondra Rusín,který sloužil snad 7 let zemřel v létě v roce 2O12 a bydlel v Ptácké ul. v Mladé Boleslavi.Často jsme se vídali na trzích na fotbalovém stadionu a vypili jsme spolu pivko a zavzpomínali na vojnu. Láda Koťátko z Turnova,který sloužil,jako vojín ZS u mostní roty u npr.Klečky také loni zemřel. Vloni zemřel i voj. Ruso,který sloužil u npr. Zeleného u Silniční pořádkové roty a pak u mostní roty u npr.Klečky Aloise. Zemřel,už prý i prap. Jaroslav Koráb,tlouštík,který pocházel z Milovic. Občas vídávám bývalého des.zákl.služby Josefa Mulače,který sloužil také u Kali Ládi Zeleného, VÚ 4434, Silniční roty. Pracuje u nějaké firmy,jako zedník. Naše roty 4434,5213,3952 Horní Počáply se zúčastnily v roce 1972 cvičení Varšavské smlouvy Štít socialismu za účasti všech vojsk tohoto paktu.My jako regulovčíci jsme jezdili od Mimoně,až po Vimperk,Doupov,České Budějovice. Usměrňovali jsme vojenské kolony. V Roce 1975 kjsme byli s Václavem Šubrtem povoláni na vojenské cvičení a byli jsme přeškoleni na mostaře. Most jsme stavěli u Kamýku nad./Vltavou z jedné strany půlku my, čeští vojáci zákl.služby a zálohy a z druhého protějšího břehu, stavěli polovinu pontonového mostu Rusové. Ti měli hotovo o několik minut dříve než my.Na další vojenské cvičení,už jsme povoláni nebyli.Jak,už jsem uvedl v předešlém příspěvku,tak kasárna v Horních Počáplích jsou značně zdevastována,roty zbourány,jídelna a kuchyně taktéž.Autopark je ve zbídačeném stavu.Srdíčko člověka zabolí. Do oběktu kasáren od kolejí,zasáhla vedlejší elektrárna,která se rozšířila. Vodní cvičiště je naprosto zarostlé břízkami,pryč je překážková dráka a toto cvičiště,sklady ap.,bylo v roce 2OO2 a v letošním roce 2O13 zaplaveno rozvodněným Labem. Přes vodní cvičiště podél Labe vede do Počápel cykloztezka.V Počáplích je vybudován nový sportovní výceúčelový areál.Za Počáplami je vybudován most do Štětí a v Račicích je sportovní vodácký areál.Závodí se tam na lodích. Celkově,už okolí Počápel není tak ponuré,není to,už takový zapadákov.Vše se modernizuje,hodně se tu staví a je tu blízko závod na výrobu dýhy ve směru na Mělník.Bývalá kasárna/torzo/ hlídá bezpečnostní služba.Tak ahoj kluci,kteří jste se nou sloužili v Horních Počáplích v r.1971 a hlavně hodně zdraví přeji vám všem. Zdroj : https://motomuseum-hostalek.cz/index.php?grhead=2&nav=01&id_group=25&t=_art_print&id_art=425 | |
| Hlavatý Miroslav | 25. 01. 2019 |
| Niečo som objavil o H.Počaplech. Ivik vojíin VÚ 4434: Zase jsem tady. Byl jsem na výletě v Hořicích a tak jsem našel a navštívil bývalého našeho mazáka a velitelě čety Ládu Kupku.Nemohl jsem ho ani poznat je šedivý s knírkem. Pracuje tam v nějakém soukromém zámečnictví,jako klempíř.Dále vím o Jardovi Holíkovi,kterého jsem také navštívil,ten bydlí v Podlázkách u Mladé Boleslavi.Další spolubojovník Václav Šubr bydlí ve Kbele u Benátek n/J. a pracuje,jako soukromý kameník.Ondra Rusín,který sloužil snad 7 let zemřel v létě v roce 2O12 a bydlel v Ptácké ul. v Mladé Boleslavi.Často jsme se vídali na trzích na fotbalovém stadionu a vypili jsme spolu pivko a zavzpomínali na vojnu. Láda Koťátko z Turnova,který sloužil,jako vojín ZS u mostní roty u npr.Klečky také loni zemřel. Vloni zemřel i voj. Ruso,který sloužil u npr. Zeleného u Silniční pořádkové roty a pak u mostní roty u npr.Klečky Aloise. Zemřel,už prý i prap. Jaroslav Koráb,tlouštík,který pocházel z Milovic. Občas vídávám bývalého des.zákl.služby Josefa Mulače,který sloužil také u Kali Ládi Zeleného, VÚ 4434, Silniční roty. Pracuje u nějaké firmy,jako zedník. Naše roty 4434,5213,3952 Horní Počáply se zúčastnily v roce 1972 cvičení Varšavské smlouvy Štít socialismu za účasti všech vojsk tohoto paktu.My jako regulovčíci jsme jezdili od Mimoně,až po Vimperk,Doupov,České Budějovice. Usměrňovali jsme vojenské kolony. V Roce 1975 kjsme byli s Václavem Šubrtem povoláni na vojenské cvičení a byli jsme přeškoleni na mostaře. Most jsme stavěli u Kamýku nad./Vltavou z jedné strany půlku my, čeští vojáci zákl.služby a zálohy a z druhého protějšího břehu, stavěli polovinu pontonového mostu Rusové. Ti měli hotovo o několik minut dříve než my.Na další vojenské cvičení,už jsme povoláni nebyli.Jak,už jsem uvedl v předešlém příspěvku,tak kasárna v Horních Počáplích jsou značně zdevastována,roty zbourány,jídelna a kuchyně taktéž.Autopark je ve zbídačeném stavu.Srdíčko člověka zabolí. Do oběktu kasáren od kolejí,zasáhla vedlejší elektrárna,která se rozšířila. Vodní cvičiště je naprosto zarostlé břízkami,pryč je překážková dráka a toto cvičiště,sklady ap.,bylo v roce 2OO2 a v letošním roce 2O13 zaplaveno rozvodněným Labem. Přes vodní cvičiště podél Labe vede do Počápel cykloztezka.V Počáplích je vybudován nový sportovní výceúčelový areál.Za Počáplami je vybudován most do Štětí a v Račicích je sportovní vodácký areál.Závodí se tam na lodích. Celkově,už okolí Počápel není tak ponuré,není to,už takový zapadákov.Vše se modernizuje,hodně se tu staví a je tu blízko závod na výrobu dýhy ve směru na Mělník.Bývalá kasárna/torzo/ hlídá bezpečnostní služba.Tak ahoj kluci,kteří jste se nou sloužili v Horních Počáplích v r.1971 a hlavně hodně zdraví přeji vám všem. Zdroj : https://motomuseum-hostalek.cz/index.php?grhead=2&nav=01&id_group=25&t=_art_print&id_art=425 | |
| Hrachovec Josef | 06. 11. 2017 |
| Tak skoro po půl roce se přihlašuji na spolubojovníky, když jsem nejprve musel znovu napsat heslo (zřejmě pokud delší dobu není "pohyb", tak je nutno se opětně přihlásit) a to zejména proto, že na Slovensku byly krajské volby a v Bratislavě vyhrál Juraj Droba. Tak jsem Mirovi Hlavatému napsal e-mail, zda-li tento nový funkcionář v Bratislavě není není nijak spřízněn také s bývalým "spolubojovníkem" ze ŠDZ Jáno(?) Drobou. Pokud ano, tak by to asi byla velká náhoda. Jinak jsem cca před 1-2 měsíci dostal e.mail od Bohouše Bubníka, který mně sděloval, že byl jako Sokol český v delegaci na "státní"návštěvě ke vzniku legií u Zborova. Jakmile je nějaké výročí státu, tak tam většinou vždy asistují sokolíci a přenáší to televize, tak se pozorně dívám zda tam není také Bohouš. | |
| Hrachovec Josef | 09. 05. 2017 |
| Po delší době se opět hlásím k Bohouši Bubníkovi. Včera jak byl televizí snímán shora pietní akt v Praze na Vítkově, tak se mně v tom epizodním záběru zdálo, že by to mohl být Bohouš Buník coby fotograf. Dnes v novinách v Právu je fotka jak Sobotka pokládá věnec a na druhé straně je asi 5 sokolíků (jako čestná stráž) a před nimi asi Bohouš Bubník, ale s foťákem před obličejem, takže ho není možno přesně poznat. Proto jsem si před chvílí "vyjel" video z tohoto pietního aktu a tam asi to bude určitě Bohouš. Pak mě napadlo si ve vyhledávači najít Sokol Mělník a tam někde byla uvedena e-mailová adresa bbubnik@seznam.cz. Tak jsem nelenil a napsal jsem mu e-mail, nevím pochopitelně jestli se přihlásí. Protože jsem optimista, tak mu věřím.. Věnoval jsem tomu asi hodinu a půl, až mně utekl začátek fotbalu Juventus- Monaco, ale co bych pro spolubojovníky neudělal... | |
| Hrachovec Josef | 16. 04. 2017 |
| Ještě se vrátím k Bohouši Bubníkovi. On potom co musel ze zdravotních důvodů opustit ŠDZ měl asi zakázané i rozcvičky na zbytek vojny (18 měsíců?). Na a po revoluci, když se dozajista stal aktivním Sokolem (byl i na Sletu na Strahově - to tam bylo na fotce), tak zřejmě musel začít i aktivně cvičit. Dokážu si ho představit jak cvičí na kruhách nebo skáče přes koně jako "sokolík" ... A ještě vzpomínku na Počáply, respektive na vojína Ivasjuka na PŠ ( který byl z VÚ Přelouč -tam jako ragbista). Teď právě se vzpomíná osvobození Ostravy za 2.sv.války Rudou armádou a jeho otec byl velitelem prvního tanku, který Ostravu osvobodil.. Nevím jestli si na něho vzpomínáte, já už jen mlhavě, ale typologicky byl podobný Jastrzebskému, byl v druhé četě PŠ a asi u Vás na patře (měl bratra, který v té době byl reprezentant ČSSR v řeckořímském zápase) | |
| Hrachovec Josef | 14. 04. 2017 |
| Já jsem to už také viděl, to bylo ještě za života pana Bubníka staršího, ale teď jsem se snažil soustředit pouze na "našeho" Bohouše | |
| Hlavatý Miroslav | 14. 04. 2017 |
| Ja som to už raz videl. | |
| Hrachovec Josef | 14. 04. 2017 |
| Před chvílí jsem se náhodně dopodíval v televizi na ČT 24 na cyklus "Neznámí hrdinové - pohnuté osudy", kde byl opakován pořad s otcem Bohouše Bubníka. Budou to opakovat zítra 15.4. také na ČT 24 od 6,32 a trvá to necelou půl hodinu. Dvakrát tam epizodně vystupuje i "náš" spolubojovník Bohouš Bubník s tím, že promluvil asi 3 věty dohromady a mluví až v poslední třetině tohoto pořadu Podobu má skoro stejnou a asi by se nechal po těch letech dopoznat a to i jako "sokolík" byť trochu silnější a šedivější. Napíšu Vám to ještě na maily. | |
| Uhlíř Jan | 28. 03. 2017 |
| Ano, vstupní brána je ten zazděný domek. Tenkrát byl už zazděný. A já tam potkal bývalé lampasáky - dnes již důchodce a tam měli v tom nízkém baráku klub. Tak jsem se u nich zastavil. A ti mne říkali, že ten domek na bráně má být zbořen. Už je to zhruba tři roky, takže by měl být zbořen. Ale ještě jsem tam nebyl abych to vyfotil. Miloši, máš pravdu s tou jídelnou. Bylo dobré, že město Prachatice tam vlastně vůbec nic nezbořilo. Všechny baráky co si pamatuji tam stojí a jak jsem psal dříve jsou to byty a nebo si to koupily firmy. To není zbořeniště jako Počaply. | |
| Vaňouch Miloš | 28. 03. 2017 |
| jj o tom TV seriálu jsem se zde již dříve také zmiňoval (v Prachaticích jsem byl 2x na cvičení), akorát jsem si nepamatoval jeho název. Vstupní bránou asi myslíš ten domek u vchodu kde byl dozorčí vchodu, koukám že na fotkách je již zazděný. Tam co je teď firma PROLES, nebyla to tehdy důstojnická jídelna? Pamatuji se jen že to byl nízký přízemní barák. | |
| Uhlíř Jan | 27. 03. 2017 |
| Dnes jsem se vrátil o 40 let zpět. Právě se dívám na JOJ Family na seriál Chlapi a chlapci. Jistě si na ten seriál pamatujete. Bylo to filmováno v kasárnách v Prachaticích, kde jsem taky sloužil. Ty kasárna se ani moc nezměnily, nic se nebouralo, akorát ve zdejších objektech jsou buď civilní byty, nebo v některých budovách sídlí firmy. Ty fotky kasáren v Prachaticích jsem na web posílal taky já. Mrzí mne, že tu typickou vstupní bránu již zbourali, ale na mých fotkách ještě je. Ty fotky jsou ale tak cca 3 roky staré. Ještě pro upřesnění - tyto kasárna byly ty horní. Ty spodní tuším patřily pod Počaply. P.S škoda, že se ten Standa neozval. I když ho jaksi nechápu, že s připojením jaksi "zatím nepočítá". Nevím co si o tom myslet..... | |
| Hrachovec Josef | 24. 03. 2017 |
| Teď jsem si ještě vzpomněl, ale nevím jestli už jsem to někdy v minulosti tady nenapsal. Víte že, a pamatujete sl, že s námi v přijímači byl také vojín absolvent Zdeněk Mlynář - to byl (asi) nejstarší syn Zdeňka Mlynáře, bývalého člena ÚV KSČ a tzv. "osmašedesátníka". V tu dobu jeho nástupu na vojnu už byl otec Mlynář st. na indexu a tak syn byl sice absolvent, ale bez frčky. Kam a kdy byl potom odejit z 4434 už nevím, a snad by si mohl dnes zažádat o rehabilitaci, možná by ho ministr obrany Stropnický povýšil i na důstojníka (pro Mira Hlavatého, tento ministr je bývalý herec r.1956). A ještě jsem si také vzpomenul, že VÚ 1046 - tj. brigádě se také říkalo ptačí, protože zástupcem velitele brigády byl tehdy pplk. Vrána ( na konci naší vojny byl už velitel), jeho 1 zástupce byl náčelník hlavního politického oddělení a to pplk. Čížek, jeho zástupce (Čížka) byl pplk. Špaček a další zástupce byl pplk. Stehlík (pouze další 3 zástupce byl už "jen" mj. Vojíř - ten byl myslím činný ještě po r.1989- myslím, že jsem ho viděl asi 2x i v šotu televize), pak tam byl na brigádě ještě fin.níčelník mjr. Rojík, a u nás na 4434 byl zástupce pro týl pplk. Vorel. Myslím, že tam byl ( v kasárnách) ještě i další důstojník s "ptačím" příjmení, ale to už si teď nevzpomínám. Já jsem znal v podstatě všechny důstojníky v kasárnách, protože jsem byl i správce jídelny vojáků z povolání a prodával jsem jim lístky na stravu. Tak to trochu humornější konec ( a doufám, že Miro Hlavaty i ta ptačí jménai po těch letech rozpozná, když už se obě řeči, bohužel, od sebe oddalují)... | |
| Vaňouch Miloš | 23. 03. 2017 |
| No vidíš Miro na co si všechno ještě pamatujeme, ale abych si třeba vzpomněl kde jsem před chvílí nechal ležet tužku, to už nevím. Co se dá dělat Pepo, třeba později změní názor, nebo se zde časem objeví někdo jiný. Já jsem se sem dostal čirou náhodou když jsem v nějaký chvilce nostalgie trochu pátral po netu po místech kde jsem vojákoval. | |
| Hlavatý Miroslav | 23. 03. 2017 |
| Miloš, na tie streľby v tom kameňolome spomínam i ja. A ja si pamätám ako rtm. Španer práve " pálil"v stoji s hurónskym rehotom do priestoru lomu, a to hódne vysoko a zo široka. A to vtedy ešte nefrčal Rambo. | |
| Hrachovec Josef | 23. 03. 2017 |
| Já se teď ještě vrátím k té mé zprávě, že jsem mluvil se Standou Havelkou. Mluvil jsem s ním 2x a při tom prvním dovolání a "povyprávění o těchto spolubojovních" jsem nabyl možná ('chybného) dojmu, že Standa se také připojí jako další "absolvent" ročníku 1974. Pak jsem mu volal podruhé asi 4-5 dnů potom, protože se stále nový "kus" nepřipojil. On mně tehdy sdělil, že s tímto "připojením k nám" zatím nepočítá ("a nařídit mu to, jako jeho bývalý podřízený,jsem nemohl"). Oba dva hovory trvaly (tj. každý) asi 15-20 minut - čili mluvili jsme o Počáplech, ale i o jiných věcech. Dále jsem se snažil "získat" i Vernera Filipa - tomu jsem napsal dopis na jeho adresu - také se nijak dále neozval. Do vyhledávače jsem dále napsal i "Karel Brenner, Hejnice " a nalezen byl Karel Brenner - půjčovna DVD a VHS, Liberec, Frýdlantská ul. a to i vč. telefonu - na ten jsem volal, ale číslo už neexistuje (on totiž z Hejnic byl i můj kolega z kuchyně v Počáplech, a to jsem si myslel, že se případně Karla Brennera na něj zeptám). A naposledy jsem dal do vyhledávače "Matýsek Vladimír, Ing. , objevilo se mně mj. firma MAVLDAJ, kde je Matýsek Vladimír, Matýsek Daniel , myslím, že tam byl uveden i telefon, ale tam jsem nevolal, protože Matýsek si na mě tutově nepamatuje. Dál pak už jsem nic nezkoumal, protože mě "chytla" tak blbá viróza, že dobře mně není ještě teď... | |
| Vaňouch Miloš | 23. 03. 2017 |
| Co si vzpomínám tak v Počaplech jsme měli ostré střelby několikrát, a to ze samopalu, z pistole a taky z kulometu. Ke kulometu byly určeny dvojice kdy jeden střílel a druhý vedle přidržoval pás s náboji. Když jsme dostříleli my tak si pak vzali do parády kulomet naši mazáci velitelé družstev a myslím že i rtm. Šurek a místo do terčů to s radostí prali nad terče do skály. Ve Znojmě jsem byl taky asi na třech střelbách (pistole, samopal) a jednou jsem střílel i na důstojnických střelbách na povojnovém cvičení v Prachaticích. | |
| Hrachovec Josef | 21. 03. 2017 |
| Ano v Osinalicích jsem prvně a naposledy v životě střílel ostrými (nepočítám střelnice na poutích). To bylo ještě v přijímači a viděl jsem také jak střílí tehdejší velitel pplk. Růžička, ten tedy střílel z pistole a my ze samopalu (asi 5 ran ?). To bylo ale pochopitelně ve dne. U poplachů, které byly v noci, ale nevím kam se jezdilo. Vím, že řidič z brány jel doleva na Štětí, tam na most přes Labe a pak zpět jakoby na Počáply, ale po druhé straně Labe směrem na Liběchov a pak asi nahoru k hranicím okresů ME, LT a CL. Já, coby mazák, jsem už ale poplachy nezažil natvrdo, proože bývaly vždy ve středu a to jsem měl službu na rotě (byly vždy na týdenním rozvrhu práce napsané). Já jsem tehdy maximálně asistoval u zbrojního skladu (otevřít a zavřít) a hlavně ho nejdřív vůbec - poplach- pro rotu vyhlásit. Vzpomínám si teď, že já jsem vlastně celý druhý rok neměl "na sebe nafasovaný" samopal... | |
| Uhlíř Jan | 21. 03. 2017 |
| Na střelby se jezdilo do Osinalic. Je to na hranicích okresů Mělník a Česká Lípa | |
| Hrachovec Josef | 18. 03. 2017 |
| Na ten zimní pochod jsem si vzpomněi já. Asi jsme nešli z kasáren pěšky, byl to zřejmě "vývoz" PV3S - to si právě vůbec už vůbec nevybavuji a ani jakým směrem, protože střelby a poplachy byly "směřovány" směrem na sever k hranicím okresů Mělník, Litoměřice a Česká Lípa (možná okraj Kokořínska?) Já si na to vzpomínám fakticky už jen tak, že už bylo přítmí a pak tma, velmi rychlá chúze, možná i někdy běh a nakonec v lese postavení stanu z atombordelu. Někdo kolem nás ho určitě postavil, já s jaromírem Benešem z Frýdku Místku (ten byl na PŠ z útvaru v Jincích) jsme to nedokázalil a mně celou noc vyčuhovali nohy ze stanu, Jaromír byl menší a ten se do špatně postaveného stanu vešel akorát. Na tohoto Jaromíra Beneše mám jednu přenesenou vzpomínku už ale z dovolené v Řecku někdy kolem roku 2002 (možná i déle), kdy delegátka sousední cestovky FIRO tour, byla ve Válcovnách plechu ve Frýdku jeho podřízenou a jak jsem jí ho vylíčil z cca 5 měsíců vojny v Počáplech, tak to byl on. V té době jako vedoucí měl už vysokou škol., On mně tehdy na vojně říkal, že váhal jestli má jít na vysoku školu už po střední škole, ale nakonec šel na vojnu. Vy dva z ŠDZ si na něho asi nepamatujete, ale já jsem s ním byl po celou PŠ na pokoji. | |
| Hlavatý Miroslav | 17. 03. 2017 |
| Tak na to si spomínam celkom dobre. Bol to tzv. zrýchlený presun na veľkú vzdialenosť. Pôvodne to malo byť 50 km, ale skrátili to, našťastie. Ja som bol v tej prepadovej skupine, čo sme do hlavnej skupiny hádzali delobuchy. Tie akože stany z atombordelov sa vlastne ani postaviť nedali. Hľadaj kolíky v 30 cm snehu, ako aj hlavnú tyč. Tak sme si ako " bílej pes Husky " vyhrabali v snehu dieru, na ľahli sem si na atombordel. A zase : prežili sme. Neviem, či to bolo vtedy, ale na rote zostal Kolařík ako dozorčí a privítal po návrate nás slovami : " smrdíte jak telata" .... A večer dostal deku ...... | |
| Vaňouch Miloš | 17. 03. 2017 |
| Na této akci jsem nebyl, měl jsem tehdy klid na rotě, ale vzpomínám si že mě kluci z pokoje o tomto zážitku vyprávěli. Mě se zase vybavila jiná akce (snad jsem to zde již nevzpomínal), a to zimní pochod někdy po novém roce 1975, kdy jsme šli v mrazu s plnou polní a se sapíkama. Potom v noci jsme stavěli v lese ve dvojicích z atombordelu stany přímo na sněhu ve kterých jsmě měli přespat. Já byl ve dvojici se Šillem a když jsme stan stavěli tak jsme si samopaly opřeli o nedaleký strom. Rtm.Šurek mi ho tam sebral aniž bych ho viděl. Když jsem mu zmizení hlásil tak mi sdělil že mě čeká prokurátor. No nechal mě v tom vykoupat asi hodinu než prozradil že ho má u sebe ve V3S. | |
| Hlavatý Miroslav | 16. 03. 2017 |
| Miloš, spomenieš si niekedy, ako sme vo februári ( únor) 1975 stavali most zo súpravy PMS pri Starej Boleslavi ? Po krk v ľadovej vode, v snehu, potom sme spali, takí mokrí, na korbe T-111. A ja som mal tzv. " ľahkú obuv " polobotky. Ono to aj tak za chvíľu vyšlo nastejno - kanady & polobotky. Tak na to do smrti nezabudnem. A prežili sme, dokonca aj Jožo Sýkora.... | |
| Vaňouch Miloš | 08. 02. 2017 |
| Dobrá práce, snad se tedy ohlásí a připomeneme si některé zapomenuté zážitky. | |
| Hrachovec Josef | 07. 02. 2017 |
| Hlásím se hned po úspěchu - teď před minutou jsem mluvil se Standou Havelkou a řekl mně, že se přihlásí. Už nás bude více. | |
| Hrachovec Josef | 05. 02. 2017 |
| No když to psala Nedelná Pravda, tak to muselo psát i Vasárnapi Újszó, protože v Počáplech bylo hodně i bratrů Maďarů, byť ten "můj"spolubydlící na rotě ŠDZ Lojza Nagy, absolvent maďarského gymnázia v Galante, to asi vůbec nerozpoznal a určitě mu to bylo jedno. V Čechách existují i Počaply bez čárky u "a", ale ve vojenské knížce jsou Počáply, to má Miloš pravdu. | |
| Vaňouch Miloš | 04. 02. 2017 |
| A s dlouhým á se to psalo i v Nedel'nej Pravde 1975, tak to muselo tak být ! http://www.rubriky.net/pravda/r1975/pr_754.php | |
| Vaňouch Miloš | 04. 02. 2017 |
| To jo, ale ve vojenské knížce je všude psáno Počáply a to i na razítku na str. 2. | |
| Hlavatý Miroslav | 04. 02. 2017 |
| Tak dáme niečo na odľahčenie ... Obec sa menuje : HORNÍ POČAPLY. Teda bez dĺžňa nad A v mene POČAPLY. Tu je dôkaz : http://www.hornipocaply.cz/ Teda nie v tejto adrese ale na tejto adrese. | |
| Uhlíř Jan | 31. 01. 2017 |
| Miro má pravdu. Už se kácí u nás. Vidím to ne teda z vojny, ale ze ZDŠ - tam už je 5 lidí po smrti a z průmyslovky jsou 2 po smrti. Proto se nerozčilujte a užívejte života co jen to jde. | |
| Hlavatý Miroslav | 31. 01. 2017 |
| Je to smutné, ale ... Chlapi, už sa rúbe aj v našom lese ..... Pozrite okolo seba. Reálne vzaté, možno nie je jediný. 62 rokov už nie je mladícky vek. | |
| Vaňouch Miloš | 31. 01. 2017 |
| Tak to je fakt smutná zpráva, to jsem nečekal. | |
| Hrachovec Josef | 31. 01. 2017 |
| Tak jsem teď mluvil s firmou Ládi Balcara, včera jsme se až tak nedomluvili asi přesně, protože paní z firmy mě řekla, že Láďa Balcar je už asi 2 roky mrtvý. Ona včera myslela syna. Tak je to smutné, ale holt někdy je takový život a Láďa s námi už na Počáply nevzpomene... | |
| Vaňouch Miloš | 30. 01. 2017 |
| No jo, když jsme jeli z vojny tak jsme se třeba s Honzou domlouvali že se setkáme na nějakým budoucím rockovým koncertu, ale to se nějak nepovedlo. Přesto jsme se jednou potkali v autobuse, někdy v letech 79-80, pak už ne. Jestli se spolu další Pražáci scházeli, to bohužel nevím. Kdoví kam koho osud zavál, vidím to na spolužácích z průmyslovky, řada z nich z Prahy odešla. | |
| Hrachovec Josef | 30. 01. 2017 |
| Tak to jsem si myslel, že Pražáci z Počápel se schází, protože Vás tam bylo víc a možná, že ještě někdo přibyl (asi Jarda Legner), A ještě k tomu Verneru Filipovi, u něj mám dojem, že jsem ho asi taky našel v těch Markvartovicích, ale tam bylo PSČ 7xx xx a tak jsem přemýšlel jestli to je "Severní Morava". Datum narození by také odpovídal našemu ročníku. Láďu Balcara jsem si potvrdil u firmy, že měl DIČ CZ5504xxxxxx, byť to bydliště bylo daleko od Moravské Třebové. Uvidíme zítra jestl to dopadne dobře. Ještě toho Standu Havelku sehnat, on figuroval asi v 5ti firmách, ale všude už skončil (alespoň podle toho, co jsem dokázal nalézt). | |
| Uhlíř Jan | 30. 01. 2017 |
| No bohužel já z našeho ročníku jsem našel pouze Milana Škorpu. Otázkou je, jestli ti lidé vůbec stojí o to, aby byli nalezeni. Znám to z praxe. Když jsem před pěti lety dával dohromady naší maturitní třídu na sraz, který jsme ještě vůbec neměli, tak mne to stálo spoustu času, peněz za telefonáty a spoustu projetého benzínu. Mohu říci, že účast na prvním setkání byla celkem dobrá, ale u druhého setkání jsem byl velice zklamán. Ačkoliv každý přislíbil účast, nesešla se nás ani polovina. Tak jsem řekl, že největší práci jsem udělal, tj, že jsem sehnal všechny adresy kromě dvou. A pokud bude další setkání, ať si ho zorganizuje někdo jiný. No ale pro Pepu. Frnoch měl bydlet ve Čkyni. Až pojedu na Šumavu, tak se zeptám švagrové. Ona bydlí taky ve Čkyni. Tak jsem zvědav. | |
| Vaňouch Miloš | 30. 01. 2017 |
| Před časem jsem na netu taky pátral, a to po Vláďovi Matýskovi (byl Ing. a rok narození odhaduji 1951 nebo dřív) a Honzovi Zavřelovi (bydlel na Praze 9, Drahobejlova ul.), ale bezvýsledně. K Verneru Filipovi - na netu je jeden z Markvartovic u Ostravy s datem narození 24.4.1955. | |
| Hrachovec Josef | 30. 01. 2017 |
| Opětně se přihlašuji. Včera jsem měl takový hledací impuls, že jsem se pustil do nalezení bývalých Počápelských spolubojovníků a to zejména z řad bývalých Vašich kolegů ze ŠDZ. Našel jsem adresu Ládi Balcara, který žije a pracuje v Břeclavi ( to má Miro blízko - tak 2x -3 x hodit kamenem a už je za hranicemi). Dnes jsem mu volal, ale nebyl přítomen, bude až zítra - jeho nacionále souhlasí, původem z Moravské Třebové, střední škola ve Vys. Mýtě, pak vojna v Počáplech a pak VUT v Brně. To mně odsouhlasila paní na telefonu. Ještě si tak mlhavě pamatuji, když po přijímacích zkouškách na VŠ se vrátil zpět do kasáren, tak jsme se potkali. Doufejme, že bude mít zájem se zařadit.... Také jsem se pokusil nalézt i Vernera Filipa - to zatím nevyšlo i když tam Verner Filip byl, ale mladší a v Brně. | |
| Hlavatý Miroslav | 29. 01. 2017 |
| Standa : Nevylučujem, nemám ako. S určitosťou viem len to, že bol ženatý. Takže neposlúžim. | |
| Hrachovec Josef | 29. 01. 2017 |
| Mám vzkaz pro Mira Hlavatého, dnes jsem se pokoušel nalézt nějakou informaci na Standu Havelku, našel jsem datum narození v 12/1953, čili by Standa by byl (školně) o rok dříve než my. Nevíš náhodou zda skutečně byl o ten rok starší ?. Pokud by to byla pravda, tak přes různé rejstříky jsem našel adresu: U Zahrádek 16, Jablonec | |
| Hlavatý Miroslav | 29. 01. 2017 |
| Ja som mal záver vojny priam excelentný. Ako ppor. som bol určený za veliteľa vojenskej výpomoci pri žatve ( žně ) na JRD u Svitav. 12 áut a ja. V piatok som dostával " malú pozornosť " , kilečko na pivečko. Bol som tam celý august a polovicu septembra. Potom návrat do Olomouca - 10 dní dovolenky a ... Civil. A ešte mi domov prišlo poštou 2.000,- Kčs - veľká pozornosť od miestneho JRD. Aááá, to boli časy .... | |
| Vaňouch Miloš | 29. 01. 2017 |
| Toho ppor. jsme dostali s kolegou z Počapel Honzou Zavřelem oba současně. Kromě zvýšení žoldu to ale pro nás žádná výhoda nebyla protože paradoxně od té doby jsme se po dobu zbývajících pěti měsíců vojny již ani jeden domů nepodíval, až úplně těsně před civilem v září na dovolenou. K útvaru přišel totiž na jaře toho roku nový náčelník štábu od bojováků a zejména po již dříve zmiňovaných dvou mimořádkách nastal zostřený režim. Veškeré opušťáky nebo dovolené u útvaru schvaloval zejména on a povoloval je zcela výjimečně. Pamatuji si že pro něj bylo nemilé překvápko že oba máme ještě celou nevybranou dovolenou a musí nás na ní pustit. | |
| Uhlíř Jan | 28. 01. 2017 |
| Miloši, přesně tak jsem to myslel, ale nebyl jsem si jist. Máš pravdu, za velitele čety bylo 180 a za četaře taky 180, takže dohromady 360 Kčs. A za podporučíka bylo 300 + VČ 180 bylo 480. Já podporučíka dostal v červenci 1977 a to potom nebylo co řešit. Ale v Počáplech, když jsme brali 90 Kčs a dělali jsme vedoucí pionýrů, kde jsme si museli platit autobus do Mělníka a zpět, tak to moc slavný nebylo. Ještě si vzpomínám na cvičení v roce 1988. To byla tady cvičná mobilizace od 14.4 do 25.5.1988. Tak mne povolali jako důležitou osobu. To pro mne přišla spojka asi o půlnoci, že se mám okamžitě dostavit do kasáren. No, na cvičení jsem byl všude veden jako poručík. Asi tak po dvou až třech měsících si mne zavolali na OVS Louny. Tam mne nějaký major radostně sdělil, že jsem byl povýšen do hodnosti nadporučíka a ať mu dám vojenskou knížku. Tak jsem mu ji dal, onto tam napsal a pak zařval: Byl jste povýšen do hodnosti npor. Já se na to podíval a říkám mu. To je hezký, já byl povýšen dle rozkazu na npor 1.12.1987, ale na nedávném cvičení od 14.4.1988 jsem byl stále veden jako poručík a tudíž žádám o doplacení žoldu za rozdíl mezi hodností poručíka a nadporučíka. No mohu říci, že se k tomu postavil čelem a do tří dnů jsem si tam došel pro doplatek. Ale už nevím kolik to dělalo. | |
| Vaňouch Miloš | 28. 01. 2017 |
| trochu jsem to popletl - vojín 90, svobodník 120, desátník 150 a četař 180. | |
| Vaňouch Miloš | 28. 01. 2017 |
| jj těch 90 korun bylo ukrutně málo, zvlášť pro kluky co kouřili. Já z nich většinu utratil v armě za sladký a taky za koresponďáky na korespondenční šach. Ve Znojmě to už bylo zkraje lepší, přibylo dalších 30korun za desátníka a tuším že ještě 180 za velitele čety. Podporučíka jsem dostal na 1.máje 1976 a za něj bylo tuším 300, takže s funkcí celkem 480 a to jsem i něco ušetřil do civilu. Jinak mě taky potom povyšovali před každým cvičením ale kolik bylo za kpt. si nějak už nepamatuju. | |
| Uhlíř Jan | 28. 01. 2017 |
| Já si pamatuji, jak v kinosále, to jsme byli ještě v přijímači přijel tam Jiří Štědroň. a bylo to fajn. A ještě před přísahou jsme byli na tzv. kulturní akci v Počáplech - snad ve skleníku, tam byla nějaká diskotéka či co. Vše muselo ale proběhnout v klidu, což taky bylo. Ale ještě jedna kulturní akce mi utkvěla v paměti. To bylo na VVŠ ve Vyškově, tam to bylo taky v kinosále a zpívala tam Jana Matysová. Nevím, jestli si ji ještě pamatujete, ona nějak brzo skončila v populární hudbě, ale to byla ženská. Bože můj. A víte, že už si vůbec nevzpomínám, kde byl v Počáplech kinosál? Je pravda, že v tom kinosále jsem snad byl jen jednou na tom Štědroňovi, na nic jiného si nevzpomínám. A nejlepší byli kulturní akce, když jsme vedli pionýry. To bylo fajn. Vycházka do 22 hodin vždy ve čtvrtek. Odpoledene do Mělníka a večer zpět. Akorát se mi nedostávalo peněz. Žold byl malý - jen 90 Kčs. Když jsem se zastavil u žoldu, jako četař jsem bral tuším 180 kčs a potom i nějaké peníze za funkci velitele čety. Nevzpomínáte?? A když jsem před koncem vojny dostal podporučíka, tak jsem si už vůbec nestěžoval. A vůbec nejlepší to bylo na cvičení. Po prvním cvičení jsem byl poručík. Vojáci mne dali najíst a ještě mi platili. Už si nevzpomenu kolik, ale zase tak málo to nebylo a v civilu mne šel plat. Na dalším cvičení už jako nadporučík to bylo nejlepší. To jsem ani nestačil na cvičení (na Doupově) prochlastat. Jako kapitán už jsem na cvičení nebyl. To už asi usoudili, že to nemá cenu... | |
| Vaňouch Miloš | 28. 01. 2017 |
| Jo ty občasné kulturní akce v kinosále byla dobrá změna ze stereotypu, mě zase jednou mrzelo že jsem z nějakého důvodu nemohl na vystoupení kouzelníka (tuším si říkal Koliroky ?!), asi jsem měl nějakou službu. | |
| Hrachovec Josef | 28. 01. 2017 |
| Tak to byl Miro a spol. chudák, "kedže zmeškali Hammela, ja som ho videl , bol taktiež vo vojenskom mantli". Ale na kulturu v Počáplech mám ještě jednu vzpomínku, a to když v kinosále probíhal brigádní ASUT (armádní soutěž umělecké tvořivosti), tak tam byla kapela z Přelouče, samí Maďaři a když hráli Omegu a jejich "petroleum lampoo" pochopitelně v maďarštině. Léta letoucí po vojně, kdykoliv jsem Omegu slyšel, vždycky jsem si vzpomněl na Maďary z Přelouče. Vy kmenoví ŠDZ z r.1974 jste už byli pryč ( a dělali kariéry jinde) ,a tam už byla nová ŠDZ Janka Uhlíře. Vzpomínám si, že mezi těmi "Maďary z Přelouče" byl Torok (obě O ale přehlasované - nevím kde to najdu na klávesnici) - a ten byl se mnou, ale v jiné četě na PŠ tj. na rotě ŠDZ. | |
| Hlavatý Miroslav | 28. 01. 2017 |
| Brambory - tak to bolo voľačo. Mali sme na výber, buď po večeri alebo ráno o 4 hod. Takto nie .... Šlo sa na to po večeri. V pivnici kopec zemiakov, že si nevidel kto sedí oproti. Čistička bola buď pokazená alebo sme ju uštvali my. A prišli na rad nože, ale aké .... Šťastlivci ma ručné nožíky, nešťastlivci len príborové nože. A tým sa zemiaky OSEKÁVALI. Výsledkom bol hranol 2x2x4-5 cm. Vždy sa našiel niekto , kto sa z toho ulial, aspoň bolo o kom pri tej " bohumilej " činnosti okecávať. Pamätám, že v kinosále mal koncert Palo Hammel a na nás zrovna vyšli brambory. | |
| Vaňouch Miloš | 27. 01. 2017 |
| Jo to škrábání brambor mám taky v paměti, už jsem to tady zmiňoval. Škrábali jsme ručně, povolili nám použít el.škrabku jen výjimečně a na krátkou dobu aby z brambor nezbyly jen malý kuličky. | |
| Uhlíř Jan | 27. 01. 2017 |
| Přiznám se, že si držení požární hotovosti vůbec nepamatuji. Pamatuji si zhruba od prosince do konce února či do března nekonečný kolotoč strážní služby. Přišli jsme z jedné služby a druhý den jsme tam byli znovu.Potom těch strážních služeb hodně ubylo, takže potom to bylo snesitelnější. Ale nejhorší byla služba na škrabání brambor. To byla sranda, když jsme měli škrabat brambory a ta škrabka nefungovala. Tenkrát jsme to škrábali snad do tří hodin do rána. To byl mrsk. | |
| Vaňouch Miloš | 27. 01. 2017 |
| Já si teda pouze pamatuji na občasné držení požární hotovosti a ta byla podřízena dozorčímu posádky. Hotovost trvala 24 hodin, drželi jí 4 lidi a chodilo se s malou mošnou na rozdílení na velký buzerplac spolu s ostatními co šli ten den například do stráže. Pamatuji si to zejména proto že když jsem po večeři odcházel do modelářské dílny na barák TOP a ČTZ, tak jsem to musel nahlásit našemu dozorčímu roty na ŠDZ aby věděl kde mě má shánět pokud dévéťák svolá cvičný nástup hotovosti. | |
| Hrachovec Josef | 27. 01. 2017 |
| On vedl družstvo hasičů ze ŠDZ a to zejména, že byl první v abecedě a měl k tomu asi půlku "spolužáků", druhou půlku měl Lukáč (nebo možná Jarda Legner). To nebylo ale profesní povolání, to byla pohotovost.. Poté co tito absolventi skončili a odešli přešla zřejmě pohotovost na výcvikovou rotu a po vašem nástupu si myslím, že vždycky - když se četl denní rozkaz - to přešlo na vás tj, ŠDZ od září, resp. října 1975. Z vás asi taky žádný profesionální vojenský hasič nezůstal... | |
| Uhlíř Jan | 27. 01. 2017 |
| Pepo souhlasím, že necháme Anděla Andělem, ale přece jen ještě jeden dotaz. Píšeš, že on vedl družstvo hasičů. A nemohl on tam po vaší ŠDZ zústat a dělal nějakou funkci u hasičů??? Miro, Miloši , Pepo zkuste ještě popřemýšlet. Tím by se i vysvětlilo to, že ho znám, že měl četaře abs, tedy pokud tam nějaké družstvo hasičů vedl. Já fakt nevím, jakou funkci měl. Tak kluci přemýšlejte. | |
| Hrachovec Josef | 27. 01. 2017 |
| Taj já navrhuji nechat Vladimíra Anděla k vyřešení do budoucnosti, on se někdy ozve a možná se bude divit kolik pozornosti se mu věnovalo na konci ledna 2017 a to zejména díky pouhé náhodě na otázku "kolik lidí má družstvo ", když on kdysi jedno takové družstvo hasičů hasičů vedl.. | |
| Uhlíř Jan | 27. 01. 2017 |
| Pepo, výšku jsem uváděl 180 až 185. Já mám 172, tak dle mne byl vyšší. A pokud tam byl Láďa Balcar jak uvádíš do září 1976, tak nemohl být v září 1976 četařem. Opakuji ještě jednou. Anděla si pamatuji jako četaře absolventa, byl to kluk vyšší jak já cca 180 až 185, tmavé hnědé vlasy a hubené postavy. A pamatuji si ho z ŠDZ. Kdy jsem ho viděl poprvé nevím, ale ke konci naší ŠDZ ano, neboť jsem s ním hrál fotbal. U nás na ŠDZ žádnou funkci neměl, nebo si na ni nevzpomínám. A jak jsem ti psal níže, v další mé vojenské službě jsem ho již potkat nemohl. | |
| Vaňouch Miloš | 26. 01. 2017 |
| Srazy máme po 5ti letech, byl nedávno, ale já tam nebyl. No ale prý budou vzhledem k našemu věku již častěji. Jo Lukáč to byl fajn kluk, byl jsem s ním na ŠDZ na cimře. | |
| Hrachovec Josef | 26. 01. 2017 |
| Tak mám pro Miloše vzkaz, jestli máte srazy jako my po 5-ti letech - to by bylo až 2019, tak to předpokládám, že na tyto spolubojovníky se přihlásí do doby i Lukáč z Bielu pri Čiernej pri Čope- jako z největší dálky Pak už určitě se dozvíme kde jste se potkali s Vladimírem Andělem, teď mě ale napadá s tou výškou co jsi uváděl, že tu výšku cca 185 cm měl Láďa Balcar a ten v Počáplech byl až do září 1976 - to je odpověď pro Honzu Uhlíře. | |
| Vaňouch Miloš | 26. 01. 2017 |
| Kluci já vám bohužel s Andělem nepomohu, jméno je mi sice známé ale skoro vůbec si ho již nevybavuji, natož abych si pamatoval kam šel po ukončení ŠDZ. Možná pokud uvidím Lojzu Zákravského na příštím srazu absolventů SPŠ stavební tak se ho na něj mohu zeptat. | |
| Uhlíř Jan | 26. 01. 2017 |
| Pepo, já to shrnu. Na VVŠ PV LS jsem ho potkat nemohl. V Prachaticích už vůbec ne. A jelikož ho znám, tak jedině v Počáplech. Jinak to už nedovedu vysvětlit. A z civilu taky, protože on byl z Milevska (jak píšeš ty), a já byl z České Lípy. A Pepo, jak píšeš, nikde vyfocenej nebyl. Ten fotbal jsem nehrál s fotkou, ale s Andělem. | |
| Uhlíř Jan | 26. 01. 2017 |
| A Pepo, nezapomeň, že jsme končili ŠDZ dle vojenské knížky koncem srpna 1976 a vy jste šli do civilu koncem září 1976. Takže pokud člověka potkáš jednou, tak si ho moc nezapamatuješ. Ale já na Vláďu Anděla mám vzpomínky - jak jsem psal níže, hráli jsme spolu fotbal. Takže jsem ho musel vidět ne jednou, ale několikrát. A jak jsem psal, tak vím, že měl hodnost četař absolvent a tu hodnost měl ne poslední měsíc, ale dříve. Možná už v květnu nebo červnu 1976. Jestli dostal podporučíka s odchodem do civilu to nevím, protože my končili ŠDZ, jeli jsme na dovču a potom hned k útvarúm a já na VVŠ. Takže jsme přijeli do Počápel a hned druhý nebo třetí den k útvarům. | |
| Hrachovec Josef | 26. 01. 2017 |
| No pozor, já Tě bral, že po Počáplech jsi šel rovnou do Prachatic. A podle toho jak jsi to psal dosud, tak jsem nevěděl, že ty Prachatice byla až tvá třetí štace na vojně. To to už teď chápu. Ale toho Anděla nevím kde by si ho mohl potkat. Jestli-by oba spolubojovníci věděli kam šel Vláďa Anděl z Počápel. | |
| Uhlíř Jan | 26. 01. 2017 |
| Pepo, dej si říci. V Prachaticích jsem ho nemohl potkat, když jsem do PT přišel v dubnu 1977. Předtím jsem byl ve Vyškově na Moravě. Abych ti to objasnil. Z Počápel jsem ihned po dovolené šel na Vojenskou vysokou školu do Vyškova. Tam jsem vydržel 7 měsíců, kdy jsem se na vejšku vyprdnul a šel zpátky do vojenské základní služby. Proto jsem od kpt. Zelenýho dostal desátníka. Ten mi tenkrát řekl, že jako svobodník na vejšku nepojedu a dal do rozkazu povýšení na desátníka. Proto jsem byl jen 10 dní svobodníkem.Dle vojenské knížky jsem šel 27.8.1976 na VVŠ PV. Na VVŠ jsem skončil na vlastní žádost - byla to kruťárna, ale ještě se dalo. Dále dle vojenské knížky cituji: 4.4.1977 vyloučen ze studia na VVŠ PV LS pro trvalý nezájem o studium s povinností uhradit náklady vynaložené na studium. 8.4.1977 převelen k VÚ 4425 Prachatice. 31.10.1977 Propuštěn na trvalou dovolenou atd. Takže toto jsem citoval ze své vojenské knížky. Co se týká studia na VVŠ, tak jsem to musel zaplatit a zároveň taky NASLOUŽIT!! To znamená, že studium na VVŠ se mi do základní vojenské služby nepočítalo. Tak jsem tenkrát podepsal náborový podnik Pozemní stavby Praha. A pokud o tom víš, tak po podpisu u těchto náborových podniků ti zkrátili vojnu o 6 měsíců. Proto já nasluhoval jen jeden měsíc - říjen 1977 a ne celých 7 měsíců co jsem byl na VVŠ. Ovšem mělo to háček. Pokud bys u toho podniku udělal sebemenší průser, mazal jsi zpátky na vojnu, a musel jsi u toho podniku dělat dle smlouvy 1.5 roku. No já tam nakonec vydržel dělat 3 roky. Byly tam dost velké prachy, a ta práce mne nevadila, ba mohu říci, že mne i bavila. Jen pro informaci - v těch letech do roku 1980, kdy jsem odtamtud odešel, můj čistý příjem (upozorňuji čistý) byl 4000 až 4500 Kč. Když se podíváš na tehdejší průměrný plat, tak to bylo na svou dobu dost. Doufám, že jsem ti tedy konečně vysvětlil, že jsem se nemohl s Andělem setkat v Prachaticích. Když já přišel do PT, tak vy už jste byli dávno v civilu. Jasné??????? | |
| Hrachovec Josef | 26. 01. 2017 |
| No v Prachaticích si ho potkat mohl, protože třeba Mareška k nám na ČTZ přišel nejpozději v září 1976. A Standu Havelku si pochopitelně mohl (možná i musel) znát, když on byl celé 2 roky v Počáplech a každé ráno na nástupu na buzeráku on salutoval veliteli útvaru a vy jste jako "nová" ŠDZ stáli taky tam. Vy jste pak většina ŠDZ opustili v červenci (možná v srpnu) a po dovolených jste se hlásili u nových útvarů. Čili minimálně měsíc jste se mohli "překrýt". Možná tam Anděl byl někde na fotce vyfocenej (když byl anděl, čerta by tam nevyvěšovali... ) On byl snědý, černé vlasy, byl ale menší než Miloš Vaňouch, možná o něco větší než Miro Hlavatý. Já mám 183 cm a myslím, že jsem byl větší, a ještě on se mi zdál spíše jako vzorný voják nevyčnívající akorát (někdy) s tím handycapem, že podle jména byl povětšinou první na řadě... A ještě ke "Vzornému vojákovi " já jsem ho také dostal, jednou jedinkrát jsem si ho připnul (ale propnul), a pak jsem si ho definitivně sundal, akorát jsem litoval té díry po tom propnutí, protože ta byla znát, že to sako už není původní. | |
| Uhlíř Jan | 26. 01. 2017 |
| A ještě jeden dodatek. V Prachaticích jsem ho nemohl potkat, když jsem byl v Prachaticích jako mazák, tak vy jste už chlastali pivo a balili ženský v civilu. Já si na to musel ještě rok počkat. | |
| Uhlíř Jan | 26. 01. 2017 |
| A ještě jedna věc mne u Anděla napadla. Je fakt, že ze začátku si na něho nepamatuji, ale jako četaře abs. ho vidím jasně před očima. On mohl na nějaký čas zmizet jinam a potom se vrátit. Já si ho pamatuji jako četaře a ne jako desátníka, nebo dokonce svobodníka. Vím toto všechno bezpečně a i z toho důvodu, že jsem s ním několikrát hrál na PVS , nebo kde to bylo fotbal. Myslím fotbal ten na tyčkách - stolní. Ale kdo vyhrál nevím, ale asi já. | |
| Uhlíř Jan | 26. 01. 2017 |
| A ještě doplním Anděla. Byl vyšší než já, mohl mít tak 180 až 185 cm, tmavší hnědé vlasy a spíš hubená postava. (já mám 172 cm) | |
| Uhlíř Jan | 26. 01. 2017 |
| Ne Pepo, Anděla jsem znal!! Nevím, jakou měl funkci, ale na něho si moc dobře pamatuji. To znamená, že se on nerozprchl po ČSSR. A vidíš, že znám i jeho jméno , nejenom příjmení, takže jsem ho musel nejenom znát a ale i vidět, když píšu, že na uniformě měl spoustu odznaků. Akorát nevím, jakou měl funkci, protože u nás na ŠDZ se občas objevil. A taky Havelku jsem znal, to mi může potvrdit i Miro. Když mi poslal fotku, tak jsem mu hned řekl, kde je Havelka. A Anděla si pamatuji jako četaře absolventa, takže tam nějakou dobu musel být, protože četaře jsi dostal až po určité době a ne hned po absolvování ŠDZ. U nás jsme všichni dostali hodnost svobodníka a jeden - to byl Milan Holý dostal desátníka a já jsem dostal desátníka 10 dnů po svobodníkovi. To mne tenkrát povýšil kpt. Zelený. | |
| Hrachovec Josef | 26. 01. 2017 |
| No kdepak, znát Vladimíra Anděla z vojny v Počáplech si nemohl. V Počíplech - v kasárnách - zůstali pouze na : 4434 Standa Havelka, Láďa Balcar, , na 5213 : Verner Filip a Jarda Legner. Ostatní se rozprchli po celé ČSSR, jedině, že by si Vláďu Anděla potkal někde v Prachaticích, on byl původně z Milevska a měl by tedy blízko domů ( ale já nevím kam byl převelen)- u Tebe to bylo obráceně z vedlejšího okresu na ŠDZ a pak krapet dále poznat třeba jinou mluvu a kraj. | |
| Uhlíř Jan | 26. 01. 2017 |
| Ještě jsem si vzpomněl. Pepo, když zmiňuješ Vl. Anděla. Ten tam zústal na 4434 ? Já ho znám , ale nevím, jakou měl funkci. Ale u naší ŠDZ nebyl. Když jsem ho viděl poprvé ve vycházkové uniformě, tak jsem myslel, že je to plechový rytíř. Samý odznak a jak se leskly. Asi jako sovětským generálům. Já ty odznaky vzorný voják, vzorná četa a jiné pitomosti nenosil. Mne jednou vrátili z brány, že jsem měl u saka zlaté knoflíky a na nárameníkách jsem měl zelené. Tak jsem je musel přešít. No, ty byly přešity na celou životnost saka. My je totiž drátovali. Alespoň pak knoflíky držely. | |
| Uhlíř Jan | 26. 01. 2017 |
| Mirovi děkuji za odpověď. Já teda myslel 9 kousků a četa 27 kousků. Pokud to bylo 10 kúskov, tak četa 30 kuskov. A tedy Pepo, na té Fotce 8 kuskov chybí. | |
| Hrachovec Josef | 26. 01. 2017 |
| Já jenom k těm počtům družstva. Vždycky když se četl denní rozkaz tak tam se určovala protipožární pohotovost a jeden den byl velitelem družstva Anděl a druhý den Lukáč - to bylo tak půl na půl. Ale kolik byla ta půlka to bude vědět Miro Hlavatý a také i Miloš Vaňouch - ten byl v té druhé půlce. V rámci ŠDZ jste asi neměli 3 družstva ? | |
| Hlavatý Miroslav | 26. 01. 2017 |
| Mne to vychádza na 10 kúskov. | |
| Uhlíř Jan | 26. 01. 2017 |
| Vzkaz pro Miru Hlavatýho. Kolik lidí mělo družstvo ŠDZ | |
| Hlavatý Miroslav | 25. 01. 2017 |
| Ja som sa cvičeniam elegantne vyhol - čo by četník. Ale vojakov som dostal do smútku. Ako som sa bol prihlásiť v okt. 1976 na OVS, čo mi kázala branná povinnosť, tak ma poslali domov po kufor a ....Nabalili mi komplet maskáče, kanady a pod. Urobili zo mňa, čoby mladého ppor. Veliteľa ochrany OVS( a to som mal tiež ČVO 721 ). Predstavili ma mojim podriadeným, záložkám - fotríkom a tí mala zo mňa peknú prdel. No keď som im za 4 mesiace ten obsah kufru aj s funkciou vrátil , už ako stržm. ZNB, tak boli , hóóódne nešťastní. Holt, museli hľadať iného veliteľa.... | |
| Uhlíř Jan | 25. 01. 2017 |
| Ten vzkaz o historii posádky je zajímavý a dobrý. Ale mne taky zajímala přímo ŠDZ, kdy byla založena ve zdejší posádce a kdy skončila. Prostě její historie. A to jsem nikde nenašel. Možná jsem hledal špatně. Jinak mám čvo 721, ale na cvičení jsem chodil k bigošům u nás v Lounech.Těch cvičení jsem měl vcelku dost a první cvičení bylo hned v roce 1978 v únoru.To bylo drsný na 56 dní. Zima všude jak v Rusku, na cvičení si ze mne dělali prdel, že jsem ještě nevysral vojenský hovno a už jsem na vojně zase. Jedinou výhodu jsem měl v tom, že už jsem měl podporučíka a tak jsem chodil spát domů. Ovšem na tom cvičení jsme byli i 14 dní na Doupově a z toho mám ještě nyní osipky. Takovou zimu jsem snad ani potom nezažil.Potom byli ještě další cvičení a vždy s délkou přesahující měsíc. Ale vždy jsem byl na cvičení v Lounech, takže jako důstojník jsem nikdy nespal na posádce, ale chodil domů. Mám to od kasáren zhruba 3 km. Dneska ale ty kasárna v Lounech by nikdo nedohledal. Jsou kompletně zbořené. Zůstala tu jediná budova ošetřovny, ze které je hospoda. Ostatní se zlikvidovalo a je tady místo toho Kaufland + další obchody a místo autoparku jsou rodinné domy. Pokud se podíváte na Louny na fotky kasáren, tak to už je neexistující historie. | |
| Hlavatý Miroslav | 25. 01. 2017 |
| Pre zaujímavosť : . Slúžil som vo vojenskom útvare Horní Počáply 4434. Zaujíma ma, či eště existuje. (odpovídá Pavel Minařík) Vámi uvedený útvar se vytvořil k 1.9.1961 jako 54. silniční prapor. V této době podléhal velitelství 5. silniční brigády a byl dislokován v posádce Sázava. V srpnu 1963 se uskutečnilo jeho předání do podřízenosti velitelství 32. silniční brigády, reorganizace na 253. silniční prapor a redislokace do posádky Trutnov. Zde útvar setrval do října 1968, kdy se v souvislosti s jejím předáním Střední skupině sovětských vojsk přesunul do posádky Horní Počáply. V nezměněné podobě následně působil až do počátku 90. let. Další reorganizace útvaru se uskutečnila 31.10.1990 a v jejím rámci se prapor transformoval na 253. sklad silničního materiálu. K 1.4.1992 došlo ke změně názvu útvaru na 1. sklad silničního materiálu a jeho předání do podřízenosti Vojenského velitelství ZÁPAD. Svoji činnost útvar ukončil 1.6.1993. | |
| Uhlíř Jan | 24. 01. 2017 |
| dokdy tam by Klečka fakt nevím. Já jen vím, že mne poslal s tou vrtačkou. Asi to bylo přes Zelenýho a bylo to tuším duben - květen 1976. Vím, že už bylo teplo.A potom jsem již Klečku nepotkal. To ME ve fotbale jsme sledovali taky na PVS. Moc dobře si stále pamatuji Panenkův padající list.l | |
| Hrachovec Josef | 24. 01. 2017 |
| Mail mně funguje, jinak jsem dostal dnes dobírku z České Lípy za upgrade od Ježka (jako každý rok, letos to ale bylo dražší). Když píšeš o tom Lojzovi Klečkovi, tys ho tam zažil dokdy ? On potom prý přešel do Bíliny, to mně asi říkal Vilda Turek. Lojza Klečka byl vášnivý fanda Baníku Ostrava a mj. v ten den co jsme získali titul mistra Evropy ve fotbale tak jsme sloužili spolu, tedy on na štábu a já na rotě, pamatuji si, že mně tenkrát volal a hrozně to prožíval ( a kouřil jednu za druhou). On měl televizi na štábu v "devěťárně", ale já na ČTZ jsem to měl od stolku asi 15 metrů a běhal jsem odsud se vždycky opřít o futro PVS, abych něco viděl. A s Tatrou 111 jsem projel jako řidič asi 10 metrů od výcvikovky k ČTZ, měla neskutečně velký volant a s ním otáčet na stranu musel být zápřah... | |
| Uhlíř Jan | 24. 01. 2017 |
| Pepo, tak jsi mne dostal. To jsem si myslel, že po 40 ti letech si ještě pamatuji hodně, ale proti Tobě jsem nula. Co Ty si pamatuješ to je k nevíře. Jinak si nedopisujeme jen spolu, ale Miro Hlavatý jak mi napsal, to pozorně sleduje. Takže asi tak. Já si z těch lampasáků moc nepamatuji. Vzpomínám na kpt. Zelenýho (khaki), mjr Němečka - gumáka, mjr Rece, por. Sedláčka, Hajšmana, Chobota, ppor Martince, Horáka, Piatnicu a npor. Klečku a rtm. Španera. Díky Klečkovi jsem se dostal na VOP celkem na 5 dní. To bylo tak. Byla tam rozbitá vrtačka a nevím jak to Klečka zjistil, nechal si mne zavolat a řekl mi. Ty jsi dělal v Narexu před vojnou. Nespravili by nám vrtačku? Tak jsem mu řekl že ano a už jsem frčel v úterý odpoledne do Č. Lípy a tady v Narexu nechal opravit vrtačku a v neděli se vracel zpět. Tenkrát to nebyl Narex, ale Nářadí n.p. Dnes by to pochopitelně nešlo. Jinak jsem na VOP moc nejezdil. Měli jsme bodování - za 3 červené body VOP. Pokud ti ale mezi tím přistál černý bod, tak se vše mazalo a začínalo se znovu. Tak jsem se poprvé na VOP dostal v únoru, podruhé v dubnu nebo květnu díky Klečkovi a potřetí až na dovolenou po skončení ŠDZ. Na vánoce a silvestra jsme dělali jak řekl Zelený - že chce vidět gardovou stráž, takže jsme byli ve stráži. Tenkrát byla kerva zima a já měl stráž až u těch kolejí co jdou do elektrárny. No dalo se to přežít ale nic moc. Jednou, ale to bylo už na jaře jsem si vlezl do Tatry 111 a tam poklimbával. Tahleta stráž vzadu měla výhodu v tom, že museli projít dvojkou a to tě upozornilo, že jsem vstal a dělal jak bedlivě strážím. U těch skladů na jedničce to byla otrava. Funguje ti ten mail co máš zde?? Jestli chceš, pošlu ti nějaké fotky Počápel. Jsou tam fotky kasáren, kam jsem se dostal. To cvičiště u Labe nemá cenu fotit, to je zarostlý les. | |
| Hrachovec Josef | 24. 01. 2017 |
| Tak Sedláček, když jsme my přišli na vojnu, byl na štábu v 1.patře. On chvíli asi před námi přišel z Vysoké vojenské školy v Žilině a spolu s ním přišel i por. Kořínek. Ten byl krátce také s ním v 1.patře, ale já ho pamatuji už spíše na brigádě, na 4434 on byl 3-4 měsíce "s námi". No a Sedláček se někdy tak po roce od našeho nástupu (+-) stal zástupcem velitele útvaru. Za našeho nástupu byl zástupcem mjr. Slavomír Fučík (ten pak přešel na brigádu), to byla ještě ta původní garda důstojníků, kteří pak odcházeli. Velitel byl tehdy pplk. Růžička, ten byl z Přelouče a tam se také během toho našeho 1. roku vrátil ( a po něm přišel Němeček), náčelníkem štábu byl pplk. Trutman (řečený Harry, jako Harry Truman) - ten do Počápel přišel z původního umístění 4434 a to z Trutnova a ten dosloužil také v našem 1.roce a to až do důchodu * po něm nastoupil Zelený ( a k němu jako písař váš souputník Ota Volman z Lišova?)A major Rec byl po celou dobu zástupce náčelníka štábu, byl v 1.patře napravo, ale za mříží - k němu se muselo zvonit. Ten byl "obávaný" zejména při službě dozorčího posádky, to si stráž musela dát pozor. On mně mj. jednou vyprávěl, že kdesi sloužil, kde byl vojákem z povolání i důstojník Bártů, což byl otec pozdějšího olympionika v moderním pětiboji Jana Bártů a ten spolu se Starnovským a Adamem získali na OH asi Montrealu stříbro, otec Bártů dělal dlouho reprezentačního trenéra. Takže mjr. Rec dokázal být někdy i jiný (myslím si, že měl takové "ryčné rrrr - ale ne jako Havel). Politruk na útvaru byl pplk. Janda z Roudnice n.L. . Sedláček potom před koncem naší vojny odešel také brigádu. Já mj. jsem to už dříve psal, že jsem Sedláčka potkal u nás ve Strakonicích na vlakovém nádraží, to jsem ještě asi nebyl ženatý, takže to mohlo být do r.1980, já jsem se k němu hlásil a on mě také poznal, v té době už byl na okruhu v Táboře (nebo možná na armádě v Písku) a říkal mně, že na vojně končí. To mě vcelku překvapilo, když jsemho z dřívějška. No a ty Chobot s Hajšmanem byli něco podobného jako Sedláček s Kořínkem, taky přišli z vysoké školy. Tam snad jen to, že Hajšman odešel na 5213 relativně brzo a proto už nebyl pro vás nastoupivší v r.1975 až tak viditelný, protože štáb 5213 byl jinde. No a se SSM z vojny mám jednu humornou zkušenost, já jsem taky nebyl v SSM, ale když jsem přecházel na štáb tak někdy asi po měsíci - to ještě za Harryho Trutmana - mně právě Harry říkal, že když budu na štábu, že bych měl vstoupit do SSM, Řekl jsem, že tedy jo a dal jsem 10 korun a fotku svob. Vaňkovi - to byl myslím tehdy předseda SSM u 4434, jinak to byl tehdy chemik útvaru, ale nedosloužil v té funkci a po něm tam šel Zálešák ( Petr?) - ten byl pak u nás pokoji místo Vaňka. No a s mým vstupem se nic nedělo asi skoro celý rok a těsně před koncem znova na mě přišli abych vstoupil do SSM a znova s desetikorunou a fotkou. Tak jsem řekl, že obojí už jsem dal více jak před rokem a že podruhé to dávat nebudu. No Vaněk prskal, ale nakonec asi týden před koncem vojny jsem (asi) průkazku dostal. Dál jsem ji už ale nepotřeboval, protože když jsem po vojně nastoupil jako dělník do pekáren, tam SSM ani nebylo... | |
| Uhlíř Jan | 24. 01. 2017 |
| Pepo, máš pravdu, jmenoval se Kovacs. Kromě Kratiny to byli oba dva fajn kluci. S Bajzou jsme soutěžili kdo dá tomu druhému lepší mazáckou pochvalu. A já to vždycky vyhrál. On měl takové uši - ty správné na mazáckou pochvalu. Kdežto Kratina - to byl kus uřvanýho idiota. Taky jsem se u něj v Rumburce zastavil a něco si vyřídil. Ale to je dlouhá historie. A všichni tři už měli hodnost četaře. Ty máš skvělou paměť - kdo byl Sedláček, Hajšman? Oba byli poručíci. Jakou měli funkci?? A mjr. Rec? Ty jména znám, ale nevím je zařadit na nějakou funkci. Snad jen por. Sedláčka - ten měl něco jako politruk?? Jestli si dobře pamatuji, tak to byl on, kdo mne tam jebal za můj nesprávný názor, že na SSM seru. Já totiž nebyl v SSM a vojáci se mne tam snažili dostat. Ale nedostali, neboť když byl příjem nových členů do SSM, tak já byl ve stráži. Pepo, mohu se zeptat, kde teď bydlíš? | |
| Hrachovec Josef | 24. 01. 2017 |
| Tak to vypadá, že si dopisujeme jen my dva. No ono to ale nevadí. Bajzík byl můj ročník a dělal s námi PŠ. On byl z Nových Zámků ale byl to Slovák, ten druhý jak píšeš, jako Kvietik, to byl asi Kovacs, jméno už si nepamatuji, ten byl ale Maďar, uměl normálně velice dobře slovensky ( a měl velice hezké písmo na různé plakáty), obličej na Kvietika by mohl být podobný- to jste se skoro trefili. Jak Kovacs tak i Bajzík přišli na PŠ z 3891 a pak už zůstali na 4434. A když jsem u nich zmínil to, že byli oba původně z 3891, tak tenhle útvar na vyhledávači vyjíždí, že byl v Bílině- z 3891 přišel na 4434 mjr. Karel. No a Kratina byl na vojně o 1/2 roku dříve než my, ten byl z Rumburka a také si na něho vzpomínám, že nás měl také už v přijímači a snažil se křičet. Ty jména co dále uvádíš si některé vybavuji, zejména pak Heřtu a Frnocha, Heřta byl z Vimperka a Frnoch asi ze Čkyně - ten do revoluce dělal na OV SSM v Prachaticích nevím jestli předsedu, ale určitě místopředsedu OV SSM, oba myslím měli stavební průmyslovku ve Volyni. A z Nakvasovic ( nevím ale jestli z Dolních nebo z Horních) jsem znal Pepíka Prantnera, on byl původně pekař, ale já jsem ho znal už jako hasiče, byl stejný ročník jako já 1955. Ty ostatní jména Steinecker apod, co si na ně nepamatuješ, tak nevím jestli nebyli na PŠ, ale asi také na rotě ŠDZ. No a Chobot přišel za nás někdy srpnu 1975 spolu s Hajšmanem z Vysoké vojenské dopravní školy ze Žiliny, Hajšman pak šel na 5213. Oba byli na začátku jako poručíci. Chobot později po revoluci měl malér, dělal něco jako šéfa KVUS -krajská vojenská ubytovací správa a tam byly nějaké úplatky za stavební práce, které se musely soutěžit a jestli někdo chtěl vyhrát, tak asi bokem přisypával... To se děje asi obecně v tomto kapitalismu často... | |
| Uhlíř Jan | 24. 01. 2017 |
| Je vidět, že Alzheimer u tebe nehrozí, paměť máš skvělou. Co se týká té vinárny, tak si pamatuji, že se tam šlo po úzkých schodech nahoru a bylo to v Národním domě. Dole byla hospoda a nahoře vinárna. Dolů do hospody jsme chodili na tatarský biftek a nahoru do vinárny. V Prachaticích jsem byl v horních kasárnách jako velitel čety u 1 msr. Tam byla pakárna. Já byl zvyklý se osprchovat z Počápel denně a tady to bylo jednou týdně a pokud si přišel pozdě, tak voda byla jen studená. V létě jsme se koupali i na přehradě. Později jako civil jsem tam jezdil na ryby, neboť mám manželku od Vlachova Březí z Horních Nakvasovic, kterou jsem "omylem" potkal právě na vojně v Prachaticích. Co se týká jmen kluků se kterými jsem byl v ŠDZ, tak si nevzpomenu na všechny, ale jen na některé. Je to Jarda Sál - toho jsi mi připomněl ty, pak Milan Škorpa, taky Karel Vinš - ten dodělával maturitu na jaře 1976, Petr Kricner, Zdeněk Dvořák, Milan Gál, Vlado Prostredný, Milan Paulen, Tonda Čížek, Milan Holý, Pepa Heřta, Mareška, Kováč, Jožo Horváth,Milan Vrábel, Vilda Turek, Pepa Smolka, Milan(?) Frnoch. To asi bude tak všechno. S Petrem Kricnerem, Milanem Škorpou a Karlem Vinšem jsem byl na pokoji.Jména jak píšeš Dzurojurko, Steinecker a Cibulec mne nic neříkají. Naši velitelé družstev byli Alexandr Bajzík - to byl Slovák a prima chlap, Martin Kratina - to byl uřvanej kokot a potom ještě jeden mazák - my jsme mu říkali Kvietík, protože se hrozně podobal Štefanovi Kvietikovi slovenskýmu herci, ale na jehož jméno si nepamatuji. a velitel čety byl ppor Aleš Martinec. Toho jsem jednou jako civil navštívil v Počáplech. Aleš pocházel z Horní Libchavy, to je hnedle u České Lípy. Asi po půl roce jsme už měli velitelé družstev z našich řad. A velitel ŠDZ byl por. Chobot Miroslav - to byl takový salonní typ a frajírek. No on nebyl o moc starší než my, on přišel z Vojenské vysoké dopravní, tuším že z Žiliny. P.S K Medvědovi jsem taky chodil a ještě do Zlaté stezky (?) - je to tak? A na Poštu - to byl pajzl jak má být, tam jsme se několikrát zhulili až to nebylo hezký. | |
| Hrachovec Josef | 23. 01. 2017 |
| Na Dvořáka si také pamatuji, on měl SZTŠ v Dubu u Prachatic, to je kousek od Helfenburku. Ta škola ale už do revoluce byla změněna na zemědělské učiliště a on z Lenory byl, tos mi také připomněl. Škoda, že mně to nenapadlo se na něj zeptat u bývalého spolupracovníka, který byl také z Lenory, teď už to nepůjde on už zemřel. Mám ale ještě známého lékaře, který z Lenory pochází, tak se ho případně zeptám až ho potkám. Na Kricnera si také pamatuji, on měl černé vlasy a byl tak střední postavy ccca 175 cm. Ještě mě teď napadají i další jména Vinš, Dzurojurko, Steinecker (tito dva byli z Teplic), Cibulec - ten se mnou roznášel noviny na roty. Poručík Horák za nás na 4434 nebyl, nevím jestli nebyl tehdy na 1046 a na ŠDZ přišel asi až po Chobotovi, který (myslím)přecházel na výcvikovku, když odsud odcházel velitel npor. Klečka (možná ale už kpt.) do Bíliny. A v těch Prachaticích jsi byl v horních nebo v dolních kasárnách? Ty dolní patřily pod Počáply a tam byl proviantní náčelník mjr. Tokár a také npor.Vihan - ten měl myslím funkci jako na 4434 npor. Krejsa - NDV, náčelník dělostřeleckého vyzbrojování. Jinak ten npor. Vihan vyhrával dost často střelecké soutěže brigády.To už jsem psal asi i dříve, když Miloš Vaňouch tam byl na cvičení. A v těch Prachaticích ta vinárna na náměstí byla na dolním chodníku za podloubím ?,Pak by to bylo U Medvěda. Naproti nahoře bylo MěNV, nalevo "od Medvěda" po kratší straně byl hotel U Jelena. Já jsem do Prachatic jezdil služebně čas od času do pekárny (to byla mj. má původní kvalifikace z průmyslovky) a ta byla v podloubí a vedle hned byl "Medvěd". | |
| Uhlíř Jan | 23. 01. 2017 |
| No Pepo, musím uznat, že máš pamět vynikající. Ano, jak jsi napsal Ivanová, tak jsem si vzpomněl. Pod Schmidtová jsem si ji nepamatoval, ale pod Ivanová ano, akorát jsem si nemohl vzpomenout. Vzpomínali jsme i s Mirou Hlavatým a nevzpomněli. Takže fajn a díky za osvěžení paměti. Co se týká Vildy Turka, tak jsem na 1000% přesvědčen, že má Rybářskou střední školu. Vím, že mne to tenkrát taky udivilo a taky i proto, že vůbec takový typ střední školy existoval. Já myslel, že jsou jen rybářské učiliště. Ale na vojně v Prachaticích jsem se setkal i s člověkem, který měl vinařskou školu a součástí maturity byla degustace vína. S Jardou (příjmení jsem zapomněl) jsem rád chodil v Prachaticích do vinárny na náměstí a nikdy se nestalo, že by nám přinesli jiný druh vína, než jsme si objednali. Jo stalo se to hned napoprvé, ale to víno jsme vrátili s tím, že toto víno jsme si neobjednali. Číšník byl červený až na prdeli a od té doby to bylo OK. Moc dobře si nás pamatoval. Taky si pamatuji, že byl z Radomilic. Ona je to díra kousek od Vodňan. Jednou jsem tam jel, když mne tam zavedla jakási objížďka. Bude to tak 2 až 3 roky zpátky. Jinak i u nás byl v četě Zdeněk Dvořák a ten měl taky SZTŠ. Tuším, že byl z Lenory. Nepamatuješ si u nás na Petra Kricnera?? S ním jsme si dělali ze Zdeňka jako zemědělce legraci. Petr Kricner byl z Ústí n/L a dělal box. S ním jsme obsluhovali kotelny jak na štábu, tak na ŠDZ. respektive jsme se chodili tam ráno zašívat. Víš, jak to bylo krásné když venku mrzlo a te|ď si slyšel dupot kluků na buzeráku a my pěkně v teploučku?? No nic, zase jsem se rozepsal. Zatím spolubojovníci čau a těším se na další příspěvky. P.S vzpomene si někdo na podporučíka Horáka?? A jakou měl funkci?? | |
| Hrachovec Josef | 23. 01. 2017 |
| No ještě dopíšu to co jsem v minulém příspěvku pozapomněl. Já si myslím, že Vidla Turek měl stavební průmyslovku.Mně tehdy říkal, že je z Vodňan, tam byla a stále je rybářská střední škola a je tam ulice Radomilická. Nevím jestli s tímto zaměřením střední školy (tj. rybářská) by byl vybrán do ŠDZ s touto specializací ( i když u Miloše a Mira byl také v četě Dvořák (jméno už nevím), který měl SZTŠ (možná mechanizační zaměření). Mám dojem, že Vilda mně říkal, že v té době měli chatu u Vodńan (na Pražáku, chatová oblast), kde měl chatu i plk. Juraj Kostrej, což byl v té době náčelník správy vojenské dopravy, pod kterou "spadala" brigáda v Počáplech. Já jsem ho asi 2-3x viděl i v Počáplech, pak by bylo možné, že on Vildovi "zajistil" vojnu v Počáplech v týlovém vojsku i kdyby on měl tu rybářskou školu. I když si přesto myslím, že on měl přece jen tu stavební průmyslovku, protože po vojně celou až do předčasného dělal u nás na nádraží technika. Jednou jsem jel do Č.Budějovic a on nastoupil do stejného vagonu a tak jsme spolu mluvili celou cestu - to je ale tak 10 let zpět. Jinak po tom Kostrejovi, který šel do důchodu, byl tam plk. Cikánek, toho už jsi možná znal, protože také do Počápel jezdil tehdy ještě jako zástupce Kostreje. ( Ty podrobnosti a jména píšu zejména pro CIA, aby si je mohla potvrdit, když teď odtajnila miliony stránek. Mohlo to být jako u Švejka, když c.k. policii sděloval adresu knihaře Božetěcha Josefa, Příčná 6 Praha, kterýho vyhodili dveřmi z hospody a on se tam vracel oknem. On jim říkal, že to bylo v roce 1906 a c.k. řekla, že si kolegové ho v Praze najdou.... to pro úsměv na konec). | |
| Hrachovec Josef | 23. 01. 2017 |
| Druhá byla nrtm. Schmidtová, poté krátce Ivanová, ale pak opětně Schmidtová. Ona si vzala npor. Ivana, který byl myslím na 3952 (a někdo od nich z 3952 na něj také vzpomínal, že měl Renaulta, on šel také tehdy s bývalým velitelem ŠDZ npor. Šverákem na vysokou školu do Brna - toho ty si nemohl znát, protože tenkrát na tu VŠ šli nějak v srpnu 1975 a to jsi byl ještě v civilu) Nrtm. Schmidtová byla DOE tj. důstojník pro organizaci a evidenci, ale na 4434 přišla asi také až ke konci našho prvního roku. Tam před ní byl na té funkci mjr. Kapoun, ten se "vyznamenal" tím, že do Seredě na kurs na buldozer a bagr poslal 2 kluky Stankovského a Sutnera, ale oba poslal na stejný stroj. Čili oni se po půl roce oba vrátili jako bagristi a na buldozer nebyl nikdo. Tak holt jeden z nich a to Michal Sutner musel znova na 1/2 roku na buldozer do Seredě ( no alespoň se naučil maďarsky...). Možná si na Michala vzpomeneš, to byl on, který ke konci naší vojny krmil na PZH v Počáplech (jako náhradník za Standu Špéru, který byl na dovolené v tu dobu) a tento prasečák za něj vyhořel. Měl z toho soud , nějaký flastr z toho byl (myslím podmínka a peněžitý trest). On to sice neudělal, ale byl v nevhodnou dobu na nesprávném místě. | |
| Uhlíř Jan | 23. 01. 2017 |
| Ahoj Pepo. Opravdu jsem si vzpomněl, že se mne někdo na Dášu (?) Horáčkovou z Brniště ptal. Já totiž tenkrát jsem chtěl chodit s její sestrou Líbou, ale to se jaksi neuskutečnilo. Vilda Turek byl tuším z Radomilic (?) na jihu Čech a byl to absolvent Rybářské školy. Vím to proto, že já už tenkrát jsem chodil na ryby a společný zájem s Vildou nás tak trochu skamarádil. Stejně máš dobrou paměť na Jardu Sála. Já si na něho nemohl vzpomenout, vím jen, že byl o hodně starší než my. Do paměti jsi mne vrátil i Marešku. Na ŠDZ jsem se nejvíc skamarádil s Milanem Škorpou a toho jsem taky jednou od vojny navštívil. No byla to anabáze ho najít, ale přesto se to podařilo. Jinak na nikoho jsem z bývalé ŠDZ už nenarazil. Jinak mám doma fotku naší ŠDZ, ale o některých ani nevím jak se jmenují. Obdivuji, jakou máš perfektní paměť. Vzpomeneš si na dvě baby rotmistrině?? Jedna byla Zedníčková a druhá (?) O té druhé jsem psal Mirovi Hlavatýmu, že dělala v roce naší ŠDZ důstojnické zkoušky a když jsme téměř končili ŠDZ, tak ona byla povýšena do hodnosti podporučík. Nevíš, jak se jmenuje?? | |
| Hrachovec Josef | 23. 01. 2017 |
| Jsem rád, že se přihlásil další spolubojovník, kterého také znám. Já jsem se tě na vojně ptal jestli znáš Dášu (asi) Horáčkovou z Brniště, protože to byla nějaká asi důvěrnější známá mého spolužáka Franty Štěpánka z Mimoně -a ty jsi řekl, že jo. Z tvých spolubojovníků jsem tak 1x za 5 let potkal Vildu Turka, teď už ne, protože on šel do předčasného důchodu. Kdybych ho potkal , tak mu řeknu aby se přihlásil na spolubojovníky. S jeho bývalým spolupracovníkem, kterého znám, se tu a tam vidím, zeptám se jestli na něj nemá telefon. On Vilda byl asi staršinou na ŠDZ. Já jsem dělal na štábu jako účtovatel proviantu, po mně tam byl prý Bivoj Merc - my jsme ale nepotkali, protože Zelený stále tehdy nechtěl dřívější nástup na zaučení za mě povolit - to mně myslím právě řekl Vilda Turek. Jinak já na ČTZ na pokoji jsem byl s Otou Motlem, pak tam byl také chemik Zálešák (Jiří ?), vzpomínám také na Jardu Sála, který byl "účetní" u fin. náčelníka mjr. Vlašimského - to byla sousední kancelář na štábu. Jarda Sál byl ročník 1946, čili z vojny šel v 31 letech. Na ČTZ byl potom velitelem, po Standovi Havelkovi, "váš" Mareška... | |
| Uhlíř Jan | 22. 01. 2017 |
| Čtu tady Vaší diskuzi, ačkoliv vy jste vlastně moji mazáci, neboť já nastoupil do ŠDZ v roce 1975. Jelikož ale v roce 1975 se mi nikdo neozval a já si píšu s Mirou Hlavatým, tak jsem se přihlásil na váš ročník. Chtěl bych vás všechny doplnit. Ty fotky na web.čsla jsem opravdu posílal já, to je ten, který nastoupil v roce 1975 a byl z České Lípy. Zároveň jsem posílal na web. čsla i fotky kasáren z Prachatic, kde jsem taky sloužil. Jak píše Pepa Hrachovec, že si mne pamatuje?? To je fajn, ale já stejně nevím o koho jde. Teď k těm kasárnám. Já je začal fotit tuším v roce 2010 a Mirovi jsem posílal fotky z toho roku. Postupně jak se tam občas zastavím, tak někdy zase nafotím něco nového a posílám to opět Mirovi. Takže Miro má vcelku přehled o tom, jak kasárna vypadají. Když jsem je vyfotil poprvé v roce 2010 tak spousta budov byla již zbořena - hlavně tam vzadu, kde byla jídelna atd a u vstupu na pravé straně - tam byla nějaká přijímací místnost pro návštěvy. To vše už tenkrát bylo zbořeno. Zústala pouze budova štábu, kde již tenkrát byla ubytovna pro lidi pracující v EMĚ , budova svazku, budova basy a budova naší ŠDZ. V naší budově ŠDZ tenkrát nikdo nebyl a chátrala. Neknovější fotky však ukazují, že ji opravili a uvnitř je též ubytovna. Dokonce jsem tam vešel a s jedním pracovníkem jsem se domluvil, jestli to u něho mohu fotit v pokoji. Nevím jak ostatní pokoje tam mají, ale tento byl udělaný ze dvou našich tehdejších pokojů jako jeden i s příslušenstvím. Tehdy jsem taky fotil i typickou vstupní bránu, která tam ještě v roce 2010 existovala v nezměněné podobě v jaké byla při vašem i mém nástupu na vojnu. Bohužel dodnes se už nedochovala. Já když jsem to fotil, tak se tam moc procházet nedalo,. protože to vzadu má pronajaté, nebo odkoupené nějaká firma. Dalo se tehdy i dnes dojít od ŠDZ tak na úroveň basy a budovu svazku. Dál byl plot a za ním běhali hafani, tak jsem nechtěl mít krátké kalhoty, tak jsem udělal pár fotek a radši zmizel. To je zatím vše, co jsem vám chtěl sdělit. Pokud chcete někdo poslat nějaké fotky kasáren, napište mi na moji mailovou adresu a já vám je s radostí pošlu. Moje adresa - juhlir55@seznam.cz | |
| Vaňouch Miloš | 19. 01. 2017 |
| Já "svoje" okno na rotě ŠDZ vidět nemohu, bylo na druhou stranu. V té tělocvičně jsem tuším nikdy nebyl ale myslím že zrovna u ní jsme se párkrát zašívali místo provádění ranní rozcvičky. | |
| Hrachovec Josef | 18. 01. 2017 |
| Já ještě dodávám k dotazu Miloše, že ten "objekt" co je vidět z buzeráku mezi štábem a ŠDZ rotou je bývalé velitelství brigády. A vedle z pohledu napravo je vidět horní část bývalé tělocvičny, před ní byl ještě kurt na volejbal - ten vidět není. Oni totiž na 4434 byli i volejbalisté, kteří ještě před naším nástupem hráli krajský přebor, za nás už jen 1.A. třídu, ale byla to bída. Strážnice a basa - asi 50 m - od ŠDZ roty je taky vybourána a zůstal tam (před strážnicí) i ten prostor, kde stráž nabíjela a vybíjela samopaly (gorodek ?). No a ten štáb, tak z "Němečkova" okna jsou vidět sušáky na prádlo a viděl jsem i "své" okno mé kanceláře - to bylo třetí od kraje budovy směrem k ŠDZ, za naší kanceláří byl sám mjr. Šille a poslední kancleář byla kpt. Pítra - to byl výstrojní náčelník a s ním tam byl nprap. Piatnica (správce výstrojního skladu) a ten dojížděl až z Milovic, kde v té době už byli vojáci CCCP. No když jsem to své okénko viděl, tak mě to zahřálo na duši. No a na té fotce od štábu je krásně vidět napravo ten pás trávníku, ale už bez názorné agitace (to si asi Bohouš Bubník odvezl do Mělníka ... Posádka byla umístěna hned za vstupní bránou a odsud vlastně vždy vycházel na službu dozorčí posádky. | |
| Vaňouch Miloš | 18. 01. 2017 |
| Pepo díval jsem se i na ten letecký snímek na mapy.cz, je to tam opravdu částečně vybourané a zdevastované. Na našem bývalém štábu útvaru je nyní fungující ubytovna. Hledal jsem i nejvzdálenější strážní stanoviště za autoparkem u nafukovací haly, ta ale také zmizela. | |
| Vaňouch Miloš | 18. 01. 2017 |
| Miro dík za připomenutí, na budovu svazku jsem úplně zapomněl. Jinak když už jsem byl na těch stránkách s fotkama dalších kasáren tak jak vypadají dnes, zabrousil jsem i na Prachatice kde jsem byl na cvičení a taky jsem horní kasárna horko těžko poznával až na ten dnes zazděný domek dozorčího u vchodu. Škoda že tam taky nejsou dnešní fotky ze Znojma - Louky kde jsem byl druhý rok, no snad se tam ještě někdy podívám. | |
| Hrachovec Josef | 17. 01. 2017 |
| Tak už jsem fotky našel i já. No ale jsou tam jen skutečně jen 3. To ten letecký pohled vypovídá více co všechno bylo vybouráno a odvezeno. Takhle ty 2 baráky bych samostatně vůbec nepoznal. | |
| Hlavatý Miroslav | 17. 01. 2017 |
| Miloš, hovorili sme tomu Posádka, oproti cez chodník bola basa a za budovou boli sklady, čo sme chodili strážiť v sobotu. Ja už som správcovi tej stránky písal, že sa otvárajú len tie prvé 3 fotky. Tak dúfajme v nápravu. | |
| Vaňouch Miloš | 17. 01. 2017 |
| Mě také původní odkaz od Mira z 15.1. funguje - jsou tam ale jen 3 fotky. Co to bylo za dlouhou jednopatrovou budovu která je na první fotce u buzerplacu? Já už si to nějak nevybavuji, alespoň že štáb našeho útvaru a naší rotu jsem na dalších fotkách poznal. | |
| Hlavatý Miroslav | 17. 01. 2017 |
| Neuveriteľné, kliknem na csla.cz a je to tam .... Na lište ČSLA a tam je : 14.1.2017 - Kasárna dnes - Horní Počáply | |
| Hrachovec Josef | 17. 01. 2017 |
| Kliknul jsem, ale opět to nevyšlo. Najel jsem si ale na letecký snímek a tentokrát už jsem se trefil správně. Včera mě rozhodilo to kolejiště v elektrárně, protože já asi za ty 2 roky jsem se nikdy nepodíval k plotu, abych věděl kolik je tam kolejí a z té výšky je jich hodně. Jinak kolem bývalého velkého buzeráku je to kompletně vybouráno tj. vč.důstojnického klubu a pod buzerákem všechny budovy tj.kuchyně, pak i budova kde byla Arma, všechny roty také pod buzerákem. Možná, že zůstal bývalý kinosál, ale ten si už přesně nevybavuji, vím že byl blízko vstupu do autoparku. No a na té straně od vstupu od hl.brány směrem k elektrárně (a k ŠDZ) je bývalá svobodárna (tam tehdy pobývali Růžička a "Harry" Trutman), pak je strážnice s basou, brigáda a dole u plotu ŠDZ a štáb s buzeráčkem, kde se hrál fotbal. No a mezi plotem a asfaltovou cestou byl takový úzký pruh trávníku (od štábu až za ŠDZ) kde měl Bohouš Bubník svoji názornou agitaci - to byly takové na výšku do země zapíchlé skoro kosodélníky a v nich byly na plechové výplni hesla typu " Varšavská smlouva - pevná hráz míru a socialismu ". No socialismus to neubránilo, ale mír byl. Bohouš může mít tak poloviční radost. Pak ještě k elektrárně stojí asi všechny NZety, tam bylo vlastně strážní stanoviště 1. Z toho snímku vidím, že změny tam jsou velké a z bývalých kasáren se tak stal doslova tábor míru.. | |
| Hlavatý Miroslav | 16. 01. 2017 |
| Jardo klikni sem : http://www.csla.cz/ tam máš : 14.1.2017 - Kasárna dnes - Horní Počáply ale akosi to blbne, zatiaľ idú len prvé 3 obrázky. A je to ten druhý Honza, z České Lípy. Veď som písal - ŠDZ 1975. | |
| Hrachovec Josef | 16. 01. 2017 |
| Tak Miro, podle tvého vzkazu jsem se pokusil najít bývalé kasárna v Počáplech, ale už se mně to nepodařilo (píše to, že se nepodařilo nalézt nebo to bylo už smazané - možná ale blbě hledám) Já jsem se alespoň pokusil nalézt letecky snímek, to se mi sice podařilo, ale už z toho nedokážu rozpoznat z výšky bývalou siluetu kasáren. Jsou tam dobře vidět koleje, to ale zejména vedle v elektrárně a pak několik budov, další byly určitě zbourány a je tam i několik cest, které zřejmě kasárna rozdělily na několik nových úseků. Možná by se o to mohl pokusit i Miloš, který byl také asi stavař. No a jak píšeš o tom Uhlířovi, tak já z toho dedukuji, že se jedná o 2 různé Uhlíře. Jeden -starší- sloužil u 3952 (tam byli zejména hokejisti mj. i brankář Kečkeš, který po vojně chytal několik let v Pardubicích l.ligu, když jim "náhle utekl" Jiří Crha do Kanady). Druhého Uhlíře si pamatuji, ten nastoupil v r.1975 na ŠDZ a byl z České Lípy. Ten ale o té "devastaci" kasáren nepíše. O ní píše ten "první" Uhlíř, který ale šel z vojny 5.5.1975 - čili asi souputník našich Drešera a Jastrzebského byť s nějakým flastříkem navíc.. | |
| Hlavatý Miroslav | 15. 01. 2017 |
| Vážení spolubojovníci, dávam Vám do pozornosti fotomateriál dokumentujúci aktuálny stav " Pakárne u troch komínov ", ktorého autorom je Honzo UHLÍŘ, náš nasledovník na ŠDZ - rok nástupu 1975. http://www.csla.cz/vojenskasluzba/kasarna/Hornipocaply/index.htm | |
| Hrachovec Josef | 24. 12. 2016 |
| Tak přeji všem spolubojovníkům z Počápel, co se pohybovali v létech 1974 -1976 u 4434 vše nejlepší a pevné zdraví do dalšího roku. Zároveň s tím jsem si také připomněl, že (ještě) letos je to akorát "kulatých" 40 let co jsme ukončili vojnu. Uteklo to rychle, ale ještě nějaké, většinou příjemné a veselé, vzpomínky zůstaly... | |
| Hrachovec Josef | 10. 12. 2016 |
| Zdravím dalšího spolubojovníka z 4434. Z napsaného příspěvku ale vyplývá, že na PŠ jsi byl dříve ještě před naším nástupem na vojnu a tak s tebou jsme se my "tři původní" minuli, protože asi přes září 1974 jsi už v Počáplech nebyl? Na "Počápelské" vzpomínky to až tak nevadí když jsi tam uvedl některá jména, která byla známa i nám pozdějším nastoupivším. I na toho Jána Gondolu s tím čepcem jsem si také vzpomněl. Z tvého příspěvku jsem si dovodil, že jsi po dobu PŠ jsi byl pouze na rotě ŠDZ a tak nevím jestli si pamatuješ na další "starší" vojáky, kteří byli na 4434. Např. Jožka Pajli, za nás už četař, chemik praporu byl sice Maďar, ale z Bratislavy s tím, že slovensky mluvil naprosto normálně, pak také slob. Bačiak (asi) Jožo, ten byl u mjr. Vlašímského (fin.náčelník), můj předchůdce na proviantu byl Milan Goetz, hokejista brankář z Jihlavy, který ale chytal v tu dobu za civilní Neratovice, ve skladu proviantu byl skladníkem Schafarczik (od severu Moravy). Já si ještě pamatuji, že nějak velmi krátce co jsme nastoupili, tak dosluhovali 2 vojáci Tanko a Drška nějakou dobu co byli v base, ale pak byli propuštěni do zálohy. Myslím si, že tam s námi nebyli asi týden, oni tedy nastupovali už září 1972... | |
| vojtěch | 23. 11. 2016 |
| Zdravím spolubojovníky z Hor. Počápel. S Miro Hlavatým jsem si již psal. Vidím, že vy všichni jste asi byli u útvaru 4434 ale u ŠDZ. Já byl na PŠ, byl jsem tam od ledna 1974 do konce června 1974. Já tam byl převelen z Vejprt. Bylo nás tam asi kolem třiceti. Nevím jestli jste tam někoho znali. U nás tam dělal velitele čety des. abs, byl to Slovák stř. postavy, nosil brýle, mám dojem že pocházel z Bratislavy. Dalšího si pamatuji, ovšem již také bez jména. Utkvělo my v paměti, když nás napomínal, tak často používal slovo "čušte! Domnívám se ,že jsem to napsal dobře. Budovu jak jste popisovali si až tak již nepamatuji. Mám dojem, že jsme byli ubytováni ve druhé poschodí. Byl to pro nás luxus. Já byl na přijímači ve Znojmě jak jste někdo uváděl také v Louckém klášteře. Byl to podstatný rozdíl. Z těch jmen si pamatuji rtm. Španera , dále rtm. Šurek, nešlo jej přehlédnout. Dále to byl velitel roty npor. Šverák. Z mužstva si pamatuji vojáka ze skladu, někdy se tam pohyboval v noční košil s čepcem. Někdo jste psal, že nechtěl pracovat o sobotě kvůli té své viře. Já mám nezapomenutelný zážitek právě s ním . Byli jsme někde na cvičení a měli jsme házet granátem. Byl s námi velitel roty Šverák. Byli jsme v zákopu a tento dotyčný byl kousek ode mne odjistil granát. Tento mu buď upadl, Šverák to spatřil a granát odhodil. Nevím jak by to dopadlo. Z velitelů družstev si pamatuji na Jastřebského, kulturistu. Mimo jiné vyhledal jsem jeho adresu ale vůbec se neozval anebo mu to nedošlo. Dále jste uváděli Drešera. Myslím měl desátníka. Dále tam byl svob Zlý mám dojem , všichni byli někde ze severu Moravy. Ještě tam byl jeden ale toho si již nepamatuji. Jak nás naháněli na velkém buzeráku. Jeden se postavil na jeden konec druhý na duhou stranu a již jsme běhali. Samozřejmě nezapomenutelné bylo vodní cvičiště naproti kasáren, také pakárny u třech komínů. Speciální byl běh podél Labe v chemickém oděvu do Počápel a zpět. Vycházky byli jen do Počápel a někdy do Mělníka. Hospody byli v Počáplech dvě. Jedna byla hned u hl. silnice mám dojem , že se jí říkalo Skleník a ta druhá byla v dědine u Labe, ta se jmenovala Polabská. Mám vzpomínku na vycházku, asi ve Skleníku, něco se vypilo a zpět jsme se vraceli se zpěvem.Večer na bráně na nás čekal již dozorčí a bylo zle. Na druhý den byl ráno nástup a byli jsme vyzváni "zpěváci vystupte" a bylo po srandě. Už si nepamatuji co jsme si vysloužili. Z akcí si pamatuji přehlídku asi byla v květnu. Hrála tam posádková hudba z Prahy. V Mělníku jme byli na vystoupení Petry Černocké. Odehrávalo se to v kult. domě Otakara Jaroše. Nemůžu zapomenout stravování, opravovala se tam tenkrát jídelna my jedli z ešusů. Někdo jste to vzpomínali jak jsme si museli hledat okno, abychom se mohli najíst. Jídlo se vydávalo na rampě, pamatuji si tam na obličej, černovlasý voják takového jižanského typu, nakonec jsme se dozvěděli, že byl malíř. Jsou to již utržky vzpomínek . Budu rád,pokud jsem Vám něco připomněl | |
| Hrachovec Josef | 08. 11. 2016 |
| Pokud si vzpomínám tak Peter Michalík měl nějakou zdravotní "překážku", a právě díky ní narukoval až o 2 roky později. On byl ročník 1953 a Tono Chrenko byl myslím ročník 1950 (možná 1951). Tono původně studoval nějakou VŠ v Bratislavě, ale nedodělal ji a na vojnu šel, jak jsem psal už dříve, jako robotník cestár. Mně tenkrát říkal, že zejména "očišťoval" dopravní značky (pokud si to matně ještě pamatuji). Oni ale byli oba Peter i Tono kamarádi a vždycky když se přímo potkali, tak se bavili spolu. Potom co Tono skoro "bleskurychle" zmizel převelením někam na Slovensko (už nevím kam to bylo), nám oběma s Peterem chyběl. Kdyby Tono se dožil konce vojny v Počáplech, tak jsem zvědavý co by řekl Peterovi, když on se "vrátil pozdě"z dovolené ( z důvodu, že při odjezdu zpět do Počápel ho na hl.stanici v Bratislavě "odchytilia sexuálná pracovníčka a on zabúdol na všetko" - to po slovensky, ako nám to potom povedal). Tak jako tak to byli ale oba pozoruhodné osobnosti a zejména teď při tomto připomínání si vojny, jsem si je s radostí připomněl... | |
| Hlavatý Miroslav | 06. 11. 2016 |
| Peter Michalík bol postavou dosť atypický kuchár - skoro anorektik, povedané dnešnou mluvou. Tóno Chrenko, to bola postava kuchára ako vyšitá. | |
| Hrachovec Josef | 04. 11. 2016 |
| Na spolubojovníky se vracím cca po 2 měsících s tím, že jsem si vzpomněl z roty na dalšího "bratislavana z Rači" a to řidiče velitele útvaru Závodského. Jméno už si nevybavuji a ani nevím s čím jezdil, asi jenom s"gazíkem". Nevím také jestli už vozil i velitele Růžičku ( s ním by tam měl být asi předchozí řidič). Také jsem si vzpomněl ještě na Petera Michalíka (Miro Hlavatý uvedl na začátku těchto příspěvků, že si na něho pamatuje). On asi za 2 roky domů do Bratislavy se - kromě dovolené- moc nepodíval. Každopádně na druhou dovolenou (8-9 1976) měl od velitele Němečka nějaké dny navíc (možná až 5) jako dobrý voják v kuchyni - to on opravdu byl. No ale návrat zpět nestihl, dokonce pro něho jela eskorta a přivezla ho. Dostal asi 14 dnů basy, ale nevím o kolik šel skutečně domů déle, Byl to asi poslední trest Němečka v Počáplech... | |
| Hrachovec Josef | 11. 09. 2016 |
| Teď jsem četl v novinách jméno Peter Vass, a právě Vass (možná jen s jedním s, a asi jménem Jozef) byl asi také v Počáplech v "naší" dobu. Byl myslím menší obéznější a černé kudrnaté vlasy a vysokoškolák- absolvent. Ovšem odkud byl ze Slovenska, to už vůbec nevím a kde působil na vojně, to už taky nevím (na rotě, na štábu?). Byl-li to ten "absík", kterého jsi Miro myslel, tak na toho si vzpomínám úplně mizivě... | |
| Hrachovec Josef | 05. 09. 2016 |
| No to jsem si myslel Miloši, že jsi větší než já. Já jsem tehdy měl 183 cm a stále to uvádím. Je ale asi faktem, že třeba na rajonech jsme se spolu nepotkali a tak jsem Tě měl za vyššího. Já na rajonech v přijímači jsem se často potkával (tj. spolupracoval) s Jardou Hryzákem, možná 3-4x jsme spolu "kombajnovali" na horní chodbě a ten byl menší než já. No a co mě ještě vojna "dala" bylo asi 16 kg, které jsem nabral a už jsem je neubral. Na vojnu jsem šel s váhou asi 73,- kg a přišel jsem skoro s 90,-kg (a doteď jsem ještě něco přibral, ale stále jsem "docent"...). | |
| Vaňouch Miloš | 05. 09. 2016 |
| Tak ti kluci co zde zmiňujete se mi už bohužel vůbec nevybavují a jména teprve ne. Pepo s tou mojí výškou jsi se takřka trefil, měl jsem 182. Miro, Brener mi právě utkvěl v paměti tím že zrovna mě, "vojáka na baterky", navrhnul na opušťák. Kdo byli další dva velitelé družstev z našich řad už nevím, ale jeden z nich mohl být Lojza Zákravský. U něho si pamatuji že byl jeden z těch kteří dostali na jaře frčku a tito asi potom byli určeni jako velitelé družstev. | |
| Hrachovec Josef | 05. 09. 2016 |
| Po dalším přemýšlení jsem si vzpomněl na "obéznějšího" absolventa Koláře, ten ale nebyl Slovák a byl myslím ze Zlína, no a o tom Řípu něco asi potom povídal. Byl spíše takový namyšlenější a hrál si tak trochu - po tvém slově - na zupáka. | |
| Hrachovec Josef | 04. 09. 2016 |
| Pak ještě slovenský absolvent byl Medveď. Ten byl menší než Perďoch a asi také s námi byl v přijímači a odtud si ho pamatuji, nebyl ale obézní a pak se stal velitelem ČTZ a po něm přebíral ČTZ Standa Havelka. Dalším absolventem ze Slovenska, a také z VŠLD Zvolen - jako předchozí dva - byl Viliam (Vilo) Čížik, hudebník, který vystupoval na "Detvianskej lýre" - na co hrál už nevím, ten byl z nich nejmenší, ale ne obézní. | |
| Hlavatý Miroslav | 04. 09. 2016 |
| Nie, Perďoch bol u nás dlhšie ešte s jedným absikom, tiež stredoslovákom. Boli s nami obaja aj na Řípe. Bystro bol , no povedzme obézny. | |
| Hrachovec Josef | 04. 09. 2016 |
| Bystro, bystro, nebyl to náhodou Perďoch? Byl takový vyšší, možná i více než Miloš ( a o něm myslím , že má tak 186 cm - je to pravda ?). Perdˇoch skutečně asi přišel během přijímače a pak šel myslím na ČTZ. On měl asi VŠLD ve Zvoleni. Já ale už dávno jsem četl, že nějaký Perďoch, coby horolezec, zahynul někde v horách. To je více jak 30 let, ale nemusel to být on. No a Obetka jsem připomínal pouze z toho, že kdysi když jsem uváděl spolubojovníky z Bratislavy na ČTZ a TOP, tak na něho jsem si nevzpomněl, protože on se u nás na rotě v podstatě pouze mihnul a vybavil se mně až teď, kdy vzpomínáme "skoro na každý den" v Počáplech. To bylo už v čase kdy byl velitel Standa Havelka, čili to už jsi byl určitě pryč... | |
| Hlavatý Miroslav | 04. 09. 2016 |
| Ad Obetko : tak to mi nič nehovorí, asi to už bolo po mojom odchode. Ad Šille a Tolar. Oni boli strojári, tak si našli melouch a vyťažili čo sa dalo. Aj zašívanie. Pri schodoch bol tzv. kuřárna. Tam sme o.i. , nacvičovali aj , vtedajší hit , " Směr Praha" . Podotýkam s veľkým úspechom. Aj čistili sapíky, akože pomocou popola z cigariet. A niekedy aj dlho do noci, kým boli páni mazáci spokojní. V prijímači sa na rote objavil absik VKVŠ z východu, ktorý sa preslávil svojim výrokom : " bystro, bystro ", a my sme mu , potichu, odpovedali expreso. Miloš, celkom ma zaskočil fakt, že Brener - veliteľ družstva. To mi úplne vypadlo, ale nebol ním aj Salaba ? | |
| Vaňouch Miloš | 04. 09. 2016 |
| Jo a ještě v přízemí byl za mřížema zbrojní sklad, tuším na straně jak byly kanceláře VČ a VR. Jak se dostal Šille ke správcovství kotelny už ani nevím, vždycky se v ní "zašil" když byl v sobotu hospodářský den. Pamatuji si že jsme na něm žadonili aby pustil teplou vodu když jsme přišli zpocený z nějakýho výcviku, on na to ale musel mít souhlas VČ nebo VR. Ty opušťáky jsem těm dvoum někdy záviděl, jednou jeli na opušťák během 3 týdnů 2x. Jeden z nich byl odměna za opravu hasičskýho čerpadla. | |
| Hrachovec Josef | 04. 09. 2016 |
| No tak to si mně trochu tu ŠDZ rotu připomněl. Já v přijímači jsem byl na pokoji v 1.patře nalevo od schodů a to až úplně vzadu jako poslední místnost, která měla okno na venkovní plot a pak v PŠ jsem byl dole v přízemí hned první místnost nalevo ( za námi v dalším pokoji byli právě ti kluci z Kysúc). Čili ta PVS dole by měla být skoro naproti (nevím ale kde byl vstup do ní - asi dál z chodby). Napravo od vstupu měl asi místnost Šverák, ale Španer měl , myslím si, místnost naproti a pak za ním byl výstrojní sklad. Jestli byl až na konci, to už si nevybavuji, no a kotelnu se Šillem už vůbec ne. Přitom na té rotě jsem byl ještě v květnu 1975, protože tehdy jsme se jako PŠ zúčastnili vojenské přehlídky v Praze (ale ne jako cvičící, ale jako shromažďovací jednotky, kteří měli "sregulovávat" pochodující). To, že Šille a Tolar byli aktivní mě v paměti zůstalo a i pamatuji, že dostávali i často "VOP". Holt paměť časem už tolik neslouží, přesto si ale myslím, že právě při tomto vzpomínání na vojnu si leccos osvěžím... A ještě jsem si vzpomněl pro Mira Hlavatého, že už na ČTZ nastoupil jako absolvent vysoké školy Obetko (jméno už nevím), byl z Bratislavy a jeho žena byla právnička. On říkal, že ona činí nějaké úkony, které by ho mohly z vojny dostat dříve.To se skutečně stalo, myslím, že Počáplech pobyl tak 4 měsíce... | |
| Vaňouch Miloš | 04. 09. 2016 |
| Na PVS v 1.patře si pamatuji hlavně proto že jsme tam museli povinně sledovat televizní noviny a taky jsme tam čistívali zbraně a jednou po skončení přijímače dlouho do noci přešívali místo zelených knoflíků zlaté. Byl tam taky stolní fotbal. Místnost v přízemí kde bylo to mnou zmiňované PŠM, byly hned první dveře vlevo vedle schodů do 1. patra (proti vchodu). Asi to byla tedy nějaká místnost pro jiný účel ale muselo se tam vejít víc lidí. V přízemí si ještě pamatuji že vpravo od vchodu byly kanceláře velitelů čet a roty a na konci výstrojní sklad. Vlevo od vchodu na konci chodby byla kotelna kterou měl na starosti Šille. Umístění popisuju z pohledu vstupu do budovy. | |
| Hrachovec Josef | 03. 09. 2016 |
| No mě ta lítačka v Praze "přepadla" tak, že jsem u Středu (Praha-Střed) hledal ulici V jámě, kde tehdy byla opravna a najednou slyším "Soudruhu (asi) desátníku prokažte své doklady ". Tak jsem položil tašku s počítačkou na zem a podal jsem jim asi vojenskou knížku a nějaký ten příkaz k cestě z útvaru a zároveň přitom jsem kouřil. A velitel té lítačky říká "pište, při kontrole kouřil", jinak nic víc na "mě" nenašel. Když pak druhý den jsem říkal Zelenému, že jsem dostal zápis , že jsem kouřil, tak mě vůbec nenapadlo, že to může být zcela jinak. A právě pak Němeček to mé vysvětlení vůbec nebral a rozhodl zřejmě pouze on, i když ty vlasy jsem pochopitelně vůbec dlouhé neměl. A tak když už vzpomínáme na vojnu, tak se mně vybavil (asi) charakter Němečka i v té souvislosti s tím důstojníkem v restauraci v Táboře, který ho také nechválil ( to mě tehdy před těmi desítkami let ale vůbec nenapadlo, to až nyní, když se vzpomíná na vojnu). Když jsi vzpomněl tu PVS v přízemí na ŠDZ rotě, tak tu já si vůbec nevybavuji. Pro mě PVS byla v 1.patře nalevo od schodů s okny na venkovní plot a tam vidím velkou mapu světa, kde byly vyznačeny vojenské pakty NATO, SEATO, CENTO, ANZUS a ANZUK a už si nepamatuji, jestli tam byla Varšavská smlouva. No a protože já jsem v té době byl na PŠ, tak si už také nevzpomínám, že by nám přednášel pplk. Janda, coby politruk, možná mě až tak nezaujal (je to ale možné, že tam byl - to by možná věděl Bohouš Bubník, který u něj jako 3.zástupce pracoval). Já si ještě vzpomínám, že celá rota ŠDZ se neveřejně (tj myslím ne hlasováním) vyjadřovala k tomu "zda vojnu chceme prožít nebo přežít". Výsledek byl asi 84 ku 16 tj. přežít. Výsledek sděloval Šverák a nebyl z toho vůbec nadšený a to bylo na PVS na štábu v přízemí a tuhle PVS si vybavuji -ta měla okna na brigádu. No ale protože ty budovy byly skoro shodné, tak asi PVS dole v přízemí na ŠDZ byla taky. | |
| Vaňouch Miloš | 02. 09. 2016 |
| Údajně dlouhé vlasy spojené s lítačkou v Praze jsem zažil taky. Když jsem byl na dovolené před odchodem z Počapel tak mě zastavila lítačka v Praze na Florenci. Npor.Zelený mi potom řekl že bude muset poslat hlášení k novému útvaru. Jestli ho opravdu poslal nevím, ve Znojmě mi to nikdo neoznámil. S velitelem útvaru Němečkem mám taky jeden nepříjemný zážitek i když zapříčiněný vlastní vinou. Měl jsem dozorčího roty na ŠDZ v době kdy v přízemí na PVS měla zrovna PŠ politické školení mužstva s politrukem útvaru. Ten mě nedlouho předtím upozornil že k nim přijde právě Němeček. Když někdo nadřízený z útvaru přišel na rotu tak se muselo zařvat končit, pozor! a podat hlášení. Končit, pozor! se řvát nemuselo pokud tam byl pouze dozorčí sám. Já před tím poslal pro něco pomocníka a tak když tam vtrhnul Němeček, pouze jsem podal hlášení. No nevšim jsem si ale že pomocník je už zpátky, Němeček ale na to nic a vpadnul do pévéesky. Seřval mě až odcházel z roty a potom mě proprdnul i politruk, asi že ho na tý PVSce překvapil. Když jsi zmínil opušťáky tak jsem si taky na něco vzpomněl. Na ŠDZ jsem byl jeden z asi 4 který nebyl doma na vánoce ani Silvestra. Pustili mě až v únoru a pak poměrně krátce potom v dubnu, podruhé a v Počaplech taky naposledy na doporučení velitele družstva Brenera (to už jsme měli velitele družstev z vlastních řad). Jednou jsem si naivně myslel že dostanu opušťák za zadržení osoby při výkonu stráže. Chytil jsem tam v noci nějakýho nalitýho civila v enzetech. No nebyla z toho nakonec ani pochvala, když o tom přemýšlím tak to musel být asi někdo z útvaru nebo ze svazku a zveřejnění se asi nehodilo. | |
| Hrachovec Josef | 02. 09. 2016 |
| Ještě jsem si vzpomněl na 2 příhody,které se staly až asi 4 roky po ukončení vojny . Když jsme se v roce 1980 vraceli se ženou z Itálie vlakem, tak v Táboře při čekání na přípoj k nám, jsem se v restauraci nahodně u stolu seznámil s důstojníkem, který znal býv. velitele Němečka. Už si pochopitelně vše nepamatuji, ale co mně po těch letech zůstalo jako leitmotiv, že tento důstojník ho nechválil. A já k tomu dodávám, že toto hodnocení bych potvrdil, protože mě taky " poškodil" tím, že jsem nemohl vyčerpat jeden "vopušťák". Mě v Praze chytla lítačka, když jsem tam vezl počítačku do opravy, a bylo mně sděleno, že při kontrole jsem kouřil (to byla pravda). Když jsem to po návratu zpět říkal Zelenému, coby náčelníku štábu, tak on mně tvrdil, že takovýto důvod zápisu (kouření) není možný. No asi za 10 dnů přišlo oficiální sdělení od lítačky, že jsem měl dlouhé vlasy při kontrole. Němečkovi jsem říkal na hlášení, že to není pravda, protože jsem tehdy i u něj jsem měl vlasy krátké a u holiče jsem mezitím vůbec nebyl. On ale rezolutně řekl, že mě musí potrestat a tak jsem dostal (myslím) nepovolené vycházky, to se vztahovalo i na to, že jsem nestihl využít všechny udělené "vopušťáky". No druhá příhoda po "Počáplech" byla ta, že jsem tady u nás na nádraží potkal Sedláčka. Jakou hodnost měl už přesně nevím, asi kapitán. On v té době už byl v Táboře na okruhu a jak jsem se k němu hlásil, tak si na Počáply vzpomněl. Řekl mně ale jednu zajímavou věc, že u vojska končí (asi ne hned, ale po ukončení vázací doby, která byla po vysoké škole). To mě vcelku překvapilo, protože jak zejména ze štábu si ho pamatuji, tak se mně tehdy zdál vojnou zaujatý. To bylo ale také nějak kolem roku 1980. ... | |
| Hrachovec Josef | 28. 08. 2016 |
| Ty Prachatice asi v nějakým seriálu byly, já tam vevnitř jsem nebyl, ale byl tam jeden kamarád jako VŠ a my jsme na něho před branou čekali.Kasárna to byla velká a kdysi tam byla Dukla Prachatice, která hrála i krajský přebor. No a jinak z těch dolních kasáren bylo na PŠ v Počáplech tehdy několik kluků z Kysůc. Jména si vybavuji vcelku dobře Fero Ďurkáč z Turzovky, Ignác (řečený Náci - stolár) Priečko z Čierne-Skalitého, dále pak Šeliga a Chabreček, ti byli Rakové a Zákopčie (nebo možná Staškov). Já s Fero Ďurkáčom jsem se tak trochu přátelil, on byl myslím strojař a shodou okolností někdy v roce 2006, když jsme byli na dovolené na Kypru, tak v hotelu nás obsluhoval číšník, který právě byl z Turzovky a Fera Ďurkáče znal. Proviantním náčelníkem v té době, co jsme sloužili, tam byl major Tokár (viděl jsem ho asi 2x, když byl v Počáplech) a také tam sloužil npor.Vihan, který na štábu v Počáplech v nějaké učebně nyl uvedena jako nejlepší střelec v soutěžích za celou silniční brigádu a to několikrát. Vzpomínky se mi občas vybaví, když se něco připomene, ale minulost je to už nevratná... | |
| Vaňouch Miloš | 27. 08. 2016 |
| Ve Vimperku jsem byl v roce 1980 u nádraží ale moc si na to nepamatuju, během cvičení mi zemřel táta tak jsem měl trochu jiné starosti. V Prachaticích jsem byl nejdříve v těch dolních, nahoru jsme ale chodili do jídelny. Většinu doby jsem strávil na štábu vyplňováním nějakých papírů a tabulek. V roce 91 jsem tam byl vedený jako technik roty u stejnýho útvaru, ten ale byl již celý přestěhovaný nahoru. V paměti mi utkvěl obří buzerplac s tribunou a taky to jak jsme se v tý kose tlačili u kamen. V televizi jsem jednou viděl nějaký seriál z voj.prostředí a myslím že některý scény byly natáčený právě z těchto kasáren. | |
| Hrachovec Josef | 26. 08. 2016 |
| pro Miloše ,v těch Prachaticích jsi byl v dolních nebo v horních kasárnách? Ty dolní patřily pod Počáply, horní byly bojové. A ve Vimperku jsi byl u nádraží nebo u Sloupu ? U nádraží byl také útvar patřící spíše k Počáplům (typově) a tam myslím byl kdysi i major Rec. Major Rec byl zástupcem náčelníka štábu a místnost měl v 1.patře za mříží a sloužíval v Počáplech jako dozorčí posádky a byl z něj "vítr" No a "Sloup" byly obrovský kasárna. Všechny tyhle kasárna jsou už zrušený a nyní jsou de facto největšími kasárnami tady v okolí u nás ve Strakonicích, ačkoli tady nikdy nebyly (kromě nějakých 30-40 lidí celkem strážní služby z dávného dřívějška). Kasárna v Písku, v podstatě od Marie Terezie (asi patery), byly zrušeny. Stopem jsem já jezdil vždy z Mělníka do kasáren, když jsem se vracel z "vopušťáku"- no bylo to asi tak 4x v tom druhém roce. | |
| Hlavatý Miroslav | 26. 08. 2016 |
| Ja mám ČVO 721 - veliteľ čaty cestného vojska. Momentálne mám hodnosť por. ASR v.v. Na manévroch som nebol, lebo od roku 1977 som sa dal k četníkom. V roku 1978 som sa stretol so Štefanom Lukáčom v Policajnej škole pri Brne. Ja som radšej z Olomouca jazdil stopom do Brna, tam bolo viac vlakov na Bratislavu. Prestupy v Přerove alebo v Břeclavi neboli nič moc. | |
| Vaňouch Miloš | 26. 08. 2016 |
| Teď jsem si všimnul že na cvičení jsi byl pouze jeden den. Tos měl dobrý, u mě to bylo 4 + 5 + 3 týdny. Ještě mě zebe když si vzpomenu na tu kosu co byla v únoru 91 na mým posledním - celý první týden i přes den minus 15-25° C. | |
| Vaňouch Miloš | 26. 08. 2016 |
| Honza Zavřel byl z Prahy, jeli jsme spolu autem z vojny které jsem si doma půjčil (jel jsem těsně před civilem na dovolenou), pamatuji si i ulici kde jsem ho vysazoval. Z ŠDZ si už jenom pamatuji že Šille a Tolar šli spolu do Jinců, jinak už nikoho. Paradoxně nejblíž domovu jsem byl v těch Počaplech, na cvičeních to byl Vimperk a 2x Prachatice. | |
| Hrachovec Josef | 26. 08. 2016 |
| Já jsem se asi nepřesně vyjádřil. O Vás dvou, resp. i o Honzovi Zavřelovi, jsem se dozvěděl hned když jste se sem přihlašovali. Mně šlo ale o ostatní, protože - když už tak vzpomínáme - tak najednou se na ČTZ v Počáplech objevil Standa Havelka, ny výcvikovce Láďa Balcar, no a 5213 pak Verner Filip a Jarda Legner, ale zbytek Vaší čety se někam "rozprchl" a to jsem původně myslel. Je ale fakt, že nikdy jsem se já těchto Vašich "spolužáků" ze ŠDZ nezeptal kam "šli" ostatní, protože mně to tehdy asi vůbec nenapadlo. To až nyní když vzpomínáme... Já třeba jsem "obdivoval Lukáče zejména proto, že byl až z takové dálky a když jezdil domů, tak vždy v rozkaze byly napsány navíc dny na cestu (on mně třeba říkal, že z domova vidí až na Tisu - což tehdy bylo pro mně něco nepředstavitelného - dneska skoro jakbysmet, když už tak vzpomínám). Doufal jsem tedy, že třeba jeho další útvar nebude někde např. u Chebu. Jestli třeba ze Slovenska šli na Slovensko. No ono i z té Olomouce byl relativně dobrý spoj do Bratislavy přes Přerov a Břeclav, ze Znojma do Prahy také jezdil rychlík do Prahy a když tak z Jihlavy do Prahy to jezdilo dost často . To takový Honza Zavřel byl myslím z Prachatic (alespoň otec z výcvik roty byl z Prachatic) a to ze Znojma nebylo až tak napřímo. Tak takhle jsem to myslel. No a cvičení jsem byl 1x a to pouze 1 den někdy v roce 1978 (možná 1979) v září (september) s tím, že tento den byla pracovní sobota, což nám major odůvodňoval tím, že při plánování v dubnu (april) nevěděli, že v září bude pracovní sobota... Bylo to na učebně o polních pekárnách, protože k tomu asi vyštrachali mé střední vzdělání. Ve vojenské knížce ale nic zapsáno nemám,ale hodnost tam mám jako rotný. Já jsem jinak odcházel z vojny "jako správce jídelny vojáků z povolání " ČVO už nevím. | |
| Vaňouch Miloš | 26. 08. 2016 |
| Já byl s Honzou Zavřelem převelen z Počapel do Hodonína, ale ještě v den nástupu v Hodoníně nás převeleli do VÚ 6396 Znojmo (areál Loucký klášter). Jak jsem se díval tak tento útvar tady ještě není registrován. My jsme byli silniční útvar, cvičili jsme zejména stavbu pontonových mostů přes řeky. Honza byl velitelem pontonové čety, já člunové (párkrát jsem si zajezdil v motor.člunu po řece Moravě). Ve Znojmě byli ještě bojováci, tam jsem se musel hlásit když jsem měl lítačku. No a co cvičení po vojně, byli jste? Já byl 3x, naposledy v roce 1991. | |
| Hlavatý Miroslav | 25. 08. 2016 |
| Už som to síce uviedol nižšie , ale nevadí.... Ja som skončil v Olomouci. Na tejto web stránke som tam prihlásený na VÚ 5599 rok 1975 a zatiaľ nič .... Som sám. Iných si nepamätám. | |
| Hrachovec Josef | 25. 08. 2016 |
| Zdá se, že vzpomínky na Počáply se vyčerpaly a tak se ozývám znovu já s tím co jsem chtěl už dříve a to kam jste se "rozprchli" po ŠDZ ? Myslím tím pokud si ještě pamatujete kam byli převeleni ostatní (vím, že Karel Brenner byl převelen do Chrudimi, protože můj kolega ze skladu proviantu se s ním znal ještě z civilu). Jestli jste "zaplnili" celou republiku od "Šumavy k Tatrám" ,nebo i dál | |
| Hrachovec Josef | 17. 08. 2016 |
| Ještě se vracím k tomu mému předchozímu příspěvku, protože když jsem to odeslal, tak jsem zjistil několik chyb ( třeba ze Šverákem, má být pochopitelně se Šverákem, a dále nějaké nedopisy resp.přepisy), které doufám pochopíte. Někdy je holt myšlenka rychlejší než ruka a pak se stane písemný "malérek". Ještě trochu z jiné stránky, já jsem někdy před asi 14 dny psal na jeho pracovní e-mail Jardovi Legnerovi do Sportu, kde tu a tam zveřejňují přímé spojení na redaktory a fotografy, s tím, aby se také ozval do "Spolubojovníků". Zatím tak ale neučinil, možná má tedˇ hodně práce, protože valná část kolektivu je v Rio de Janeiru a on tak fotí skoro všechno co je doma (totbal). Já bych Tě Miro přeposlal ten můj e-mail jemu, abys mu případně "napísal" ty, protože jste byli oba dva s Milošem perspektivou pro ČSLA a on byl tedy taky. Třeba se ozve a bude nás víc... Vy vlastně se také můžete přihlásit na ty vaše nové útvary, kam jste nastoupili v r.1975. Souhlasíš s tím ? Počáply bylo pro mě místo ke vzpomínání, byť teď už (jak píše Uhlíř - nástup do ŠDZ 1975 a on konkrétně i o útvaru "bez čísla"), tak dnes - resp. v tom čase co to psal - už tam jsou pouze ruiny -snad vyjma důst.klubu.. | |
| Hrachovec Josef | 17. 08. 2016 |
| Tak ta vojanda byla nrtm.Zedníčková a já po nástupu k proviantnímu náčelníku ( tj v době jak píšu dříve, když jste hráli fotbal mezi štábem a rotou ŠDZ) jsem byl jejím de facto podřízeným. Vzpomínám si, že jsme po jejím návrhu začali sázet sportku, ona vždycky pak rozpis sportky vsadila na poště v Mělníku ( stálo mě to týdně asi 40 Kčs). No a jednou v pondělí přinesla nevsazené tikety, protože se na poštu v pátek asi do 16 hod.nedostala - to byla tehdy definitivní časová doba dokdy se mohlo vsadit. No a v pondělí, když přišla do práce, tak z novin zjistila, že bychom vyhráli asi 800,-Kčs na několik rozpisů a rázem byla na infarkt. Tahle hrůza, že nevsadila, u ní trvala možná 2 měsíce. Já jsem tedy kvůli tomu z okna skákat nechtěl- kancelář byla stejně v přízemí na štábu a na ČTZ také, ale ona byla na mdloby (bya také ale na peníze). No ale já jsem s ní nedosloužill, ona měla zájem odejít jinam na štáb a asi někdy 3 měsíce před koncem vojny "šla o patro výše" k por.Sedláčkovi, který byl tehdy krátce už jako zástupce velitele praporu ( předchozí zástupce mjr. Fučík odešel výše na sil.brigádu). A její nástupkyně byla p. Vaniaková, což byla dozajista matka pozdějšího brankáře fotb.Slávie Martina Vaniaka, který dnes děla asistenta Romanu Pivarníkovi v Plzni. Říkám dozajista, protože ona i on mají stejný nos a původně bydleli v Ústí n.L , on píše,že tam s fotbalem začínal .... No a pak na štábu byla místo mjr. Kapouna nrtm. Schmidtová (provdaná potom, ale pouze krátce), za (asi) npor. Ivana, ten byl z jiného útvaru a šel také myslím studovat ze Šverákem do Brna - to byla funkce DOE - důstojník pro organizaci a evidenci. Dál pokračování až příště... | |
| Vaňouch Miloš | 17. 08. 2016 |
| Teda vy máte oba paměť! Já si jen pamatuji že na štábu jedna vojanda byla, ale jak se jmenovala a jakou měla funkci už vůbec ne. | |
| Hlavatý Miroslav | 17. 08. 2016 |
| Jozef s Tvojou pamäťou to nevyzerá vôbec zle.... 42 rokov je pekná doba. Si dobrý Kratina bol dobrák. Títo poddôstojníci, i z minulých príspevkov, boli u nás počas prijímača. A teraz z iného súdka .... rtm . Zedníčková zo štábu? Spomínate ? | |
| Hrachovec Josef | 16. 08. 2016 |
| S těmi veliteli družstev - místo čet - máš asi pravdu. Ty "dvaja, ktoré asi myslíš boli " asi Pasulka z Brna a Kratina myslím z Rumburka ( to trochu po slovensky, lebo ma častějšia slovenčina tak trochu chýba - a i ty pondělní inscenace v televizi...). Pasulka i Kratina za našeho nástupu byli svobodníky, Pasulka pak byl na výcvikové rotě a tam získal i další hodnosti, myslím, že do civilu odcházel jako četař a Kratina asi také - u něj si to už nevybavuji. Oni odcházeli o 1/2 roku dříve. K Pasulkovi jsem měl trochu "blíže", protože on tak nekřičel a měl chemickou průmyslovku a já potravinářskou průmyslovku a tam byly chemie podobné.. | |
| Hlavatý Miroslav | 16. 08. 2016 |
| Správna odpoveď Jozef, ale .... Nakoľko to boli poddôstojníci, tak podľa mňa, zastávali funkcie veliteľov družstiev. Páči sa mi Tvoj výraz : hlasitý poddôstojník. On a slob. Pavlačka so Znojma boli hlavní zupáci ... A hodne urevaný, až moc. Blaško bol v v pohode. Ešte tam tm boli dvaja frajtri, takí menší, jeden chudučký a druhý mal takú guľatú tvár s materským znamienkom. Mená neviem... | |
| Hrachovec Josef | 16. 08. 2016 |
| Desátník Jozef Gerbel byl v přijímači vedoucím (asi) naší čety, kmenově byl na výcvikové rotě - a tam se po příjímači vrátil - u npor Klečky a npor. Zavřela -technik roty( táta spolužáka z ŠDZ). Gerbel byl takový hlasitý poddůstojník a Klečka kolikrát říkál " Gerbel seřvi je". Gerbel byl myslím z Partizánského. Také tehdy v přijímači tam byl svob. Blaško, ten byl ze Zlatých Moravců a pak ještě byl velitelem čety u nás v poddůstojinické škole (PŠ) - čili na rotě ŠDZ byl také do května 1975. Velitelem naší čety na PŠ byl des. Panajotidis Leo z Brna, s ním velitelem další čety na PŠ byl des. Pospíšil také z Brna . U Panajotidise jsem zvědavý jestli se také nevrátil do Řecka jako spousta jiných Řeků. Tito dva šli z vojny domů spolu s Jastřebským a Drešerem v dubnu 1975, Blaško a Gerbel až v září 1975. | |
| Hlavatý Miroslav | 15. 08. 2016 |
| Pozor, príde kontrolná otázka : Kto bol des. Jozef Gerbel ? | |
| Vaňouch Miloš | 10. 08. 2016 |
| No já taky nebyl žádný pes, jedna příhoda ze Znojma těsně před mým odchodem do civilu. Na cvičení narukovali záložáci a já je dostal týden na povel. Dva z nich byli přímo ze Znojma. Jedno odpoledne jsme měli vypadnout z kasáren na pochodové cvičení. Jeden z těch dvou znojemáků byl vinař a skončilo se u něj na zahradě. Jak to dopadlo si asi dovedete představit. Tak tak jsme stihli návrat na rozkaz a když se kluci mátožně šourali kolem dévéťárny ve tvářích celí červení, tak se nás ptal co jsme dělali a kde jsme byli. Jeden z kluků mu odpověděl - "ten nám dal, sotva vlečem nohy", no ještě že jim nedal fouknout do balónku. | |
| Hrachovec Josef | 09. 08. 2016 |
| Já si také na Musialka vzpomínám a z těch hovorů s ním jsem nabyl přesvědčení, že až tak tu vojnu a následně i funkci po ŠDZ nijak neprožíval (pozdější podřízení - tam kam byl potom převelen - si ho určitě museli považovat). No a s tou kulturistikou u něj jsem vcelku překvapený, ale on byl myslím z Opavy a tam se silovým sporům vcelku dařilo. Byla tam mj. v té době 1.liga boxu (a to asi až do revoluce). No a že se jmeno- val Julius, tak to mě taky už nějak vypadlo. Na o poku píšete o hospodě, resp. hospodách, v Počáplech, tak tam byly 2 z toho jedna dole u Labe, ale už nevím jak se jí říkalo. V obou ale se čepoval Pražan z Holešovic, což nebylo až tak dobré pivo a pivovar je už dávo zrušený. Bylo by zajímavé, jestli ty hospody ještě jsou. Já sám za ty 2 roky jsem na pivě byl asi 5x a nemohu si vzpomenout na nějaký významnější vjem. Snad jen to, že jednou v létě, když už jsem by z hospody l v kasárnách, tak při cestě přes velký buzerák, kde byly vysázeny takové nižší stromy, tak ty byly tak obsypány mraky chroustů, že byl neskutečný problém vůbec dojít na ČTZ.... | |
| Vaňouch Miloš | 09. 08. 2016 |
| Na Musialka si trochu vzpomínám ale to že dělal kulturistiku už ne. Když jsme u toho zlatého moku, tak jeden zážitek z Počápel. Někdy koncem roku 74 tam přijelo za Lojzou Zákravským a za mnou několik bývalých spolužáků z průmky kteří nyní studovali VŠ. Bylo to odpoledne uprostřed týdne a zrovna druhý den byl plánován ráno před budíčkem cvičný poplach. Byli jsme žádat velitele roty o vycházku, nejprve o tom nechtěl kvůli tomu poplachu vůbec slyšet, pak ji povolil pouze Lojzovi, no a nakonec jsem ho umluvil i já. V hospodě po spořádání tataráčku a několika piv mi bylo dost blbě. Protože jsem tušil že ráno při poplachu bych asi nestíhal, zalehl jsem místo v pyžamu v maskáčích což se ukázalo ráno jako velmi prozíravé. | |
| Hlavatý Miroslav | 09. 08. 2016 |
| No koľko nás, tých pionierskych vedúcich, bolo si nepamätám. 8 - 12 ? Ale bol to jednoduchý spôsob " opustenia miesta posádky ". Niečo iné ako knajpa " Polabská ", kde som sa zaúčal konzumovať zlatý mok. Moc mi to nešlo ale učiteľov som mal zato zdatných. Verner Filip bol "ťažký špílmacher " a zarytý baníkovec. Miloš a pamätáš na Julu Musialeka ? Ten podľahol čaru kulturistiky , veď vzor mal dobrý, vo veliteľovi družstva , čat. Jastrzebskom. Alebo sauna u Šilleho v kotolni.... | |
| Vaňouch Miloš | 08. 08. 2016 |
| jj na fotbal a podobné sporty já nikdy nebyl, ale i tak jsem v Počáplech určitě získal nějakou fyzičku. Když jsem musel jeden čas vést ve Znojmě rozcvičky tak třeba zlepšení ve vytrvalostním běhu bylo znát. | |
| Hrachovec Josef | 08. 08. 2016 |
| Na ty pionýry si vzpomínám, že někdo od Vás z roty tak odjížděl, asi to bylo víc než jeden, ale jak píše Miloš níže, nevím kdo měl ty "výhody". Já si dále vybavuji dobu kdy jsem začal dělat na štábu ( tak někdy po 15.červnu - to bylo cca 14 dnů do konce mého předchůdce, on byl hokejista a končil k 30.6.1975 a já jsem se musel zaučovat i v sobotu a neděli a pamatuji, že právě v tyto volné dni jste hráli fotbal na place mezi štábem a rotou. Byl jsi tam ty, Standa Havelka, Verner Filip, asi i Tomašík, možná Jarda Legner, Miloš asi ne a dál už nevím, ale 2 na 2 jste určitě nehráli. Potom na ČTZ Standa Havelka říkal, " to víš Hlavatý byl velkej Slovanista". Já bych si v té době taky fotbal zahrál, ale kvůli práci jsem nemohl... | |
| Hlavatý Miroslav | 08. 08. 2016 |
| Každú stredu, okolo 14:00 odchod do Mělníka, do 15:30 čo by pioniersky vedúci, potom šupom na Poštu, telefonát na účet volaného domov - potom pivo a návrat do Pakárne u 3 komínov. To boli časy ..... Peter Šurek pochádzal z dedinky Dojč, pri Senici. | |
| Hrachovec Josef | 08. 08. 2016 |
| No rtm.Šurek byl "Záhorák" a mluvil tak česko-záhorácky (záhoráci zejména jinak mluvili slovensky, na Slovensku sa hovorí a Záhorácí ríkají). Mám dojem, že koncem našeho období - tj.září 1976, odešel na Turecký vrch, což byla posádka právě na Záhorí. | |
| Vaňouch Miloš | 08. 08. 2016 |
| Tak to si bohužel vůbec nevybavuji, asi jsem na této akci nebyl, to bych snad nezapomněl. Ještě jsem si vzpomněl jak někteří kluci jezdili jednou týdně odpoledne do Mělníka dělat pionýrský vedoucí, každá akce znamenající vypadnutí z roty byla vítaná. | |
| Hlavatý Miroslav | 08. 08. 2016 |
| Miloš, pamätáš na pokus o návštevu české kapličky - ND v Prahe ? Mala to byť opera, no tak to je niečo akurát pre vojakov ZS. Už som zabudol v ktorej hospode sme to prepili aj so Šurekom. Niektro bol zobrať Program, aby sme mali ako dôkaz, keby niečo. Ale prešlo to. | |
| Vaňouch Miloš | 08. 08. 2016 |
| Jak tady zazněla některá další jména, tak se mi někteří hned vybavili. Třeba rtm.Šurek, spolu jsme občas "bojovali", no dnes se mu nedivím, byl jsem voják tzv. na baterky. Kromě toho zájezdu na Duklu se mi ještě vybavila společná rozlučka když jsme končili ŠDZ. Tuším že to bylo asi v lesní restauraci směrem na Bechlín a mimo obvod posádky, takže jsme museli mít povolení. Někdo tam měl i svojí holku a pamatuji jak ji Vláďa Matýsek protancoval. Ahoj. | |
| Hlavatý Miroslav | 07. 08. 2016 |
| Ahoj Jozef, slob. Drešer, tak ten nás zlikvidoval hneď po nástupe na ZVS. Buzerák - žabáky - kačáky .... A potom sa postavil s Mitterpachom dolu pri stolu dozorného a veľmi sa bavili na tom, ako sme pre svalovicu nedokázali , alebo s veľkými problémy schádzali po schodoch. Alebo kolečká po kasárni, jedno kolečko nás viedol Rišo, druhé Mitterpach a tretie Miro Jastrzebski. A my sem boli grogy už po prvom. Tí nám dali zabrať. Ja som bol na izbe hneď vedľa nich, a pamätám ako sa prišiel , podotýkam veľmi skoro ráno, ešte za tmy , Rišo rozlúčiť keď šiel do civilu.. Ale to už nebol slob. Drešer ale Rišo Drešer. Bol dojatý, podával ruky a pod. Keď odišiel Olin ( výkonný ) tak ho fakt nahradil ten chlapec, čo sa o ňom zmieňuješ. Ale jeho meno si teda vôbec nepamätám. Ostatné o ňom sedí. Ale bol v pohode. Vojto Kinčeš bol z Bratislavy a Miro Bystrický nám robil veliteľa čaty aj on bol v pohode. No potom prišli rtm. Šurek a Španer a to už bola iná káva. To už bola vojna.... | |
| Hrachovec Josef | 07. 08. 2016 |
| A ještě jsem si vzpomněl na "bývalé mazáky" na rotě, Jastrzebského a Mitterpacha jsem už trochu popsal dříve a tu a tam si připomenul i Richarda Drešera, ten končil na jaře 1975. Nevzpomínám si asi už přesně, ale údajně si dal " závazek", že jako "supermazák" už nesejde z 1.patra níže, nevím jestli to dokázal, každopádně když šel do civilu tak určitě už sejít o to jedno patro musel. On byl jako hokejista brankář, i když v tom období nechytal, ale po vojně jsem někde se dočetl, že Richard Drešer přestupuje z Ingstavu Brno do Žiliny. Ingstav Brno byl v té době druhý brněnský klub a hrál - vyjma jedné sezony v 1.lize- pouze druhou ligu. Žilinav té době hrála druhou ligu na Slovensku ( ale jestli tam chytal nevím). Také si vzpomínám na další jako Kinčeš a Bystrický a také Jáno Gondola. On byl myslím z Košic a byl pomocníkem výkonného praporčíka a u něj se měnilo prádlo. O něm mně někdo řekl, že byl (asi ještě je) "Adventistou sedméno dne", to znamená, že v sobotu mají "pohov-volno-zpívat". No s námi v sobotu už asi rajony nedělal, ale rok předtím asi -víra nevíra - musel. Já jsem tenkrát vůbec nevěděl, že nějací "Adventisté..." jsou. To jsem se dozvěděl až po revoluci. Možná, že by si mohl stěžovat, že mu po dobu vojny byla odepřena víra. Tady se na to "specializoval" jeden právník a bylo to zveřejňované. Já sám si dovedu "představit", že při nástupu praporu stojí vedle velitele praporu nyní kaplan, u nás tehdy tam stával ZVP Janda ... Ahoj | |
| Hlavatý Miroslav | 02. 08. 2016 |
| Ad Jardo Šille: večerný nástup na chodbe pred večierkou. 28 vojclov v žlto-hnedých pyžamách a jeden .... V pásikovom , teda civilnom. A kto to bol ? No predsa Jardo. Až už to frčalo..... Ad Bohuš Bubník : cca 10 rokov späť som sa z TV dozvedel, že jeho otec bolo významný člen Sokolu a odbojár. Aj on, teda Bohuš tam vystupoval. | |
| Hrachovec Josef | 02. 08. 2016 |
| No to sem rád, že jsem e-mailom do "cudziny" (bohužel) spustil takovou kanonádu. No a jak Miro Hlavatý uvedl další jméno Kovács, tak to je další, kterého si nevybavím a že byl z Královského Chlmca, kousek tedy od Lukáče, tak to mám mezeru po 41 letech jako hrom. Tu krádež jsem si myslel s otazníkem, protože - pokud to bylo- tak to bylo nějak těsně před koncem než jste se rozprchli na nové útvary. A ještě k Milošovi, před nějakým časem ( 3-4 roky zpátky), jsem v televizi u nějakého pořadu na konci v titulkách viděl jméno Alois Zákravský, ale co to bylo už nevím. A ten protěžovaný byl zejména Tolar a s ním v menší míře Šille a to zejména za zlepšováky, jaké to byly ale už nevím. U Tolara si pamatuji, že ten nastoupil až asi 10.října 1974 dodatečně. Ahoj Josef | |
| Hlavatý Miroslav | 01. 08. 2016 |
| Ahoj Miloš, posielam Ti mailom mnou spracovaný Zoznam 1,čaty ŠDZ. Ak tam niekto alebo niečo chýba doplň a prepošli. Kovács bol Rudo, z Královského Chlmca. Miro | |
| Vaňouch Miloš | 01. 08. 2016 |
| Zdravím tě Miro, jsem rád že jsi sem zase zabrousil. Na deku co dostal Kolařík si vzpomínám. Použila se k tomu deka stržená z Joža Sýkory který spal nad ním a kterému se musela hned zacpat pusa aby nevyjekl a neprozradil nás. Kdo chodil často domů za různý zlepšováky a byl asi tak trochu protěžovaný byl Šille, myslím že měl u útvaru otce majora. Jarda Hryzák chtěl tuším po vojně být strojvůdcem, ale chtěl počkat až skončí parní provoz. Dnes se mi vybavil ještě jeden chalan ze Slovenska, Kovács (ach ta moje paměť na jména). On byl maďarské národnosti a jednou před rozkazem nás měl na povel při půlhodince tzv. pořadové treninkovky. Přemluvili jsme ho aby nám popsal povely v maďarštině a pak nám i v maďarštině velel (byly dle řádů povolené pouze povely ve slovenštině nebo češtině). Ahoj. | |
| Hlavatý Miroslav | 01. 08. 2016 |
| Nazdar válečníci, mesiac som tu nebol a ejhle. Už sme traja. Začnem trochu chaoticky, reakciami na Vaše spomienky. Pohodár bol z Neratovic, Boris Kolba bol z Trenčína, Vlado Kyška bol z Oravy, Jožo Tomašik z Parchovian - východ. Šťastný bol Honzo a Lukáč bol Štefan, Šille bol Jardo. No aby aj moja pamäť mala trhliny, tak si nespomínam , že by sa kradlo, ergo priamo Jožo Sýkora. Deku dostal, to áno, za tú fixlovanú žltačku a následnú karanténu. Blb..... Miloš pamätáš, ako dostal deku aj Kolařík ? Prišli sme z 3 dňového cvičáku a on mal dozorčího na rote a po našom návrate poznamenal : " Smrdíte jak telata " .... A večer ju mal .... Ale na mená mám " pamatováka " dobrého. No a Karol Vavrinec ? Bol z Bratislavy ako ja, vymysleli sme, že v Bratislave predávajú sádrové busty politikov. Odobrili nám SC a Karola sa pýtali, že či nepotrebuje niekoho so sebou , teda akože mňa. No on si vystačil sám, sketa ..... Nakoľko ja so modelár ešte aj dnes , tak má na to spomienky. Áno, Franta Kolařík mal vymoženosti ako modelár, chodil domov, mal k dispozícii miestnosť ( ešte na ŠDZ-ke). Ale tiež si sám vystačil. Ja som sa presadil s modelarčinou u KakiLáďu. Na štábe bola taká maketa stanoviska smerníka ( cca 70 x 50 cm ) a ja som to " zrepasoval " a bol za to VOP ( opušťák ). Tie večere po tme si pamätám, aj to , že na Štedrý večer sme sa prestriedali v dôstojníckej jedálni. No a brambory ? Osekávané príborovými nožni do tvaru hranolu, na to sa nedá zabudnúť. V kinosále mal koncert Pavol Hamel a my sme škrabali brambory, smola. Láďa Matýsek bol predseda SZM a mňa prijal za člena. Na Duklu sa nedá zabudnúť. Ja som hral na gitare, až som si prsty zodral. Ale DUKLA, ako pamätník už je zrenovovaná. Inak aj ja som bol stavár. Jardo Hryzák bol mašinista u dráhy. Ten chrotal blahom, keď počul " brejlovca " a podobné lokomotívy. To boli priam prednášky o mašinách. Na dnes stačí, Jardo nezabudol som. Pozdravuje Vás Miro | |
| Vaňouch Miloš | 31. 07. 2016 |
| S Vladimírem budeš mít asi pravdu, jak jsem psal tak s pamatováním si jmen mám problém a Matýskovi jsem spíš říkal pohodáři. Co se týče toho šachu tak nějaký turnaj v Počaplech byl ale už si nepamatuju jestli jsem ho hrál (jestli ano tak určitě s nevalným výsledkem). Ale s Matýskem jsme hráli korespondenční šach v několika turnajích které pořádala redakce Obrany lidu. Vím že někteří kluci trochu záviděli že si každý druhý den chodíme při rozkaze pro poštu ale byly to jen koresponďáky s napsaným tahem. V jednom turnaji se mi podařilo dvakrát po sobě postoupit a mohl jsem pokračovat i ve Znojmě a pak ještě v civilu. Dnes už se korespondenčně asi nehraje, mohlo by se podvádět s využitím počítačů. Co se týče těch brigád tak jsi mi připomněl že jsem se jich ve Spolaně několikrát zúčastnil (natahovali jsme například nějaké kabely), už jsem na to zapomněl. Na zájezd autobusem na Duklu si také vzpomínám. Přečet jsem si nějaké články na netu co se tam toho rozkradlo a jak to tam teď vypadá. Pokud by tam nezlepšili ostrahu tak asi žádná obnova nemá smysl. Jinak já už dávno stavař nejsem, vydržel jsem u toho po vojně pouze 2 roky v projekci. Ale schází se nás pravidelně 2x do roka pět spolužáků ze školy, tak mě napadá že se jich musím zeptat na Lojzu Zákravského s kterým jsem první rok v Počaplech vojákoval. Ahoj. | |
| Hrachovec Josef | 30. 07. 2016 |
| Matýska si vybavuji obstojně také ( tedy dnes je určitě jiný) a když jsi napsal, že je Pepa, tak já v první moment bych řekl asi Vladimír, ale nebyl s ním tak nablízku, abych si ho více zafixoval On byl určitě jak svoji postavou, ale zejména osobností (pro ty co ho blíže znali) pozoruhodným člověkem k přemýšlení. Já sám jsem se s ním v té době bavil několikrát a vždycky to ve mně zanechalo jiný vjem než od ostatních. Ten věkový a zkušenostní rozdíl byl rozhodně znát. A ta tvoje zmínka o šachu. Pokud si vzpomínám tak tam v Počáplech byla šachová soutěž a on se určitě účastnil a myslím si, že ty také - to mám jen epizodní vzpomínku připomenutou tvojí zmínkou o šachách. Já někdy před 2 roky jsem si vzpomněl, a to při příležitosti výročí 60 let zpět, že jste taky jako ŠDZ absolvovali "tematický" výlet na Duklu k památníku, Ten nyní prý nezažívá nejlepší období (resp.alespoň tehdy v r. 2014), a tak - " k lepšímu" - mě napadlo, že teď k výročí 40 let od ukončení vojenské služby, by "zodpovědní" absolventi ŠDZ v Počáplech z r.1975 mohli zorganizovat brigádu na záchranu. Byla tam u Vás spousta stavařů (a to včetně inženýrů - Matýsek, možná potom i Láďa Balcar a možná i další..). Slovensko má Euro, čili i cesťáky by byly v eurech.... Haha, co tomu říkáš ???. Nejblíž k Dukle to měl asi Lukáč od Čierne nad Tisou, on byl železničář, tak by mohl zajistit federální vlak (nevím ale odkud byli Sýkora a Tomašík, Kýška byl spíše ze západu Slovenska a na další, pokud vůbec byli, Slováky si teď nevzpomenu (ale jeden byl Kolba a další Hlavatý). Nám ostatním bylo tehdy sděleno, že peníze na ten tematický výlet na Duklu jde ze sobotních brigád (Spolana Neratovice, řepa od Mnichova Hradiště, apod.) - těch se ale už ŠDZ prakticky nezúčastňovala, mohl ale na tu řepu někdo od Vás, kdo měl SZTŠ... Tak to na konec na odlehčení k celé té Dukle ... Ahoj | |
| Vaňouch Miloš | 29. 07. 2016 |
| Jsem rád že jsi zmínil Pepu Matýska, alespoň trochu opustíme předešlé smutné vzpomínky. S ním jsem byl na jedný cimře již od nástupu a pak po celou dobu v Počaplech, tak si na něj poměrně dobře pamatuji. Byl trochu při těle, asi o 5 let starší než většina nás ostatních, vysokoškolák s titulem inženýra. Přesto šel na 2 roky, jak nám vyprávěl tak proto že jednou vyjel na důstojníka který vedl v posledním ročníku VŠ jejich vojenskou přípravu. Byl ženatý, měl již malý dítě a žil ve Slaném nebo nedaleko od něj. Na vojně byl v úplný pohodě, vše bral s klidem a ani velitelé ho nijak nebuzerovali. Vzpomínám si na zážitek s ním ze dne nástupu 1.10.1974. Při nástupu k útvaru jsme museli civil naházet do pytle a s ním i další "zbytečnosti" které měl kdo sebou. Já si vzal na vojnu magnetický šachy který mi povolili si nechat. Když jsem přišel na určený pokoj tak již tam byli kluci ze Slovenska kteří narukovali o den dřív. Chvíli po mě dorazil i Pepa, dle příkazu jsme se měli převlíct do pracovních uniforem, obout kanady a připravit se na nástup. Ani jeden z nás dvou jsme se do uniforem nevešli, mě třeba končily kalhoty v půlce lýtek, kanady mi byly malý. Oni si totiž povyměňovali naše věci kluci slovenský kteří tam byli dřív. No Pepa řek něco ve smyslu že to nemá cenu, že na to kašle a jestli nemá někdo třeba šachy že by si zahrál! Tak jsem je vyndal a hráli jsme než tam někdo vpadnul a byl z toho v šoku (myslím že to byl Jastrzebski) a hnal nás honem do výstrojního skladu. Ani už nevím kam Pepu po skončení ŠDZ převeleli ale asi to nemohlo být moc daleko, ženáče nemohli poslat na druhej konec republiky. Ahoj. | |
| Hrachovec Josef | 28. 07. 2016 |
| Píšu dnes ještě jednou, to předtím jsem se díval jestli tam nebude ten Jarda Placht. No není tam ještě, možná až se vrátí do Prahy. On byl vlastně podřízeným Ládi Balcara. A k tomu Znojmu, tak statek existuje a produkuje víno stále. Tam je známější Znovín a pod něj myslím statek nepatří, statek dříve fungoval jako výrobce okurek a zeleniny, ale zkrachovala fruta jako zpracovatel a produkce se snížila. Nebyl náhodou ze Znojma Matýsek ? No a mimořádku jsem blízko zažil i já. Můj soused na bidle Jarda Kieweg z Vodňan jel na pohřeb babičky domů , pak nějak jel doma na motorce ještě se svojí tehdejší holkou a zabil se nárazem o patník. Ona to přežila.Teď někdy začátkem srpna to už bude 40 let. Když se mu to stalo tak já už byl na ČTZ, ale než odjel tak jsme spali vedle sebe. Z výcvikovky z roty tam jel na pohřeb Tonda Jelínek (takový bodrý "horák" od Třebíče) a když se vrátil tak povídal, že takový slzy už dlouho neměl když viděl Jardu v rakvi (on říkal Czinegeho, tak mu Tonda říkal). No a druhou mimořádku měl vedle z roty Machovský z Liberce (taky patřil pod Láďu Balcara), když byl jako veltel čety na chvíli převelen do Přelouče a na nástupu byl ten voják "odsouhlasen", že je přítomen a on byl v tu dobu už oběšenej na kapesníku. Proto se Machovský vrátil fakticky chvilku před civilem a bylo na něm vidět, že ho to vzalo . No ten Jarda Kieweg mně stál dlouhé vzpomínání.... Ahoj | |
| Vaňouch Miloš | 28. 07. 2016 |
| Na Znojmo vzpomínám trochu se smíšenými pocity, máš pravdu že v areálu byl vinařský závod a oblíbený slogan byl "jdu se zašít do vinařskejch". Špatný vzpomínky mám na to že se nám tam staly na jaře 1976 poměrně krátce po sobě dvě mimořádky, zabili se tam 2 kluci. Oba na motorce, jeden při službě v autoparku a druhý na vycházce. Byli to dobrý kluci a stále mě to zasáhne když si na to vzpomenu. Od tý doby nás absíky posílali každý třetí den do služby, nejen jako pomocníka dévéťáka ale taky na rotu, do parku i do kuchyně a od tý doby jsem se už domů nedostal kromě dovolené těsně před odchodem do civilu. Docela bych se ještě do Znojma rád podíval jak to dnes s Louckým klášterem vypadá. Ahoj. | |
| Hrachovec Josef | 28. 07. 2016 |
| No na to jídlo jsem si také vzpomněl a v podstatě od té doby jsem se dlouho pozoroval, že jím velice rychle ( to proto abych tehdy uvolnil místo dalším na oknech vedllejší budovy - tam se jedlo ještě "exkluzivně", protože kdo místo nechytl, tak musel někam jinam). Ta přestavba kuchyně a jídelny trvala určitou dobu, ale já si už nevzpomínám. kdy to skončilo, protože já jsem de facto od června 1975 patřil ke kuchyni a jedl jsem už uvnitř. Myslím si, že už v tu dobu byla již kuchyně a jídelna hotová. I také si vzpomínám na Dvořáka, myslím si, jestli trochu neráčkoval, no a tom cvičišti u Labe píšu dole (již dříve), kdy tam píšu jak mně Pavel Španer skákal po zadku, aby mě ho nepřítel neustřelil. Na to cvičiště si vzpomínám ještě na podzim 1974 - už po přijímači, kdy byla velká voda a ty fošny to tam mj.byly, pak plavaly v té vodě jako "sirky" A nakonec dnes jsem tady u nás v Kauflandu potkal Jardu Plachta, který na vojně jezdil s HONem na výcvikovce, ale po vojně šel do Prahy jezdit s náklaďákem, nyní už dlouhou dobu dělá v " pohostinství" (dá-li se to stále ještě tak nazývat) a sice U Tří Bernardýnů v Modřanech. On na ten HON nastupoval po "mazáku" Kubalovi (ten měřil do 165 cm no a Jarda má asi 195 cm). To byl pohled jako na Pata a Patachona. Také jsem mu řekl ať se přihlásí na "Spolubojovníky". No a nato tvé místo ve Znojmě, jsem si vzpomněl, že tam byl vinný sklep a z tohoto St.statku jsme také někdy brali víno ( to když jsem kdysi dělal ve velkoobchodu). Ahoj | |
| Vaňouch Miloš | 28. 07. 2016 |
| Jo ŠDZ dokončili všichni a i kolega Šťastný dostal těsně před rozpuštěním frčku. Ještě jsem si vzpomněl na dva dnes již srandovní zážitky z Počapel. První trval skoro celý půlrok od nástupu. Tím byla uzavřená kuchyň i velká jídelna pro mužstvo. Vařilo se venku pod širým nebem v polních kuchyních a jedlo se také venku z ešusů. Polívka se jedla až jako druhé jídlo aby se s ní mohl alespoň částečně vymýt ešus. V této době nás pustili do jídelny jenom jednou, na přísahu, kdy byl řízek. Druhým byl zážitek z přijímače kdy jsme měli v prvním týdnu na kinosále besedu s velením útvaru a m.j. se nás ptali co se nám líbí nebo nelíbí. Všichni mlčeli, až vstal hrdina Dvořák a stěžoval si že není toaleťák a ještě něco. Byla přislíbena náprava kterou jsme poznali hned druhý den. Nástup hned po snídani s plnou polní, s atombordelem a se samopalama a přesun na pole s čerstvě udělanou hlubokou orbou na poli nedaleko od Labe. Převlečení do atombordelu včetně masky, cvičení "k zemi - vztyk - k zemi - plazením a přískoky vpřed". Po asi 4 hodinách jsme dorazili totálně vyřízení na rotu a zasr..... od hlavy k patě. Výstroj a zbraně jsme čistili asi do půlnoci, pak už si nikdo nikdy na nic nestěžoval... Ahoj. | |
| Hrachovec Josef | 24. 07. 2016 |
| No a Šťastný ŠDZ dodělal, že ? Já si nevzpomínám, že by někdo z Vás to neudělal, nebo se mýlím ? Pamatuji si ne jediného absolventa, který neměl frčku a to byl vojín absolvent Mlynář. On byl ale vysokoškolák a hlavně syn "osmmašedesátníka" Zdeňka Mlynáře, nevím ale kde potom skončil, přijímač absolvoval. Co se týče té místnosti- modelárny na ČTZ, tak jsem si vzpomněl, že druhá místnost po levé straně byla asi skoro prázdná (první místnost byl zbrojní sklad s mříží). Já sám jsem tam snad byl asi jednou a to tam v ní mně ukazoval spolubydlící Ota Mottl ruský holící strojek na setrvačník, který si přivezl z domova z Teplic a kupodivu fumgoval - běžné holení na vojně to s ním šlo skvěle (ale mě vousy moc tehdy nerosly). Nic takového jako modelářské náčiní tam už tehdy nebylo. Modelaření je zajímavý koníček, já na to nemám ani ruce a trpělivost a zaujetí. To soused ze zahrady, kterou ale už nemáme, byl snad mistr světa v leteckém modelářství (nevím ale jestli se uskutečňuje) Mistr Evropy byl kdysi určitě (tj.asi tak 20 let zpět myslím v Portugalsku). Teď už takové zaujetí nemá, když jsem se ho náhodně na to ptal před 2-3 roky, blíží se mu pomalu už osmdesátka. Ale uměl to a stále je kapacita. Tohleto rozepsání bylo už ale zcela mimo "Počáply"a v podstatě je to nevojenský "odběh" od hlavního tematu tj.vojna. Já si skoro myslím, že o této místnosti nikdo nevěděl.Určitě by se našel někdo v rámci kasáren (tj.v průměru do 400 vojáků), kterého by modelářství bavilo, protože tam až tolik jiného vyžití nebylo.. Ahoj. | |
| Vaňouch Miloš | 23. 07. 2016 |
| No Šťastný si hrál trochu na frajírka, občas zkoušel dělat velitelům drobný naschvály, jeho cílem bylo jak pořád říkal, skončit ŠDZ bez frčky jako vojín absolvent. Vždycky když si ho zavolal velitel čety nebo roty k pohovoru tak k němu chodil provokativně s dekou, jako že je připravenej jít do basy. Co se týče té místnosti na ČTZ kterou jsme dostali na modelaření, tak tam byl původně nějaký sklad. Když se vešlo na rotu tak byla nedaleko od vchodu po levé straně, přibližně proti stolku dozorčího. Myslím že před dveřmi byla ještě mříž (pohyblivá jako dveře). Jednou nás tam přišel zkontrolovat politruk útvaru a byl zděšenej že tam máme volně lepidla, nitrolaky a palivo do spalovacích motorků (směs metanolu a ricin.oleje) - měl hrozný strach aby nevznikl požár což by znamenalo mimořádnou událost. A tak laky a lepidla musely do plechový uzamykatelný bedny a palivo si vzal k sobě do kanclu a vydal mi ho jen výjimečně na osobní žádost s důrazným "poučením". Jednou pořádal v Počaplech svazek oblastní výstavu výrobků ze zájmové činnosti, myslím že se to jmenovalo Armádní soutěž technické tvořivosti. Velení chtělo abychom se tam prezentovali. Bylo to v době kdy jsme tam toho moc k prezentaci neměli, tak dali volno Kolaříkovi na cestu domů do Prahy aby přivezl nějaké plastikové modely letadel které před vojnou postavil. Na argument že to jsou modely západních letadel (stavebnice měl z Tuzexu, u nás se ještě nevyráběly) vymyslelo velení "parádní slogan" kterým byly na výstavce prezentovány - POZNEJ SVÉHO NEPŘÍTELE ! Výstavka byla v důstojnický jídelně a trochu jsme si tím u velení šplhli i když to všechno bylo trochu na hlavu. Ahoj. | |
| Hrachovec Josef | 23. 07. 2016 |
| Také ahoj., Paměť na jména a na obličeje mám asi odjakživa. Ono taky si skoro nešlo nepamatovat více jak půl roku na nástupech stejný "kolorit" jmen počínaje Andělem a konče Zavřelem a také ještě i požární hlídky, tam byl vždy velitel Anděl a druhý den Lukáč (nebo Legner ?). Z těch tvých "spolubydlících" si vybavuji skoro všechny až na Šťastného. To jméno tam asi (určitě) bylo, ale obličej a postavu si už nevybavím. No vždyť je to více jak 41 let, to ale pochopitelně neznamená, že bych je teď poznal ( i ten Jarda Legner má už taky méně vlasů na fotkách v novinách). U toho Karola Vavrince si z té jedné služby s ním docela vzpomínám, že to bral asi vážně tu funkci (ty šňůry). V kuchyni jsem také škrábal asi 3x brambory, ale pak- když jsem u kuchyně sloužil- si nějak nevybavuji kdo tam chodil. Hodně do služeb chodili hokejisti, protože ti měli dost podstatné úlevy během roku, ale jestli škrábali brambory jsem vůbec nepostřehl. Jinak na ČTZ za mě nevím, že by tam existovala nějaká místnost na modelaření, já jsem tam ale přišel asi v polovině srpna 1975. Kdyby tomu tak bylo, tak by to měl pod sebou velitel Standa Havelka a to bych věděl. Tak zatím ahoj. J | |
| Vaňouch Miloš | 21. 07. 2016 |
| Ahoj, ty máš teda paměť! Když jsi jmenoval další kluky tak se mi hned vybavili. Třeba Karolko Vavrinec, v přijímači jsem s ním byl na jedný cimře, ještě když jsme tam byli po šesti. Někdy nám vadilo že bral vše až smrtelně vážně asi že byl starší. Já přišel na vojnu absolutně nepřipravenej, vůbec jsem netušil co mě tam čeká. Jardu Legnera jsem viděl koncem devadesátých let, náhodou se u mě objevil v prodejně na Letné. V Počaplech jsem si to snažil zpříjemnit modelařinou, npor.Zelený nám zařídil místnost na ČTZ kam jsme se chodili "zašívat" abychom nebyli na ráně na rotě. U útvaru byli rádi že mohou vykazovat nějakou zájmovou činnost tak to trpěli. Jo co mi ještě utkvělo v paměti z Počapel bylo několikahodinové ruční škrábání brambor do šesti kotlů v kuchyni, na to jsme jeden čas chodili docela často ale nemuseli jsme potom ráno na rozcvičku. Zatím se měj fajn! | |
| Hrachovec Josef | 21. 07. 2016 |
| A ještě jsem si včera večer vzpomněl z ŠDZ na Kolaříka z Prahy, ten si myslím byl už ženatý a táta byl asi pplk, a také jsem si dnes ráno vzpomněl na Karola Vavrince. S ním jsem sloužil vůbec svoji první službu na rotě jako pomocník. On měl takové zvučné "rrr", ale ne jako Havel, ten rrráčkoval jinak. No a ještě mezi těmi co zůstali v Počáplech jsem zapomněl (dole níže dříve také) na Láďu Balcara z Moravské Třebové, on byl vedle na výcvikovové rotě pod Lojzou Klečkou ( s ním - Klečkou-jsme tenkrát slavili ve službě - já na rotě a on na útvaru, když jsme se ten večer stali mistry Evropy ve fotbale - ale jenom ústně po telefonu, on byl zarytej " Baníkovec" jako Verner Filip - ten ale nebyl až tak jako Lojza). Je to dávno, ale stále si to pamatuju a tedy i občas vzpomenu.... | |
| Hrachovec Josef | 20. 07. 2016 |
| No sláva, další z Počápel z roku 1974 ze 4434 se ozval. Na tebe si také zřejmě pamatuji, relativně světlejší vlasy (tehdy krátké),vyšší asi 185 cm a spíše se usmívající a pražák. No ono Vás tam na ŠDZ bylo asi 30 a na spoustu jmen bych si ještě vzpomněl a to vždy z nástupů (Anděl,balcar, brenner, chvíli i Bohouš Bubník, droba, dubský,dvořák, filip, handlovský, havelka, hlavatý, hryzák,kolba, kyška,legner,lukáč, salaba sýkora, šille, tolar, matýsek, musialek, tomašík,vaňouch,zákravský a zavřel- možná Vás bylo víc, ale teď už mě nikdo nenapadá). V Počáplech po Vašem "rozútěku" na jiná místa v ČSSR zůstal Verner Filip a Jarda Legner (toho jsem asi 2x potkal, ale už je to velmi dávno, on stále ještě fotí pro Sport, takže tu a tam je ještě uveden a vyfocen u článku) na 5213 a u nás na 4434 byl velitel na ČTZ Standa Havelka. Matně si vzpomínám ještě než jste se rozutekli, že se tam u Vás na rotě kradlo ( a byl to asi Sýkora ?). Když tak odepiš, protože Hlavatý už asi zapomněl na spolubojovníky. | |
| Vaňouch Miloš | 17. 07. 2016 |
| Ahoj chlapi! V Počaplech jsem byl první rok, od října 1974 do srpna 1975, po přijímači na ŠDZ. Miro tebe si pamatuji, já byl na pokoji s Pepou Matýskem (říkali jsme mu pohodář), a ještě se Šťastným a Lukáčem (bezpečně vím jen příjmení, jména se mi nějak pletou tak je radši neuvádím). Lojza Zákravský se kterým jsi bydlel ty byl můj spolužák na SPŠ stavební v Praze, na vojnu jsme nastoupili společně. Po ŠDZ mě a Honzu Zavřela tehdá převeleli do Hodonína a hned po nástupu následně do Znojma - klášter Louka. Z doby v Počaplech si ještě hlavně pamatuji na "kotelníka" Šilleho a Salabu (pro ty jeho různý hovadinky). | |
| Hrachovec Josef | 07. 01. 2014 |
| TOP byla tehdy technická opravna, dneska už asi vůbec není, protože stávající armáda si vše najímá. Dnes se má hlavně bojovat a chránit naše hranice třeba v Afghanistánu a Iráku (do Sýrie už asi chránit naše hranice nepůjdem) ... Na Pavla Španera mám několik vzpomínek, zpočátku v přijímači hodně křičel (ale tak po svém), pak když jsme se zakopávali na cvičišti u Labe, kdy mě dupal na zadek (ono těch jeho 55 kg nebylo až tak znát) a pak si také vybavuji to jak dokázal elegantně přeskočit plot, když šel z autobusu do práce a nikdo z nadřízených ho tak neměl vidět. Tím si podstatně zkrátil cestu na rotu (ŠDZ). Pak když byl na TOPce, už to asi nedělal, protože přes hlavní bránu to bylo kratší. Já mj. jsem si také vzpomněl na moji první rozcvičku na vojně, kterou tehdy vedl Miroslav Jastrzebski, který právě v Počáplech se začal věnovat kulturistice až se v roce 1985 stal mistrem Evropy, těch medailí měl víc... On po vojně šel dělat kulturistiku do Havířova (jinak byl z Mostů u Jablunkova - přechod na Slovensko směr Čadca) a právě z Havířova ho velice dobře znala jedna spolupracovnice z vinárny, kam on chodil a ona tam byla servírka. Když někdy mezi roky 1987-1989 jeho jméno náhodně zmínila a já jsem se jí zeptal zda nedělal kulturistiku, kterého jsem znal z vojny, a ona řekla, že to byl on, tak jsem si řekl, že jak ten svět malý. On byl náš super mazák, čili jsme ho zažili 1/2 roku, respektive ty asi víc, protože on byl na ŠDZ. Já přímo tady u nás jsem taky potkal náhodou Stano Mitterpacha, ten byl volejbalista a šel o 3 měsíce později než Jastrzebski domů. Byl tady s mužstvem Petrochema Dubová, která tehdy tady hrála baráž na neutrální půdě o postup do 1.ligy - no to může být už víc jak 30 let. Mám dojem, že tehdy mně povídal něco o Drobovi, protože oba byli zblízka (Badín). A ještě nakonec se zmíním o jednom tehdejším Bratislavanovi a tím byl Tono Chrenko. My jsme byli tak trochu kamarádi, ač byl asi o 5 let starší, dělal asi nějakou vysokou školu, ale nedodělal ji. Pak byl robotník cestár. On někdy už v druhém roce jel na vyšetření do ÚVN Praha a půjčil si ode mě 100,- Kčs a pak náhle ho přeložili někam na Slovensko a těch 100,-Kčs už nevrátil.. I po skoro 40 letech si na to vzpomenu s humorem, že by dnes exekučně tady u nás v ČR to mohly být desetisíce korun... Takové tu byly zákony ... | |
| Miro Hlavatý | 04. 01. 2014 |
| Tak to sme sa tesne minuli. Ja som po vyradení z ŠDZ išiel na dovolenku a potom nástup na VÚ 5599 Olomouc. Pavla Španera som zažil, najskôr bol riadny "zupák" no potom už bol v pohode ale zabrať nám dal poriadne. Aj VR npor. Šerák bol v pohode. Michalíka si tiež pamätám. ČTZ viem čo je ale TOP ? To mi už nič nehovorí. | |
| Hrachovec Josef | 31. 12. 2013 |
| Já jsem byl celé 2 roky u 4434 a to zejména od konce června (júna) 1975 až do 29.9.76 - čili přesně 2 roky (a to ještě byl i přestupný rok) na rotě ČTZ a TOP. Já jsem byl účtovatel proviantu (a také správce jídelny vojáků z povolání) v podstatě pro celé kasárna, protože 4434 byl tehdy "vařící" útvar pro celé osazenstvo. Byl jsem na ČTZ, kde tehdy byl Standa Havelka jako velitel a protože on jako ppor. jezdil asi každý týden domů, tak já jsem ho o této jeho nepřítomnosti zastupoval jako velitel ČTZ. Na TOPce byl tehdy velitel rtm. Pavel Španer - což byl známý ze ŠDZ, kde tehdy dělal zástupce npor. Šverákovi - ten pak odešel studovat do Brna vysokou školu a novým velitelem se stal por.ing. Chobot, který přišel v srpnu z Vysoké školy v Žilině. Na té naší rotě byli z Bratislavy Jozef Belko (zvaný Jofo), dále Marian Suchoba z Blavy-Vajnor - ty byli určitě na TOPce, dále pak Ludovít Dávid (zvaný Jesse, neboli Džesinko) - u něj si už nejsem jistý zda patřil do TOPky nebo k nám na ČTZ. Ten měl zálibu ve vandrování a po celou dobu co jsem ho znal, si posílal domů balíky s KDP (lidově "kádéčka) a to nejen své, ale i od jiných, kteří je nechtěli. Vždycky říkal, že bude "vandrovať na Dubník" - což bylo asi místo někde u Bratislavy. U nás na ČTZ byl z Bratislavy kuchař Péter Michalík - já jsem mu říkal "Dehtochémia", protože jak vstal z postele okamžitě začal kouřit a pak pochopitelně chrchlat.. Jinak těsně před odchodem z vojny se vyměnil velitel praporu a tím se se stal mjr.Karel z 3891 a bývalý velitel kpt.Němeček odešel nevím jestli do Písku nebo do Tábora. Podpis ve vojenské knížce k propuštění mám už od mjr. Karla a ten nebyl tehdy velitelem ještě snad ani týden. Dneska Počáply jsou asi už převážně ruina - tak jak jsem se to dočetl od jiných příspěvků z útvarů v HP kolem roků 1973-1975. Já osobně ty 2 roky za ztrátu nepovažuji, protože to množství lidí, které jsem tam poznal, si budu pamatovat velice dlouho. Tu a tam potkám i zde bývalé "spolubojovníky", bohužel už 2 jsou po smrti a jeden z nich se oběsil - teny byl přímo z roty z TOPky - Cimrhanzl (zdeněk?) ... Život holt někdy takový bývá - byť u něj je to už možná víc jak 15 let. | |
| Miro Hlavatý | 26. 12. 2013 |
| Ja som skončil v Olomouci. A to je pre mňa novinka, že Stando Havelka, spal na bidle nado mňou, zostal v " Pakárni " ( krycí názov kasární v H.Počaploch). Podobne i Verner Filip - futbalista. Na upresneie Balcar sa volal ozaj Láďa. K Bohoušovi jedna spomienka : prvý Silvester na vojne. Už vtedy Bohouš dostal voľno, a jeho mama nám ako odškodné za to, že prídeme o jeho prítomnosť na rote, poslala dve obrovské tablá chuťoviek a chlebíčkov. To bolo niečo pre nás.... Na izbe sme boli, teda ja, Standa Havelka, Jardo Hryzák z Chomutova ( miloval lokomotívy ) a Lojza Zákravský z Prahy. Jozef, Ty si kde slúžil ? Informácie máš veľmi dobré. | |
| Hrachovec Josef | 11. 08. 2013 |
| Mám ještě doplnění k tomu mému předchozímu příspěvku (v něm mj. jsem udělal nějaké překlepy...) a to sice, že ze ŠDZ z r.1974-75 byl druhý rok 1975-76 na vedlejší - ale hlavní- rotě (asi Láďa) Balcar z Moravské Třebové. Ten po konci vojny šel studovat VUT do Brna. K tomu byl zřejmě přemluven svými "spolubydlícími" z pokoje, což byli "absíci" právě z Brna - převážně stavaři. A taky musím ještě vzpomenout na Bohouše Bubníka, který původně také nastoupil na ŠDZ, ale asi v polovině trvání ŠDZ byl nucen ze zdravotních důvodů ji opustit. Pak nastoupil na štáb jako pomocník k ZVP a byl k ruce propagandistům jako asistent. No a protože byl z Mělníka, tak často jezdil na služební cesty do obce Mělník (takto to vycházelo napsané v denním rozkaze). To tedy znamenalo, že jel domů a vrátil vždy až večer. Asi před 3-4 lety jsem ho viděl v televizi, když byl promítán příběh jeho otce, který za II.sv.války byl také v koncentr.táboře a Bohouš tam krátce také mluvil (jeho otec krátce předtím dostal st.vyznamenání od býv.prezidenta V.Klause). | |
| Hrachovec Josef | 30. 06. 2013 |
| Tak já jsem nebyl u ŠDZ, byl jsem u klasického útvaru celé 2 roky a ve druhém roce byl velitelem naší čety Standa Havelka z Jablonce nad Nisou. Standa Havelka byl "absolventem" ŠDZ, kde v abecedě za sebou byli Handlovský,Havelka,Hlavatýa a Hryzák (pochopitelně byli i před i za písemnem H). Všichni, kromě Standy Havelky, se rozutekli po jiných místech ČSSR ( i když na vedlejším útvaru zůstal z této ŠDZ Verner Filip a Jarda Legner, ten asi 2 roky poté se stal - a stále je- fotoreportérem tehdy Čs.sportu, nyní už jen Sportu). Vzpomínám na Počáply stále... | |
| Miro Hlavatý | 03. 05. 2012 |
| Zmena mailovej adresy : mihla21@gmail.com | |
| Ota Šprunc ŠDZ 1977-1978 | 28. 01. 2011 |
| Pokoušel jsem poslat email na Miro Hlavatý který uvádíš jako spolubojovník ale nedoručitelné. Ozvi se mi sám jako můj o dva roky starší mazák. | |
| Miro Hlavatý (-) | 12. 06. 2008 |
| ŠDZ 1974 - 1975 | |